Při coververzi skladby Wicked Messenger od Boba Dylana si prstem vyžádala ukrajinskou vlajku v prvních řadách, načež ji roztáhla a za aplausu se do ní schoulila. U písně After the Gold Rush od Neila Younga varovala před důsledky globálního oteplování. "Musíme povstat a musíme něco udělat se změnou klimatu, protože lidi, které jsme si za tímto cílem zvolili, selhávají," zvolala za dalšího potlesku.
Pětasedmdesátiletá americká písničkářka, básnířka a fotografka se do české metropole vrátila po sedmi letech. Ve vyprodaném Foru Karlín nejenže představila průřez největšími hity. Věrně diváky vrátila do dob, kdy dřív otiskovala básně než zpívala.
Celý večer po jejím boku stál stejně starý kytarista Lenny Kaye, s nímž zkraje 70. let minulého století začínala vystupovat. Ona psala poezii i hudební recenze a krátce prodávala v knihkupectví, on byl rockový kritik. Její první přednes na veřejnosti Kaye doprovázel jen zpětnou vazbou a experimentálními zvuky elektrické kytary, když ho instruovala, aby se pokusil napodobit zvuk automobilové bouračky.
Odsud vedla cesta ke čtyřem zásadním deskám Patti Smith Group včetně přelomového debutu Horses z roku 1975. I jeho památná první slova "Ježíš zemřel za něčí hříchy, ale ne ty moje" ze skladby Gloria toto úterý Pražané uslyšeli. Patti Smith u nich napůl ironicky odhodila černé sako a dál zpívala jen s černou vestou přes bílé tričko.
Nejenže tedy zní stejně jako v roce 1975, je oblečená ve stejné kombinaci černé a bílé, v jaké se - záměrně mužsky stylizovaná - nechala nafotit blízkým přítelem Robertem Mapplethorpem na obal Horses. Byť dnes už s vlasy barvy popela, konečky spletenými do indiánských copánků, stále působí mladistvě a energicky.
Koncert začíná skladbou o lesbické sebevraždě Redondo Beach, jejíž tragický příběh kontrastuje s houpavým reggae rytmem. Příznačně je to text, jejž Patti Smith prvně vydala jako báseň. Tato zásadní postava newyorské nové vlny, na niž měl stejný vliv Charles Baudelaire jako Bob Dylan, proslula spojením rocku s poezií. "Snažili jsme se říct, že rock ztrácí sílu, že musíme lidi znovu probudit," vysvětlovala kdysi svá východiska. Rock jako cesta ke společenské změně, slovo jako prostředek. Nic na tom nezměnila.
Zejména její rané písně o několika akordech často přecházely ve volné pasáže s mluveným slovem. Vyjímaly se tím spíš, že na rozdíl od kolegů Patti Smith nevycházela z blues či jiných žánrů, nýbrž literatury. Vždy víc mluvila, někdy skoro nepřetržitě, než že by technicky dobře zpívala. To po ní nikdo nežádal.
Také ve Foru Karlín je básnická průprava stále patrná, když chvílemi jen deklamuje slova do zvuku lehce zkreslené kytary. Ve tváři vysoké lícní kosti, je soustředěná, expresivní, oči upřené do publika, hlas důrazný a naléhavý. To, co říká, podporuje neustálou gestikulací, často se zdviženou zaťatou pěstí.
Občas třese rukama, dupe si do rytmu, lehce tančí nebo ruce rozpíná, jako by se chystala kohosi obejmout. Pro vyznění večera je stěžejní, že pořadatelé dokonale vyladili zvuk: slyšet lze všechno do posledního slova. Jistě i proto, že Patti Smith si dává záležet na výslovnosti víc než dřív.
Vždy se vymykala už vzhledem: dodnes dává k dobru historku, jak si ji beatnický básník Allen Ginsberg při prvním setkání spletl s "pěkným klukem". Někdejšího krále pražského Majálesu z roku 1965 na nynějším koncertě také připomíná, když ztiší kapelu, nasadí brýle a z papíru v ruce začíná recitovat jeho Poznámku pod čarou ke Kvílení, tedy dodatek k rozsáhlé třídílné básnické kompozici.
"Letos je to čtvrt století od chvíle, kdy zemřel jeden z našich největších aktivistů a básníků. Vím, jak Prahu miloval a kolikrát se sem vrátil," říká Patti Smith, načež rychle za sebou patnáctkrát zopakuje slovo "svatý", první slova Ginsbergovy poznámky. Mají člověka vytrhnout, možná trochu hypnotizovat a hlavně upozornit na vše, co společnost považuje za svaté: aby to Ginsberg v závěru převrátil naruby a ukázal, na čem záleží podle něj. Svatý je vandrák, svatý je psací stroj, svatý je žebrák, marihuana, jazz, drogy. Všecko je svaté, každý je svatý, každé místo je svaté, vykřikuje teď také Patti Smith.
Vzpomínka působí o to autentičtěji, že když básník ležel na smrtelné posteli, střídavě na něj dohlížela s literátem Gregorym Corsem, skladatelem Philipem Glassem a samozřejmě Ginsbergovým celoživotním partnerem Peterem Orlovskym. Ginsberg zemřel v dubnu 1997.
Není to zdaleka jediná část úterního večera, kterou Patti Smith někomu věnuje. Další song nazvaný Nine napsala u příležitosti "narození kapitána Jacka Sparrowa", zmiňuje slavnou filmovou postavu. "Bylo to v nemocnici na východě Kentucky a jak mi řekla jeho matka, zrovna byl úplněk. Kapitán Jack má krásnou loď. Cestuje po sedmi mořích, pod sedmi mraky a vezme vás, kam budete chtít," líčí zpěvačka. Teprve na konci písně, ve které má třídílné sólo na elektrickou kytaru její syn Jackson, pološeptem vysloví jméno protagonisty: Jacka Sparrowa hrál Johnny Depp.
Patti Smith mívala doby, kdy se na pódiu takhle komfortně necítila. Roku 1977 nejprve na rok a půl přestala koncertovat kvůli pádu z pódia. Dva roky nato odehrála vystoupení v italské Florencii pro několik desítek tisíc diváků, načež skupinu rozpustila a naplno se oddala manželovi, kytaristovi Fredu Smithovi. Na předměstí Detroitu se starala o domácnost a vychovávala dvě děti, Jesse a Jacksona. Koncertní comeback přišel až roku 1996, po partnerově smrti.
Když právě v té době prvně přijela do Prahy, tehdy teenager Jackson už s ní chvíli hrál na elektrickou kytaru. Od té doby povýšil na plnohodnotného člena sestavy, jež jinak zůstává neměnná. Táhne ji Lenny Kaye, na tričku někdejší kruhový symbol protiatomového a mírového hnutí 60. let, ovládající zelený Fender Stratocaster s řetízkem pověšeným na ořechu elektrické kytary.
Baskytaru a klávesy střídá Tony Shanahan, za bicími sedí Jay Dee Daugherty, jenž účinkoval už na jejím debutu. Kapela ve Foru Karlín podává skvělý výkon, včetně několika hravějších pasáží, jako když do skladby Beneath the Southern Cross písničkářčin syn Jackson zahraje celou melodii Within You Without You od George Harrisona z Beatles. Patti Smith v novém tisíciletí zveřejnila její coververzi.
Jindy se hvězda na chvíli vzdálí, zatímco band uvádí I Wanna Be Your Dog od Iggyho Popa a píseň Walk on the Wild Side z repertoáru Loua Reeda.
Pražanům samozřejmě jedno jméno chybí: Ivan Král, který s rodiči emigroval do USA jako mladý a zemřel předloni jedenasedmdesátiletý, byl pro hudbu Patti Smith nepominutelný. Našla ho na inzerát otištěný v časopise Village Voice, když vypsala konkurz na baskytaristu. "Ajvn", jak ho vyslovuje, si kvůli ní nástroj koupil, rychle se na něj naučil, a možná protože byl týmový hráč a nevyčníval, protože kvůli němu nemusela měnit zvuk, stal se jejím doprovazečem a spoluautorem.
Až čtyřikrát týdně s ní hrával ve slavném newyorském klubu CBGB, domově žánru punk-rock, a zejména na desce Radio Ethiopia z roku 1976 začal její volnější hudební improvizace usměrňovat k tradiční písňové formě se slokami, refrény a můstky.
Později se rozešli a dlouho spolu nemluvili. Ještě před sedmi lety v Praze se o něm Patti Smith ani nezmínila. Tentokrát už ano. "Tenhle song jsem napsala s vaším krajanem Ivanem Králem. Složili jsme jich hodně, ale žádný se mi nelíbí tak moc jako tenhle. A tak vám ho teď zahraju na Ivanovu památku," představuje skladbu Pissing in a River. A samozřejmě zařazuje i jeden ze svých největších hitů, který jí napsal právě Král, tedy Dancing Barefoot. Akorát že na rozdíl od roku 1996, kdy s ní exulant zpíval v Kongresovém centru a ještě jí dělal předkapelu, si tentokrát nezouvá boty a netančí bosá. Aplaus přesto sklízí enormní.
Patti Smith stárne, jako by nestárla. S výjimkou několika skladeb, jimž lehce zvolnila tempo, je stejná jako dřív. Usměvavá, odhodlaná, kontaktní. V instrumentální mezihře přichází ke krajům pódia a mává lidem na balkonech.
Když se v jednom refrénu rozkašle, hned se stydlivě omlouvá. Ani náznak rockových manýr, ani náznak pozérství: nevyzařuje z ní sláva, nýbrž upřímnost. Člověk z ní nemůže spustit oči.
V průběhu stominutového vystoupení ji Pražané odměňují intenzivními potlesky, od hovorovějších skladeb na hranici mluveného slova jako My Blakean Year nebo Free Money po její největší hit Because The Night, složený s Brucem Springsteenem. Je to úplně obyčejný, přesto mimořádně příjemný koncert.
Koncert
Patti Smith
(Pořádala agentura 10:15 Entertainment)
Forum Karlín, Praha, 19. července.
