Kytara Kurta Cobaina se vydražila za rekordních 143 milionů korun

ČTK ČTK, DPA
21. 6. 2020 13:13
Kytara, se kterou frontman skupiny Nirvana Kurt Cobain v roce 1993 nahrál slavný akustický koncert, byla na aukci v Los Angeles prodána za rekordních šest milionů dolarů, v přepočtu 143 milionů korun. Nástroj vyrobený v roce 1959, jejž Cobain koupil za 5000 dolarů, se tak stal nejdražší kytarou, jakou kdy kupec na aukci získal.
Kurt Cobain, Nirvana
Kurt Cobain, Nirvana | Foto: MTV

Konečná cena několikrát překročila odhady a překonala i dosavadní rekord z loňského roku, kdy byla kytara David Gilmoura z kapely Pink Floyd prodána za čtyři miliony dolarů.

Aukční síň Julien's Auctions přisoudila kytaře vyvolávací cenu milion dolarů a doufala, že by se cena nástroje mohla vyšplhat až na dva miliony. Po souboji zájemců se ale částka dostala na šestinásobek.

Kytara 1959 Martin D-18E Kurta Cobaina
Kytara 1959 Martin D-18E Kurta Cobaina | Foto: Reuters

Nástroj nakonec získal Peter Freedman, šéf australské firmy na zvukovou techniku Rode Microphones. Ten plánuje kytaru s dalšími exponáty připomínajícími skupinu Nirvana vystavit na putovní expozici, přičemž výtěžek ze vstupného chce věnovat hudebníkům postiženým dopady koronavirové krize, píše agentura DPA.

S kytarou Martin D-18E nahrál Cobain koncert v listopadu roku 1993, tedy jen několik měsíců před tím, než se ve svých 27 letech zastřelil doma v Seattlu. Album MTV Unplugged in New York vyšlo po jeho smrti, dosáhlo vrcholu žebříčku Billboard a získalo cenu Grammy.

Zvuk jeho kytary fanoušci dodnes slýchají například v akustické verzi slavných hitů About a Girl či All Apologies.

Astronomická částka, za niž byla kytara v sobotu vydražena, vynikne například ve srovnání s cenou, kterou kupec zaplatil za modrou kytaru zpěváka Prince.

Na míru vyrobený nástroj, na nějž Prince hrál během hvězdných let své kariéry v 80. a 90. letech minulého století, například během turné Purple Rain v roce 1984, byl prodán za 563 tisíc dolarů, v přepočtu 13,4 milionu korun.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Vítkovice sestupují z druhé ligy

Fotbalisté Vítkovic v dnešním utkání 28. kola prohráli 1:3 ve Varnsdorfu a jsou prvním sestupujícím z druhé ligy. Slezané mají dvě kola před koncem na příčky zajišťující záchranu nesmazatelnou ztrátu osmi bodů. Domácí naopak opustili sestupové pásmo.

Varnsdorf do důležitého souboje vstoupil velmi rázně a už v deváté minutě vedl 2:0 po brankách Schöna s Ondráčkem. Po přestávce přidal třetí gól Breda a hosté už jen v nastavení snížili. Varnsdorf se tak po šesti kolech dočkal vítězství a přiblížil se záchraně.

Dvě kola před koncem je Varnsdorf s 25 body těsně nad sestupovým pásmem na čtrnácté příčce a od patnáctého Sokolova ho dělí dva body. Poslední Vítkovice jsou se 17 body už bez šance a po čtyřech letech mají namířeno do třetí nejvyšší soutěže MSFL.

před 46 minutami

D6 na 5. km u Hostivice uzavřela ve směru na Karlovy Vary nehoda tří aut, sedm lidí utrpělo lehká zranění. Dálnice je kvůli nehodě uzavřena.

před 1 hodinou

Dánsko povolilo obnovení prací na plynovodu Nord Stream 2

Dánsko dnes vydalo povolení, aby projekt plynovodu Nord Stream 2 mohl dokončit poslední úsek potrubí v dánských vodách. Kodaň tak odstranila hlavní překážku k dokončení projektu, který už byl několikrát zpožděn a kterým se má přepravovat ruský zemní plyn do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti projektu se staví Spojené státy, ale také Ukrajina a Polsko, dosavadní tranzitní země pro ruský plyn. Nový plynovod tyto země obejde.

Výstavba plynovodu o celkové délce 1230 kilometrů je téměř u konce. Chybí ještě dokončit úsek v dánských vodách dlouhý téměř 120 kilometrů. Plynovod má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, takže obchází státy střední a východní Evropy.

Projekt se zastavil v prosinci, protože švýcarsko-nizozemská společnost Allseas, která pokládá potrubí, přerušila činnost kvůli americkým sankcím. Dánský energetický úřad dnes uvedl, že umožní projektu vedenému ruským plynárenským gigantem Gazprom použít lodě k pokládce potrubí s kotvami namísto vyspělejších plavidel, která využívají takzvanou technologii self-positioning. Ta automaticky udržuje pozici lodě a právě na ni se americké sankce zaměřují.

Další zprávy