První díl vyšel jako dárek k Černého jubileu. Podtitul publikace Nejen hudební vzpomínky z Klubu osamělých srdcí seržanta Pepře 2005-2009 vychází z názvu pravidelného rozhlasového pořadu, v němž novinář formou vzpomínek prokládaných písničkami každý týden dával nahlédnout do vlastního soukromí i zákulisí práce. Koncem roku vydá nakladatelství Galén ještě šestý svazek sebraných spisů nazvaných Jiří Černý… na bílém.
Černý spolupracoval s měsíčníkem Melodie, byl prvním šéfredaktorem časopisu Rock & Pop, vydal mnoho knih o hudbě, psal texty na přebaly desek. V prvním dílu výběru ze svých komentářů vypráví o lidech, s nimiž se setkal během novinářské i diskžokejské činnosti. Činí tak na přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly.
"Knihu jsem nenapsal už dávno, to jsou vlastně všechno staré věci. V současnosti připravuji pro pořad Sedmé nebe rozhlasové stanice Vltava profily našich i zahraničních zpěváků. Jde o materiály, které mám přímo napsané nebo je nosím v hlavě," říká Černý.
Uznávaný novinář má dlouhodobé pohybové zdravotní problémy. Chodí o francouzských holích a je v péči terapeuta. "To by nevadilo, kdyby se daly dělat pořady, protože už bych asi mohl sám řídit, ale mám i šoféry," podotýká Černý, který přes pokročilý věk ještě nedávno měsíčně absolvoval osm až deset poslechových pořadů v klubech po celém Česku. "Neplánuji nic jiného než jednou měsíčně hodinový pořad Sedmé nebe. Budu psát, co musím, i když mi to jde pochopitelně pomaleji, a budu se snažit poslouchat nějaké nové nahrávky," dodává.
Česká televize loni uvedla dokument Když se řekne Jiří Černý, zároveň byl Černý jako první nehudebník v historii uveden do Síně slávy hudebních Cen Anděl. "Bez práce Černého bychom totiž hudbě rozuměli daleko méně," vysvětlil předseda pořádající České hudební akademie Honza Vedral.
Autobiografický film nepředstavil Černého pouze jako obdivovatele hudby, ale také coby sportovního novináře a sportovce nebo člověka, který se v listopadu 1989 účastnil založení Občanského fóra a v prosinci 2011 uváděl v pražské Lucerně koncert Pocta Václavu Havlovi.
Jiřího Černého, narozeného 25. února 1936, k hudbě přivedla maminka, která mu odmalička zpívala. Na žádný hudební nástroj však nehraje a jeho první vášeň představoval sport. Ve čtrnácti byl druhý na mistrovství světa v lukostřelbě, o tři dekády později si vydobyl sportovní trofej Železný muž.
Aktivně se věnoval lukostřelbě, stolnímu tenisu, basketbalu, házené, fotbalu a běhu na střední tratě, a to i poté, co vystudoval žurnalistiku. V Československém sportu pak psal o stolním tenisu, cyklistice, krasobruslení nebo tenisu.
I když je dnes vnímám především jako znalec populární muziky, jeho prvním článkem s hudební tematikou byla roku 1956 recenze Bizetovy opery Carmen ve Smetanově divadle. Později začal psát pro týdeník Mladý svět, od roku 1964 uváděl se svou tehdejší ženou Mirkou první československou rozhlasovou hitparádu Dvanáct na houpačce.
Od roku 1971 pořádal takzvané antidiskotéky, což jsou putovní poslechové pořady. V Československu těžko dostupné desky získával od známých v cizině, ale třeba také od Karla Gotta.
"Chci lidem zprostředkovávat muziku, ke které by se jinak nedostali," říká Černý, ctitel opery, Boba Dylana, Glena Hansarda, Leonarda Cohena či Jiřího Pavlici. S muzikou, která stála za pozornost, seznamoval lidi i jako autor knih, na stránkách Melodie a později časopisu Rock & Pop. Vlna revolučních změn v listopadu 1989 mu přinesla zajímavé politické intermezzo v tehdejším Občanském fóru. A to díky blízkosti k pozdějšímu prezidentovi Václavu Havlovi, se kterým se přátelil již od tanečních.
Do politiky ale Černý nešel kvůli prohranému sporu o knížku Hvězdy tehdejších hitparád. Publikace, kterou původně psal s první ženou, vyšla až po 20 letech v jeho přepracovaném vydání. Miroslava Filipová-Černá se v šestiletém soudním sporu nakonec domohla poloviny autorských práv.
"Podruhé odsouzen" byl Černý podle svých slov v roce 1998, kdy mu tehdejší generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek zakázal spolupráci. Černého se však zastalo mnoho umělců a nakonec zůstal.
Poslední spor nastal předloni, kdy Český rozhlas Černému, který v něm působil od roku 1964, opět neprodloužil smlouvu. Rozhlas oznámil, že ukončení spolupráce proběhlo "v přátelské atmosféře" a s příslibem hostování v jiných pořadech. Černý ale sdělil, že se s ním nikdo na ničem nedomluvil.
Po sérii článků v médiích a vzniku internetové petice Černý dostal nabídku stát se jedním z autorů pořadu Sedmé nebe na Českém rozhlase Vltava. Od té doby ho skutečně pravidelně připravuje. Kromě toho příležitostně píše pro server Aktuálně.cz.
