Letos nominace namíchaly koktejl z muzikálových melodií (dvě písně z La La Land), popových hvězd (Justin Timberlake), zasloužilých veteránů (Sting) i nováčků, od nichž se v budoucnosti mnohé očekává na poli filmové hudby i popu (Lin-Manuel Miranda jako autor písně z filmu Moana). Souboj rozetne až nedělní ceremoniál v hollywoodském Dolby Theatre.
Zhruba od poloviny osmdesátých let a vítězství Stevieho Wondera a Lionela Ritchieho si cenu za nejlepší původní píseň poměrně často odnáší největší popové hvězdy. Tento trend v následné dekádě potvrdili Bruce Springsteen a Elton John, jenže zároveň pořád platí, že akademie dá ráda přednost čistě filmové melodii, za kterou stojí hudebníci, jež mají blíže k filmovému či televiznímu prostředí.
Jako třeba když v roce 2012 zvítězil Bret McKenzie (z komediálního dua Flight of the Conchords) s písní z filmu The Muppets. V posledních letech už nicméně vládly pop hvězdy - Adele a Sam Smith z bondovek nebo spolupráce rapera Commona a soulového zpěváka Johna Legenda, kteří si odnesli sošku loni za píseň Glory z dramatu Selma.
Letos roli mediálně vděčné tváře hraje Justin Timberlake, který se sice poslední dobou věnuje spíše herectví (V nitru Llewyna Davise, Kamarád taky rád, The Social Network), pořád je ale vnímaný hlavně jako zpěvák. Lehkonohé disco Can’t Stop the Feeling! vzniklo ze spolupráce s švédským hitmakerem Maxem Martinem a doslova z něho vyzařuje letní pohoda. Asi i proto se filmové studio rozhodlo píseň a klip vypustit už v květnu, skoro půl roku před premiérou snímku Trollové, v němž zazní.
Hned v prvním týdnu skladba dosáhla na čelo amerického žebříčku a stala se vůbec nejprodávanějším singlem loňského roku. Zároveň ale vzbudila kritiku třeba za to, že až moc okatě vykrádá optimistický hit Happy Pharrella Williamse (včetně podobného klipu). Časopis Time dokonce označil Can’t Stop the Feeling! za "mdlý ušní červ" a nejhorší píseň roku. Timberlake a Max Martin si za něj nicméně minulý týden odnesli cenu Grammy za nejlepší píseň pro vizuální médium.
Už počtvrté v kariéře se bude o Oscara za nejlepší píseň ucházet britský hudebník Sting. Napsal The Empty Chair z dokumentu stanice HBO Jim: The James Foley Story o novináři zabitém Islámský státem v Sýrii. Sting se prý původně na takto těžké téma necítil, nechal se ale přesvědčit režisérem Brianem Oakesem. Tři předchozí nominace Sting neproměnil, za smolaře je i spoluautor písně, skladatel Josh Ralph, který byl neúspěšně nominován dvakrát.
S Oscarem do prestižního klubu?
Černým koněm této kategorie je skladba How Far I’ll Go pro animovaný film Moana. Animáky z Disneyho továrny už tuto dekádu získaly sošku dvakrát, píseň navíc kopíruje trajektorii hitu Let It Go z animáku Frozen oceněného před třemi lety. I tentokrát existuje píseň ve dvou verzích - jedné filmové, kterou zpívá herečka Auli'i Cravalho, a jedné určené pro rádia, jíž se zhostila Alessia Cara. I tady se ale překvapivě více dařilo té muzikálové, která doputovala na číslo 41 amerického žebříčku, o patnáct míst výše než "popová" verze.
How Far I’ll Go má ale ještě jeden trumf v rukávě. Je jím autor Lin-Manuel Miranda, aktuálně nejžhavější jméno v americkém showbyznysu. Vloni slavil obrovské úspěchy s muzikálem Hamilton, který se už stihl zařadit mezi nejúspěšnější broadwayská představení všech dob.
Rapované drama o jednom z otců americké demokracie mu už vyneslo Pulitzerovu cenu, tři Tony, dvě Grammy i Emmy. Mirandovi tak už nyní chybí jen Oscar k tomu, aby se stal členem prestižního "klubu EGOT", kde jsou držitelé všech nejprestižnějších cen udělovaných v zábavním průmyslu. Aktuálně čítá dvanáct jmen, tím posledním se před třemi lety stal Robert Lopez, autor hudby k Frozen. Lin-Manuel Miranda by se v neděli mohl stát v 37 letech jeho nejmladším členem.
Největší překážkou k získání další ceny mu ale patrně bude dvojice písní z muzikálu La La Land. City of Stars a Audition přispěly k rekordním čtrnácti nominacím pro snímek Damiena Chazella a první jmenovaný duet už má Zlatý glóbus i cenu kritiků. Ačkoliv se o La La Land někdy píše jako o muzikálu bez ústřední melodie, City of Stars tuto roli ve filmu úspěšně supluje - zazní v traileru i při závěrečných titulcích (byť v jiné verzi).
Není to ale rozhodně žádná klasická velká muzikálová "hymna", Emu Stoneovou a Ryana Goslinga tady doprovází jen klavír. To v druhé nominované skladbě Audition, kterou zpívá jen Stoneová, alespoň zazní smyčce. Oběma písním by teoreticky mohlo ublížit to, že je na ceremoniálu nezazpívá ústřední dvojice, ale zpěvák John Legend. Ten si tak zopakuje svoje vystoupení z cen Grammy.
Smolař a muzikál
Pokud snad La La Land nevyhraje cenu za nejlepší píseň, pak se velmi pravděpodobně dočká sošky za nejlepší původní filmovou hudbu. Autor soundtracku Justin Hurwitz už má v kapse Zlatý glóbus i britskou cenu BAFTA a je velkým favoritem této kategorie. Jeho konkurentem je třeba autor hudby k dramatu Moonlight Nicholas Britell, s nímž se Hurwitz mimochodem potkal při natáčení snímku Whiplash.
Mezi historicky největší smolaře této kategorie patří Thomas Newman, který v minulých letech neproměnil už třináct nominací. Jednašedesátiletý veterán na poli filmové hudby se tentokrát uchází o sošku za sci-fi snímek Pasažéři.
I tady pronikly do nominací osobnosti, které známe spíše z populární hudby. Byť vyloženě o popové interprety se samozřejmě nejedná. Mica Levi, která uhranula akademii hudbou k snímku Jackie, vystupuje jako mozek britského alternativního tělesa Micachu & The Shapes, jež v roce 2009 zahrálo v Praze v Roxy.
Zajímavá je i dvojice Dustin O'Halloran a Hauschka, která získala nominaci za drama Lion. První je polovinou ambientního dua A Winged Victory for the Sullen, zatímco druhý skládá kompozice moderní vážné hudby pro preparované piano. Oba mimochodem hráli před lety nezávisle na sobě v pražském Paláci Akropolis na večeru Music Infinity. Že by ale zopakovali vítězství třeba takového Trenta Reznora ze začátku tisíciletí, se rozhodně neočekává.
