Organizátoři tohoto veselého charitativního večírku možná nevědomky připravili skvělou alternativu na pondělní večer pro ty, které nebere megavystoupení Davida Gahana a jeho "Depešáků".
Živelné "free" rockery Na Górze z domova sociální péče v Rzadkowě do pražského Rock Café pozvalo občanské sdružení Berkat, které před lety v hlavním městě Čečenska Grozném založila válečná novinářka Petra Procházková. Akce měla ušlechtilý cíl, podpořit mladé čečenské tanečníky ze souboru "Maršo".
Koncert byl obzvlášť vydařený. Chytlavé melodie ve stylu punku i ska a jednoduché srozumitelné texty kapely Na Górze nenechaly žádného z návštěvníků dlouho v klidu. Charismatický projev hlavního "MC" Roberta Bartola, který sice až zbytečně hodně zastiňoval druhého zpěváka Adama Khiatkowského, jednoznačně rozpoutal přesun pozitivní energie mezi diváky a muzikanty.
Nelze ovšem opomenout zásluhy obou kytaristů, terapeuta volného času v ústavu pro mentálně postižené v polské vesničce Rzadkowo Wojciecha Retze a hudebníka Mariusze Nalepy, kteří vytvořili kapelu, v níž se rozhodli poskytnout prostor mentálně postiženým umělcům. Například výkon bubeníka Roberta Wasiaka byl naprosto famózní.
Muzikou postižení rockeři
Na Górze (Na hoře) vznikli zhruba před deseti lety pozvolným přerodem z divadelního uskupení, fungujícího v rámci terapie v ústavu v Rzadkowie. Jak skvěle tento druh terapie fuguje, ukazuje příběh frontmana kapely Roberta Bartola.
Robert žil v Rzadkowě odmalička, nikdy nemluvil a nikdo to od něj ani neočekával. I v divadelní inscenaci měl roli beze slov. Při jednom představení však vyšel na jeviště, rozhlédl se a utekl. Když se ho Wojtek po produkci zeptal proč to udělal, řekl: "Moc lidí, moc lidí." To byla první slova, která Robert vyslovil. Dnes je hlavním zpěvákem kapely a jeho komunikace s publikem při i po koncertě rozhodně nevázne.
Od roku 1997 vydala skupina Na Górze již dvě desky, Rre Generacja a Satysfakcja. Kapela koncertuje po celém Polsku, příležitostně i se známými polskými rockovými kapelami, jako jsou například Hey, Voo Voo a Kult.
Dotkla se jich revoluce
Jako podpora polských rockerů byli přizváni "brněnští Ukrajinci" Czaldy-Waldy. Název kapely je sice odvozen od českého tance ze 14. století, nicméně s krásnou violistkou Martinou Himerovou, charismatickou violoncellistkou Evou Horákovou, kytaristou Matějem Plíhalem a frontmanem a flétnistou Alešem Mrázkem se hosté z RockCafé vydali na dalekou cestu až na Zakarpatskou Ukrajinu a zpět.

To "zpět" je velmi důležité. Kapela totiž začínala písní osamělého Ukrajince alkoholika, ovšem i na něj postupně dolehla "oranžová revoluce" a písně Czaldy-Waldy velmi jasně ukázaly, kam má dnešní Ukrajina namířeno. Ke konci se dovídáme, že pastevci na Podkarpatské Rusi popíjejí západní pivo a texty svých lidových písní prokládají anglickými raperskými vsuvkami. Ovšem i tohle je World Music.
Před zakončením výletu s Czaldy-Waldy se posluchači zastavili na chvíli i v brněnské oblasti. Písně z Husovic a Juliánova měly možná pro kapelu nějaký vlastenecký podtext, divákům na koncertě už však přišly pramálo exotické a trochu nudily. Je ovšem pravda, že kapela se svým střídáním nálad, by se hodila spíše do klidnějšího prostředí než je rockový klub. Diváci jí mnohdy snadno "přehlučeli".
Tancem proti terorismu
Koncert byl v prvé řadě charitativní akcí. Projekt "Tancem proti terorismu" ma za cíl zorganizovat cestu čečenských chlapů a dívek z folklórního souboru "Maršo" do Česka. Zde by se měli s pomocí spolupracovníků z řad studentů na českých školách zapojit například do výuky tanců a obohatit tak kulturní a společenské zájmy mladých lidí z obou zemí.
"Chceme v českých studentech probudit prostřednictvím osobních setkání nejen potřebu zamyslet se nad jejich tíživou situací, ale i ukázat jim naši schopnost otevřeného soucítění," uvádí sdružení Berkat.