Jan Vodňanský v bookletu alba Všechno je proměnlivé/Zakázané koncerty 1974-1981 vzpomíná na dobu, kdy dvojice čelila všudypřítomnému dozoru cenzury, která Petra Skoumala s Vodňanským nakonec vyhnala z pražských scén. V Činoherním klubu, kde Skoumal pracoval jako dramaturg, začali společně vystupovat v roce 1969. 

"Od samého počátku v Činoherním klubu bylo koncertování dvojice Skoumal & Vodňanský jízdou na neosedlaném a navíc nenažraném tygrovi. Šířící se fámy předcházely zákazy, které přiváděly na každou reprízu do divadla i ty diváky, kteří se už nevešli, a tak se tísnili na balkoně vestoje. Pokaždé se hrálo, jako by to bylo naposled. Po letech se mi moji blízcí přátelé přiznali, proč chodili na každou reprízu S úsměvem idiota. Prý chtěli být u toho, až nás budou zatýkat přímo na scéně," píše Vodňanský.

Výsledkem bylo kočování po mimopražských štacích, převážně po kolejích a studentských klubech. Tam totiž ještě provozovatelé o zákazu nevěděli. Tento stav trval až do roku 1981, kdy přišel definitivní zákaz. V 80. letech se pak cesty dua rozešly. 

"Po vystoupení v Olomouci nás přepadli dva místní funkcionáři. Sotva dozněl poslední přídavek, vtrhli do šatny jak tajfun a chovali se jako estébáci v akci. S neurvalým řevem vyhnali mladé diváky, kteří si přišli pro autogram. S Petrem jsme na sebe jen mrkli s nevysloveným poznáním, že už jsou tady," vybavuje si Vodňanský.

U většiny nahrávek z alba nelze přesně určit místo ani čas pořízení. Kromě Vodňanského a Skoumala se na nich podíleli také herečka Lída Molínová, skladatel a hudebník Přemysl Rut, klarinetista František Sojka, kytarista Jiří Šrajer a bubeník Vladimír Belatka.

"V případě nového alba může navíc posluchač prakticky bezprostředně zakusit, jak Skoumal s Vodňanským s bryskností sobě vlastní reagovali na diktát nesvobody, když roubovali další a další sloky k písním již cenzory schváleným," říká Lukáš Kadeřábek ze Supraphonu.