Praha - Stojím uprostřed smíchovské Meetfactory, kde právě burácí techno beaty londýnského producenta jménem Actress, víc než hudba samotná ale pohlcují moje vnímání světelné obrazce, které kolem něj tančí. Vypadá to, jako kdyby přímky a tečky ze světla visely jen tak ve vzduchu a občas se rozhodly vykouknout do třetího prostoru, tak že se jich skoro můžete dotknout. Taneční večírek najednou dostává zcela novou dimenzi a zážitek ze světelného lesa se dá srovnat třeba s návštěvou galerie současného umění.
"Tím triem byla poloprůsvitná promítací plátna a 3D efekt navodilo prostorové rozmístění projekčních ploch i projektorů," vysvětluje mi Jakub Pešek z vizuálního kolektivu Lunchmeat, který originální projekcí navrhl. Jeho parta pražských VJů ("visual jockey") se už několik let stará o prolínání vizuálního umění s elektronickou hudbou a také pořádá festival Lunchmeat, na kterém se potkávají velká jména elektronické hudby se špičkovými vizualisty z celého světa.
Letošní pátý ročník odstartuje v sobotu 29. března první zahřívací nocí v klubu Neone, jejímž hostem bude americký producent jménem Groundislava. Další koncerty, workshopy či výstavy jsou pak naplánovány na čtyři dubnové víkendy a festival vyvrcholí vystoupením hvězdy současné klubové taneční hudby Eviana Christa 25. dubna ve Veletržním paláci.
Když se festival Lunchmeat konal v roce 2010 v Meetfactory a Roxy poprvé, bylo celkem těžké si představit, co pořadatelé pod heslem "čirá audiovizuální extravagance" zamýšlí. Projekce na akcích byly už tehdy celkem běžné, vždy ale fungovaly výhradně jako doplněk hudby. Jenže během první dekády nového tisíciletí si VJing už ve světě vydobyl pozici umělecké disciplíny svého druhu s vlastními hvězdami a Lunchmeat si jako svůj hlavní cíl vytkl přesvědčit české diváky, že obrazový doprovod v klubu může být na stejné rovině jako hudba.
"Chceme návštěvníků ukázat mnohosmyslový zážitek ze spojení hudby a obrazu," říká Pešek a připomíná, že během posledních let celá řada původně VJských technik přešla z klubového undergroundu do veřejného prostoru nebo se stala součástí marketingu od mappingu budov, audiovizuálních prezentací výrobků až po vizuální design komerčních prostor. "Pro většinu VJů už je obdelníkové projekční plátno v klubu málo," dodává.
Umělci a nerdi
Zatímco ve světě má VJing kořeny už v sedmdesátých letech, kdy světelné projekce doprovázely koncerty psychedelických kapel jako Grateful Dead, k nám se dostal až po revoluci s taneční horečkou.
Všechno začalo na undergroundových večírcích v první polovině devadesátých let, kde se experimentovalo se světly a filtry, teprve pak přišly počítače s digitálními projektory a VJing v novém tisíciletí začal pronikat i do větších klubů.
Jako historický milník české scény VJského umění vidí Pešek projekt tématických večerů Bulva Fabula v Roxy pod dramaturgickou taktovkou Davida Beránka, který mezi léty 2006 a 2009 každý měsíc představoval domácí inovátory i objevy a obraz zde byl vesměs důležitější než zvuk.
Právě v návaznosti na tyto akce vznikl kolektiv Lunchmeat jako parta nadšenců do vizuálního umění ve veřejném prostoru. V jeho "stáji" najdete audiovizuální umělce, studenty nových médií z VŠUP i technofilní nerdy, kteří se k VJingu dostali přes počítače nebo progresivní elektronickou hudbu. Dnes aktivity "labelu" zasahují od galerijních instalací, přes vizuální show jako je zahájení filmového festivalu v Karlových Varech až ke komerčním prezentacím firem.
Od října loňského roku jsou také spojení s klubem Neone v Bubenské ulici, který se z původního měsíčního pop-up experimentu vyklubal ve vyhledávané místo s unikátní atmosférou a vizualizacemi a především s jednou z nejčerstvějších hudebních dramaturgií v Praze. Za své aktivity si Lunchmeat a Neone letos vysloužili nominaci na hudební cenu Vinyla.
Festival Lunchmeat ale zůstává jejich hlavním dítkem a jeho cíl je pořád stejný - představovat synergii obrazu a zvuku a to se špičkami ve svém oboru. Letos tak mezi pozvanými hudebníky najdete třeba kanadského beatového futuristu Sinjina Hawkeho, ruský objev 813 a nebo kometu undergroudové elektronické hudby jménem Evian Christ, který se výrazně podepsal i pod posledním albem Kanye Westa Yeezus.
Den před jeho vystoupením, kterým Lunchmeat vyvrcholí se ve Veletržním paláci 24. dubna představí legenda undergroudového techna Dopplereffekt či japonský experimentátor Aoki Takamasa.
Sochy ve světle
Hlavní hvězdou mezi vizualisty je francouzský umělec Desaxismundi, který se svými generativními videi stojí rozkročený mezi uměním, technologií a vědou.
Neméně zajímavá je i japonská scénografka a architektka Šizuka Hariu, která spolupracuje s tanečními i divadelními ansámbly a vystavuje ve světových galeriích. Dalším tahákem je francouzské audiovizuální duo Nonotak, v němž se potkali ilustrátorka Noemi Schipfer a hudebník/architekt Takami Nakamoto.
Jak je už tradicí festivalu Lunchmeat, stráví pozvaní umělci stráví v Praze delší dobu na rezidenčním pobytu, aby mohli svoje instalace přizpůsobit specifickým prostorům, v nichž se akce koná.
"VJe a DJe k sobě přiřazujeme spíše pocitově," vysvětluje kurátorka vizuální části festivalu Marie Vítková. "VJ si nastuduje a naposlouchá hudbu interpreta a podle toho uzpůsobí svoji projekci."
Novinkou v programu Lunchmeatu je samostatná výstava, která se bude konat v prostorách The Chemistry Gallery. V týdnu před hlavním festivalovým dnem zde představí originální instalace špička české vizuální scény. Jmenujme například člena videomappingové skupiny The Macula Dana Gregora, čerstvě nominovaného umělce na Cenu Jindřicha Chalupeckého Richarda Loskota, světelného experimentátora Daniela Hanzlíka nebo mladého umělce, žijícího v Londýně Michala Pustějovského.
S festivalem se také propojí přední domácí projekt Vetřelci a volavky, v němž Pavel Karous poodkrývá a seznamuje veřejnost se sochařskými skvosty z let socialismu. V rámci Lunchmeatu nechá objekty během čtyř edukativních vycházek po Praze rozzářit domácími VJskými talenty. V programu jsou i workshopy, kde bude návštěvník seznamován s různými technikami, spojenými s VJingem, videomappingem, možnostmi tagtoolu nebo i hudební produkcí.
