Rozhovor – Globální elektronická horečka v hudebním průmyslu se postupně dostává i do Čech a kromě malé, ale o to vitálnější scény v pražských klubech si headlinery tvořící hudbu v laptopech a přidruženém softwaru zvou i velké festivaly. Rock for People spoléhá na drum and bassového Netskyho a Chase & Status, Colours nenápadně vystrkují růžky s Chetem Fakerem a s Trentemollerem, o poznání progresivnější slovenská Pohoda pak má za headlinery Kraftwerk, Disclosure, Trickyho nebo třeba Moderat.
Právě poslední jmenovaní byli nedávno hlavním tahákem pražské zastávky putovního festivalu Electronic Beats. O jejich koncert byl enormní zájem a vyprodáno bylo během několika hodin.
Není se čemu divit, kapela je totiž superprojektem berlínské elektronické scény. Spojuje se v ní milovník glitchů, atmosfér a elektronických miniatur Apparat spolu s pionýry tamní elektronické scény Modeselektor. Moderat tak zkombinoval nejen jejich názvy a hudební geekovství, kdy všichni zúčastnění dlouhodobě sledují a spoluutvářejí trendy v současné elektronice, ale i technické schopnosti jednotlivců.
Sascha Ring (Apparat) se vždy víc věnoval jemnějším odstínům elektroniky a v posledních letech dokonce tvořil scénickou hudbu pro několik divadelních představení. Zato domovem dvojice Modeselektor (Gernot Bronsert, Sebastian Szary) je už od první poloviny devadesátých let taneční parket a jejich schopnosti beaty dekonstruovat a pak z nich skládat rytmické vzorce (což je žánru IDM vlastní) je dotáhly daleko za hranice německé scény, která je v posledních letech posedlá minimalistickým technem.
Když v roce 2002 začínali hrát společně, šlo jim hlavně o živý projekt a o společné prozkoumání možností, kam až je nové technologie a software pustí. Loňská druhá deska II však už vznikala prvotně jako studiový projekt a je to na ní znát. Nechybí dojemné balady, vlivy stále populárního dubstepu, jemné vokály ale i spousta tanečních ploch. V podstatě je to deska příjemná na první poslech; pop pro generaci odkojenou elektronickou hudbou, který ale funguje i pro širší publikum.
A protože tak velké množství fanoušků trio veteránů německé elektronické scény dřív nemělo, mluvili jsme s Moderat o tom, jak se za posledních dvacet let elektronická scéna proměnila a jak se ostřílení producenti vypořádávají s nástupem nových trendů.
„Před třemi lety se objevil dubstep, rychle se zpopularizoval a stala se z něj blbost. To samé se dříve stalo technu, začalo se pak tomu hybridu říkat trance. Když se na to ale dneska podíváš s odstupem, v zásadě se nikdy nic nezměnilo,“ naznačují svorně všichni tři členové projektu Moderat.
Aktuálně.cz: Vaše poslední turné bylo vyprodané, druhá deska sbírá hodně pozitivní recenze a tolik fanoušků jako Moderat jste asi nikdy ve svých sólových kariérách neměli. Máte pocit, že jste momentálně na vrcholu své kariéry?
Gernot Bronsert: Kdybychom nad tím přemýšleli takhle, vždycky bychom byli na vrcholu kariéry. Vrchol vždycky naznačuje nějaký konec, za který už nemůžeme jít dál, a to je něco, co nechci slyšet. Myslím, že tímhle nekončíme, chceme víc.
Sebastian Szary: Když si to představíš jako horu, třeba Mount Everest, tak při výstupu na ní tam jsou tam základní tábory pro rikšy a lezce. Při prvním turné s Moderat v roce 2009 jsme vylezli do základního tábora číslo 1, teď jsme na čísle 2, ale ještě jich máme několik před sebou. Jít směrem nahoru je náš cíl.
A.cz: Hodně lidí dneska hovoří o tom, že je elektronická hudba znovu ve své nejlepší kondici. Vy ji tvoříte už skoro dvacet let, takže mě zajímá, jestli máte ten samý pocit?
GB: Je to přirozené. Hudba se mění, stejně jako technologie. Dřív muzikanti neměli možnosti dělat elektronickou hudbu, protože na ni nikdo neměl vybavení. Dneska je má každý a může na něm hudbu dělat. Lidé dřív doma hudbu vytvářeli s kytarami, ještě dřív to byly třeba jen akustické kytary, situace je ale úplně stejná.
Když se podíváš na sci-fi filmy o budoucnosti, které pochází třeba ze 60. nebo 70. let, tak tam okolo roku 2000 už jsou náznaky o elektronické hudby. No a právě na ně dnes došlo. Bylo to takové proroctví, které měli lidé v hlavě, možná spíš hypotetické myšlenky o věcech, které by se mohly stát. Dnes na ně reálně dochází. Ve starých filmech z osmdesátých let například bylo spoustu předmětů, které vypadaly jako iPad. Měly dotykové displeje, což tehdy byla superfuturistická myšlenka, u které by nikoho nenapadlo, že se to reálně stane. No a dneska má každé malé děcko iPad.
A.cz: Spíš jsem myslel na to, že se elektronická hudba dostává víc do hitparád a publikum o ní jeví větší zájem než o rock…
GB: Jasně, ale rock a kytarová hudba obecně je na světě pořád největší a nejlépe prodávaná. Nicméně my jsme tu od toho, abychom ji porazili.
SS: Jsme tu od toho, ale když hrajeme živě, pořád máme na pódiu jednu kytaru. (smích)
A.cz: Takže podvratně využíváte rockovou taktiku, abyste tím tuto scénu zlikvidovali?
GB: (smích) No, dobře, zas až tak úplně ne…
A.cz: Jako Modeselektor se ve světě elektronické hudby pohybujete už dvacet let a v tiskových materiálech k albu II se píše, že je vaše nejdospělejší. Jak se vám v tomto světě stárne?
GB: Myslím, že jsme si my dva i Sasha (Apparat, třetí člen Moderat - pozn. red.) našli úhel pohledu na elektronickou hudbu už před lety. Nezáleží, jestli jste mladý nebo starý producent, celé to stojí na rozhodnutí, jakým směrem se chcete vydat. Není to jen o žánrech, ale také o tom, jestli chcete dělat podbízivý komerční blbosti nebo svěží undergroundové věci. Před třemi lety se objevil dubstep, rychle se zpopularizoval a stala se z něj blbost. To samé se stalo technu, začalo se pak tomu hybridu říkat trance. Když se na to ale dneska podíváš s odstupem, v zásadě se nikdy nic nezměnilo. Před patnácti lety pro mě byl trance špatný, na tom se nic nezměnilo. Můžou ho dělat skvělí a milí lidé, ale je mi líto, já jejich hudbu nesnáším a nechci ji poslouchat. Rozhodl jsem se, že to chci hudbu dělat jinak, než oni. Elektronická hudba se sice technicky trochu vyvíjí, ale pořád v ní jsou hlavně beaty, basy, breaky a dělá ji většinou jeden člověk.
SS: Když jsme v roce 2002 začínali s Moderat, šlo to úplně od nuly. Většinu technologií začínal nahrazovat software, a jak se otevřely velké možnosti, dělali jsme to zbytečně komplikované. Dnes už bychom tak nepostupovali. V elektronické hudbě to funguje způsobem, že když se objeví nová technologie, všichni producenti se na ni vrhnou. Vzpomeňte si třeba na wobble basy; před dvěma lety byly všude a z wobble se stal skoro celý žánr. Objevují se takhle celé vlny technologií a pak zase ustávají a vracíme se k úplným základům.
A.cz: Sami jste řekli, že elektronickou hudbu většinou dělá jeden člověk, zato vy jste na to tři. Je složité se vzájemně zkoordinovat?
SS: Jsme sice tři, ale nápad většinou přijde jen od jednoho z nás. Když pracujeme s počítačem, potřebujeme jednoho operátora, pak Sasha pracuje na vokálech a dává je do aranží a u rolí se průběžně střídáme. Dost se to liší, někdy na tracku děláme všichni, jindy je to zase práce skoro jednoho člověka.
A.cz: Naživo zas ale musíte mít striktně rozdělené role, ne? Jinak by to asi moc nefungovalo…
SS: Samozřejmě, to musíme mít. Začali jsme s Moderat s myšlenkou, že to bude živá kapela. Když jsme zpočátku hráli živě, byla vystoupení založená na loopovacím softwaru a na třech počítačích zapojených dohromady. Všichni jsme proto loopovali a bylo to celé hodně chaotické. Od té doby jsme se posunuli. Máme tam tři role – Gernot hraje hlavní linie, tedy bicí a další základní rytmy; Sasha hraje na klávesy a kytary a zpívá; já zas na nějaké další bicí automaty. Jsme trochu jako kapela, jen nemáme klasické vybavení.
A.cz: V elektronické hudbě odnepaměti existuje dichotomie mezi hudbou pro taneční parkety a pro sluchátka. Kde vidíte sami sebe?
V elektronické hudbě to funguje způsobem, že když se objeví nová technologie, všichni producenti se na ni vrhnou. Vzpomeňte si třeba na wobble basy; před dvěma lety byly všude a z wobble se stal skoro celý žánr. Objevují se takhle celé vlny technologií a pak zase ustávají a vracíme se k úplným základům.
GB: Někde mezi, vlastně o tomhle tolik nepřemýšlíme, vychází to přímo z nás. Některé skladby možná jsou víc taneční, ale většina jich dost dobře funguje pro obojí.
SS: Když jsme začali album produkovat, měli jsme ho už celé v hlavě, pak jsme jen přišli do studia s myšlenkou, že ho musíme natočit. Asi ze čtyřiceti nápadů jsme udělali jedenáct skladeb. Celé to bylo trochu jako puzzle, skládání tracků z jednotlivých částí dohromady.
A.cz: A povedlo se poskládat celý obraz, nebo se ho naživo pořád snažíte přeskládávat a dotvářet?
SS: Jsme hodně velcí perfekcionisti a nikdy bychom nevydali nic nedodělaného. Tento obraz je dnes hotový, ačkoliv bychom si za pár měsíců možná mohli myslet, že jde nějak změnit. Naštěstí to už nikdy nebudeme moci udělat, protože druhé album bylo definitivně uzavřené v okamžiku jeho vydání.
