Rodák z uprchlického tábora v Mnichově od roku 1950 žije v Kanadě, studoval v Paříži, má klasickou průpravu a obdivuje hudbu od Johanna Sebastiana Bacha po současníka Terryho Rileyho. Sám se naopak stal vzorem pro mladšího Hauschku nebo Nilse Frahma a hudební novináři jeho dílo řadí mezi klavírní minimalismus, post-rock a ambient. "Kdyby žil dneska Chopin, hrál by ambient a kontinuální hudbu," tvrdí.
V posledních dekádách bydlel střídavě v lesích ve Švédsku, Německu nebo Kanadě. "Jsem jako kočovný cikán, žiju tam, kde je piano," říká Melnyk, který již v Česku dříve účinkoval, například před čtyřmi roky v Kutné Hoře.
Styl extrémně rychlé hry na klavír v 70. letech minulého století vymyslel. Celou hodinu bez přestávky dokáže vyluzovat až 19,5 noty za vteřinu, průměrně 13 až 14 not za vteřinu, tvrdí o sobě. Označuje se také za držitele několika světových rekordů. "Když hraji, změním se v letícího orla, plovoucího delfína, běžícího geparda. Změním se v déšť, mraky, barvu nebes. Necítím už prsty, žádné neexistují, není ani tělo. Existuje jen piano a já, spolu zpíváme," říká.
Podle pořadatelů festivalu třiasedmdesátiletý Melnyk "vypadá jako Rasputin, postrádá však jeho maniakální povahu". Na koncertech často přechází do filozofických úvah, ze kterých pak "vyklouzne kouzelně roztržitými gesty a vtipnými poznámkami". Melnyk na sebe poprvé upozornil nahrávkami pro londýnský avantgardní label Erased Tapes.
Colours of Ostrava na desítce scén nabídnou několik stovek interpretů všech žánrů z celého světa a nehudební program včetně mezinárodního fóra Meltingpot, divadel, filmů, workshopů či výtvarných aktivit. Jednou z hlavních hvězd bude americká poprocková kapela OneRepublic. Z podobného ranku jako Lubomyr Melnyk dorazí též dvaatřicetiletá polská klavíristka propojující klasickou hudbu s jemnou elektronikou Hania Rani, jež vloni vydala desku na prestižním labelu Deutsche Grammophon.
