Organizátoři tohoto veselého charitativního večírku možná nevědomky připravili skvělou alternativu na pondělní večer pro ty, které nebere megavystoupení Davida Gahana a jeho "Depešáků".
Živelné "free" rockery Na Górze z domova sociální péče v Rzadkowě do pražského RockCafé pozvalo občanské sdružení Berkat, které před lety v hlavním městě Čečenska Grozném založila válečná novinářka Petra Procházková. Akce měla ušlechtilý cíl, podpořit mladé čečenské tanečníky ze souboru "Maršo".
Koncert byl obzvlášť vydařený. Chytlavé melodie ve stylu punku i ska a jednoduché srozumitelné texty kapely Na Górze nenechaly žádného z návštěvníků dlouho v klidu. Charismatický projev hlavního "MC" Roberta Bartola, který sice až zbytečně hodně zastiňoval druhého zpěváka Adama Khiatkowského, jednoznačně rozpoutal přesun pozitivní energie mezi diváky a muzikanty.
Nelze ovšem opomenout zásluhy obou kytaristů, terapeuta volného času v ústavu pro mentálně postižené v polské vesničce Rzadkowo Wojciecha Retze a hudebníka Mariusze Nalepy, kteří vytvořili kapelu, v níž se rozhodli poskytnout prostor mentálně postiženým umělcům. Například výkon bubeníka Roberta Wasiaka byl naprosto famózní.
Muzikou postižení rockeři
Na Górze (Na hoře) vznikli zhruba před deseti lety pozvolným přerodem z divadelního uskupení, fungujícího v rámci terapie v ústavu v Rzadkowie. Jak skvěle tento druh terapie fuguje, ukazuje příběh frontmana kapely Roberta Bartola.
Robert žil v Rzadkowě odmalička, nikdy nemluvil a nikdo to od něj ani neočekával. I v divadelní inscenaci měl roli beze slov. Při jednom představení však vyšel na jeviště, rozhlédl se a utekl. Když se ho Wojtek po produkci zeptal proč to udělal, řekl: "Moc lidí, moc lidí." To byla první slova, která Robert vyslovil. Dnes je hlavním zpěvákem kapely a jeho komunikace s publikem při i po koncertě rozhodně nevázne.
Od roku 1997 vydala skupina Na Górze již dvě desky, Rre Generacja a Satysfakcja. Kapela koncertuje po celém Polsku, příležitostně i se známými polskými rockovými kapelami, jako jsou například Hey, Voo Voo a Kult.
Dotkla se jich revoluce
Jako podpora polských rockerů byli přizváni "brněnští Ukrajinci" Czaldy-Waldy. Název kapely je sice odvozen od českého tance ze 14. století, nicméně s krásnou violistkou Martinou Himerovou, charismatickou violoncellistkou Evou Horákovou, kytaristou Matějem Plíhalem a frontmanem a flétnistou Alešem Mrázkem se hosté z RockCafé vydali na dalekou cestu až na Zakarpatskou Ukrajinu a zpět.
To "zpět" je velmi důležité. Kapela totiž začínala písní osamělého Ukrajince alkoholika, ovšem i na něj postupně dolehla "oranžová revoluce" a písně Czaldy-Waldy velmi jasně ukázaly, kam má dnešní Ukrajina namířeno. Ke konci se dovídáme, že pastevci na Podkarpatské Rusi popíjejí západní pivo a texty svých lidových písní prokládají anglickými raperskými vsuvkami. Ovšem i tohle je World Music.
Před zakončením výletu s Czaldy-Waldy se posluchači zastavili na chvíli i v brněnské oblasti. Písně z Husovic a Juliánova měly možná pro kapelu nějaký vlastenecký podtext, divákům na koncertě už však přišly pramálo exotické a trochu nudily. Je ovšem pravda, že kapela se svým střídáním nálad, by se hodila spíše do klidnějšího prostředí než je rockový klub. Diváci jí mnohdy snadno "přehlučeli".
#reklamaTancem proti terorismu
Koncert byl v prvé řadě charitativní akcí. Projekt "Tancem proti terorismu" ma za cíl zorganizovat cestu čečenských chlapů a dívek z folklórního souboru "Maršo" do Česka. Zde by se měli s pomocí spolupracovníků z řad studentů na českých školách zapojit například do výuky tanců a obohatit tak kulturní a společenské zájmy mladých lidí z obou zemí.
"Chceme v českých studentech probudit prostřednictvím osobních setkání nejen potřebu zamyslet se nad jejich tíživou situací, ale i ukázat jim naši schopnost otevřeného soucítění," uvádí sdružení Berkat.
