Hudebníkům se po brexitu zkomplikovala turné po Evropě, sepsali petici

ČTK ČTK
12. 1. 2021 14:00
Britský odchod z Evropské unie zkomplikoval hudebníkům pořádání koncertních turné i cestování mezi britskými ostrovy a kontinentem. Neshoda mezi Londýnem a Bruselem vedla k situaci, kdy muzikanti musí při cestách delších než 30 dní žádat o vízum stejně jako kdokoliv jiný, upozorňuje agentura AFP.
Jedním ze signatářů petice je zpěvák kapely Radiohead Thom Yorke.
Jedním ze signatářů petice je zpěvák kapely Radiohead Thom Yorke. | Foto: Reuters

Proti stávajícím pravidlům se vymezili například Thom Yorke ze skupiny Radiohead či zpěvačka Dua Lipa. Vyzývají k podepsání petice, jež žádá oproštění profesionálních hudebníků a dalších umělců od vízové povinnosti.

Podle informací deníku The Independent odmítl Londýn standardní návrh Bruselu, aby umělci a tvůrci byli zbaveni vízové povinnosti při pobytu až do tří měsíců, protože britská vláda nechce to samé povolit umělcům z Evropské unie, kteří míří do Spojeného království.

Mluvčí britského premiéra v pondělí na zprávu listu podle AFP uvedl, že Británie přišla s "ambiciózním návrhem" týkajícím se pohybu při obchodních cestách, který by zahrnoval i hudebníky, unie ho však prý odmítla.

Ať už vinu za současnou situaci nese kdokoli, britští hudebníci si při cestách přesahujících 30 dní musí zažádat o vízum v Evropské unii, prokázat, že mají k dispozici dost peněz, a také dodat potvrzení o sponzorování od organizátora akce, shrnuje The Independent. Pro umělce jsou to další náklady, dodává agentura AFP.

Nová pravidla platí od 1. ledna, kdy skončilo přechodné období po brexitu.

Petice proti novým vízovým povinnostem pro hudebníky a umělce již nasbírala 254 tisíc podpisů. Své fanoušky k její podpoře vyzvali například Dua Lipa, Thom Yorke ze skupiny Radiohead nebo Louis Tomlinson z kapely One Direction.

Na hudebním průmyslu se letos navíc neblaze projevuje šíření nemoci covid-19 a s ním spojená omezení, kvůli nimž je návrat k turné i obecně koncertům ve vnitřních prostorách a na festivalech odsunut na neurčito.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy