Praha - Americká zpěvačka Lady GaGa ohlásila plány na podzimní pokračování své úspěšné šňůry The Monster Ball Tour a mezi vybranými evropskými městy je i Praha. V O2 Aréně se nejúspěšnější popová hvězda současnosti představí 17. listopad 2010. The Monster Ball Tour začalo vloni v listopadu a GaGa si pro něj naplánovala 140 zastávek po celém světě.
Čtyřiadvacetiletá newyorská zpěvačka prodala za poslední dva a půl roky globálně jedenáct milionů alb a 36 milionů singlů a je považována za možnou následovníci Madonny na trůnu popové královny. Její výsostné postavení potvrzuje i aktuální seznam celebrit, které „nejvíce ovlivňují svět, v němž žijeme" zveřejněný v prestižním americkém časopisu Time. Ocitla se zde po boku státníků a vědců, ale také třeba Simona Cowella, porotce z televizních pěveckých soutěží X Factor a American Idol.
Lady Gaga vystřelila k hvězdné kariéře díky albu The Fame, které se zařadilo k nejprodávanějším deskám roku 2009 na obou stranách Atlantiku. Od chvíle, kdy prorazila se skladbou Just Dance, okupují její singly žebříčky po celém světě a podle webového šmíráka Last.fm je momentálně nejposlouchanějším interpretem na světě. Mezi její fanoušky patří herec Christopher Walken i sprostý tlusťoch Eric Cartman, který si v seriálu South Park zazpíval její hit Poker Face.
Nová královna popu
Co svět na GaGa tak fascinuje? Pro začátek s Palackým konstatujme: Kdyby neexistovala, hudební průmysl by si ji nejspíš musel vymyslet. V morbidní éře otevírání hrobů a reedicí přišel někdo, kdo se snaží dělat pop s velkým P. Její vizuálně bombastické klipy ovládly hudební televize i YouTube, šílené módní kreace plní stránky barevných magazínů a bulvár o ní píše prostě proto, že je.
Když se na začátku prosince loňského roku GaGa potkala v blackpoolské Royal Variety Show s britskou královnou, měla na sobě rudé latexové šaty s alžbětinským límcem a desetimetrovou vlečkou. Nešťastná panovnice se musela hodně přemáhat, aby nevyprskla smíchy.
V médiích pak GaGa zcela zastínila jinou zámořskou hvězdičku Miley Cyrus, která tu vystoupila. To je přesně metoda, s níž Lady GaGa operuje: není důležité jestli ji máte, nebo nemáte rádi, důležité je, že o ní víte. A také to je v éře decentralizace vkusu zcela zásadní.
Nu, ano, GaGa taky dělá hudbu. Chytře do ní vsákla taneční scénu, urban beaty a samozřejmě všechno podstatné z mainstreamového popu od začátku 80. let do současnosti. Její zatím poslední nahrávka The Fame Monster EP nabízí na ploše půlhodiny pro každého něco: rovné beaty pro klubové parkety (Bad Romance, Monster), imitaci Shakiry v Alejandro i pop-rockovou baladu Speechless, která chvíli připomíná Queen a chvíli Nickelback.
Všechno z The Fame Monster jste už někde slyšeli, ale zatímco Nickelback by si do studia k natočení uslzené balady pozvali komorní těleso, GaGa by zvolila symfonický orchestr.
Retro na druhou
Úspěch GaGa také potvrzuje, že vláda hip hopem střiženého popu je u konce a na jeho místo nastupuje taneční hudba osmdesátkového ražení. V duetu Telephone jako kdyby jí Beyoncé symbolicky předávala žezlo.
Všechny ty blyštivé syntezátory, elektronické pípání a agresivní disco beaty gospelem nasáklý hlas Beyoncé dokonale ubíjí, zatímco robotická GaGa se tu cítí jako ryba ve vodě. Minialbum asi nejvíc připomíná dva roky starou desku Britney Spears Blackout. Jenže zatímco ta působila až náměsíčně, Lady GaGa překypuje energií a sebevědomím.
Kanadská zpěvačkoa Peaches prohlásila trochu pohrdavě, že Lady GaGa dělá konceptuální pop pro čtrnáctileté holky. Přesnější definici bychom těžko hledali.
Ironické reference na blyštivé osmdesátky nebo absurdní módní výstřelky už mimo hudební mainstream skutečně dávno známe od zpěvaček, jako jsou Roisin Murphy nebo právě Peaches. Teprve GaGa posunula konceptuální hrátky do podoby masového zboží - samozřejmě díky tomu, že se zbavila ironie.
GaGa bývá často obviňována, že stejně tak ukradla styl osmdesátkových hvězd, jako byly Blondie, B-52s nebo Grace Jones. Zdaleka nejvíc ale připomíná právě Madonnu.
Také ona kariéru odstartovala na taneční scéně gay klubů, kde ji objevila nahrávací společnost. Také není oslnivá vokalistka, ale využívá ženské síly k tomu, aby získala co chce - tedy především slávu. Mění oblečení, provokuje a manipuluje médii.
Ostatně si toho už vloni všiml Kanye West, který ji prohlásil za "Madonnu naší éry". Mimochodem, West měl s GaGa koncertovat, ale turné bylo zrušeno. Bloggeři spekulovali, že to byla právě GaGa, která z něho odstoupila po Westově skandálu na MTV Video Music Awards. Trochu zvláštní u někoho, kdo si tak zakládá na „provokaci".
Hvězda trpící nestřídmostí
Neoriginalita není v popu hříchem a Lady GaGa je dokonalým prototypem barevného a mediálně vděčného balíčku, v němž je hudba jen jednou součástkou z mnoha. Navíc ideálně zapadá do světa po globální ekonomické krizi. Co jiného potřebujeme slyšet než "Jen tancuj, všechno bude v pohodě" - jak se zpívá v průlomovém hitu Just Dance.
Narozdíl od decentní Kylie nebo strohé Grace Jones přitom trpí GaGa chorobnou nestřídmostí - příznakem doby, který by mohl její slávu zadusit. Je jí všude tolik, že by fanoušky časem mohla ubavit k smrti.
EP The Fame Monster prodlužuje její panování nad parkety i rozhlasovým éterem, aniž musela něco dokazovat obtížným druhým albem. Až to nejspíš potvrdí, jestli excentrická zpěvačka není zázrak na jednu sezónu jako třeba libanonský Brit Mika.
