Ve studiu přivítal hosty z nejrůznějších žánrů, moduloval vlastní hlas a náhodně ladil i samploval rádio. Výsledkem je vrstevnatá nahrávka, která střídá experimentální beaty, ambient a melancholické písničkářství. Plyne jako jednolitá zvuková masa a posluchače zve na dobrodružnou výpravu.
Oliver Torr byl donedávna známý hlavně na undergroundové elektronické scéně. Patří do komunity kolem celosvětově proslulých modulárních syntezátorů Bastl Instruments. Také ale šéfuje vlastnímu labelu XYZ, který se zaměřuje na domácí experimentální elektroniku.
Sám dosud vydal několik nahrávek na kazetách a vinylech, obyčejně improvizovaných kolaborací. Zároveň postprodukoval alba pro písničkářku Katarzii, kytaristu Black Tar Jesuse nebo rapera Labella, kteří pracují s písňovým formátem.
"Trklo mě, že to, co dělám pro ně, co se týče zvuku nebo autorství, můžu vlastně dělat i pro sebe," vysvětluje cestu ke své první písňové desce Fragility of Context, kterou vydává tento pátek. Přitom o sobě tvrdí, že pochází z písňového prostředí. Než utekl k elektronice a jejím abstraktním formám, od třinácti hrál na kytaru v punkových, hardcoreových nebo shoegazeových kapelách.
Elektronická muzika ho zavedla na studium do Londýna a pak do Berlína, kariérnímu rozletu v zahraničí však bránily vysoké nájmy za bydlení. Česká metropole mu v tomto ohledu dává větší svobodu. "Důvod vrátit se do Prahy byl i ten, že je tady docela malá scéna, na které se všichni známe a podporujeme," dodává.
Torr zapadl do kolektivu elektronických kutilů a hudebníků kolem vršovického obchodu a takzvaného kreativního prostoru Noise Kitchen. Z této konexe se zrodila spolupráce s lidmi, jako jsou HRTL, Traum nebo OGJ. O pár metrů dál, v nahrávacím studiu na Petrohradské ulici, pak potkal držitele předloňské ceny Vinyla, producenta řečeného Bílej kluk, nebo původem slovenského rapera Lvcifera. Oba na Torrovu desku přispěli vokály.
Kromě nich se na albu podíleli v roli producenta Aid Kid, další držitel Vinyly, nebo jako kytarista Sunnbrella alias David Žbirka, dávný parťák z teenagerských kapel. "Spolupracovat s dalšími hudebníky je obohacující. Každý přichází z jiného kontextu a přidává hodnotu do toho, co se snažím dělat já," říká Torr, který o společném tvůrčím úsilí mluví jako o "způsobu, jak nezestárnout nebo nevyhořet".
Nejvíc je na albu překvapivě slyšet jeho vlastní zpěv. Prohnal ho nejrůznějšími efekty, díky čemuž měl odvahu se na hlas víc spolehnout. "Našel jsem si k němu nový vztah. Beru ho jako synťák, další předmět, kterým můžu sdělovat myšlenky a emoce," vysvětluje. Skladby jako Stay True pak desku posouvají vstříc temnému písničkářství, které si vypomáhá prvky elektroniky.
Torr o hudbě mluví jako o formě terapie, která mu pomáhá zvládat úzkosti, vyrovnávat se s ADHD čili hyperaktivitou nebo panickými ataky. "Je to jako nahrávat si emoce na externí disk a pak ho už nikdy nezapojit. Ten disk existuje a vím, co na něm je, ale nemusím z něj už tahat soubory. Můžu je tam nechat, ať si žijí svůj život, a já se na ně můžu z dálky koukat," vysvětluje.
Album Fragility of Context inspirovali také teoretici umění, kteří se zabývají kontextem uměleckých děl. John Berger - autor slavné knihy Způsoby vidění, která před pěti lety vyšla česky - mu pomohl zbavit se stresu z případných reakcí.
"Píše o tom, že pohled člověka se mění podle jeho kontextu. To mi pomohlo s vírou v sebe sama. To, že se moje hudba líbí mně, je super, a že se to nemusí líbit někomu jinému, je třeba jen proto, že k tomu přistupuje z jiného kontextu," uvažuje Torr. Dále jmenuje Marshalla McLuhana a jeho koncept takzvaného nezúčastněného pozorovatele, tedy někoho, kdo k uměleckému dílu přistupuje bez kontextu.
Oliver Torr přetavil teorii v metodu. "Vzal jsem si občas analogové FM rádio a začal náhodně měnit stanice, dokud mě něco nezaujalo. To jsem pak na tři vteřiny nahrál." Zvukový fragment zbavený kontextu mu posloužil jako výchozí bod k další práci, přičemž se i často stalo, že původní zvuk nakonec ve skladbě není slyšet. "Byl to nástroj, který mi pomohl dostat mozek do jiného mindsetu," objasňuje.
Album Fragility of Context podobným způsobem osvobozuje od zavedených způsobů poslechu - jednotlivé skladby člověka posílají do nepředvídatelných zákrut, vstříc náladám či žánrovým fúzím, o jejichž existenci dosud netušil.
Koncept desky v nejbližší době rozšíří galerijní výstava a nahrávka zrozená z projektu Trans Europe Postal Express. Těsně před začátkem loňského jarního lockdownu poslal Torr různým umělcům v Evropě magnetofon s instrukcemi, aby mu nahráli zvuky svého prostředí. Ty nasamploval a vytváří z nich nový materiál, konceptuálně příbuzný aktuálnímu albu.
"Je to nadstavba konceptů Johna Cage, jako jsou neurčitelnosti nebo hudba náhody," říká.
Pokud to dovolí protiepidemická opatření, na konec března plánuje v pražské MeetFactory poslechový večer a výstavu s artefakty, které se mu vrátily s magnetofonem.
Album
Oliver Torr: Fragility of Context
Kudos Records 2021
