Praha - Česká republika se už nebude účastnit písňové soutěže Evropské vysílací unie Eurovision Song Contest. Mluvčí České televize Ladislav Šticha zprávu, kterou přinesla BBC, potvrdil s tím, že důvodem je malý zájem diváků i negativní ohlasy u části hudební kritiky - a ohlasy na Eurosong podle něho spíše ČT škodily.
Čeští zástupci nebyli při žádném ze svých vystoupení úspěšní. Předloni diváci vybrali skupinu Kabát, loni poslali Česko reprezentovat zpěvačku Terezu Kerndlovou.
Letos sama televize vybrala Gipsy.cz a diváci rozhodovali pomocí SMS jen o soutěžní písni. I kapela Radoslava Bangy a Vojty Lavičky skončila v semifinále - přestože právě jejich world-rap měl šanci, že vstřebá "estrádní estetiku" Eurosongu, aniž se ztratí podstata jejich hudby.
Kulturní rubrika Aktuálně.cz se nikdy netajila tím, že soutěž považuje spíš za odkladiště Danů Nekonečných z celé Evropy, o které skutečně zajímavé kapely ani nemají zájem; tomu odpovídají i položené otázky, o jejichž odpovědi se podělili programová ředitelka ČT Kateřina Fričová a šéf zpravodajství Milan Fridrich.
Čí konkrétně je rozhodnutí „odstoupit" z písničkové soutěže?
Ředitelky programu Kateřiny Fričové, která tak učinila mimo jiné i na základě dlouhodobých diskusí v rámci kolegia generálního ředitele ČT.
Jaké jsou oficiální důvody toho, že se ČT již nebude účastnit Eurosongu? Jsou převážně ekonomické?
Hlavním důvodem je nezájem diváků o tuto hudební soutěž a výhrady odborníků, kteří již delší dobu považují Eurosong za přežitý formát.
Není důvodem i to, že se vám nedařilo získávat interprety a kapely? Už v prvním ročníku se mluvilo o tom, kdo odmítl, naposledy se vůbec nepořádalo národní kolo.
Je pravda, že někteří interpreti účast odmítli, na druhou stranu zájem zbývajících byl dostatečně velký na to, abychom mohli uspořádat národní kolo. Nicméně pravidla EBU umožňují, že televize může interprety vybrat sama. K tomuto rozhodnutí nám nahrála i skutečnost, že jsme mohli vybrat interprety, kteří zabodovali v národních kolech předchozích ročníků. Diváky jsme pak vyzvali, aby rozhodli o konkrétní soutěžní písničce.
Přispěl k ukončení i fakt, že si Eurosong mezi zdejšími hudebními novináři postupně získal velmi negativní renomé?
Velmi negativní renomé? Naopak, letos jsme byli mile překvapeni pozitivními novinářskými reakcemi. Gipsy.cz měli u našich novinářů jednoznačně pozitivní podporu.
Jak tedy ČT celkově hodnotí účast v Eurosongu?
V žádném případě nelitujeme toho, že jsme se tři roky soutěže účastnili. Divákům jsme nabídli možnost, aby si sami ověřili, zda mají o takový typ pořadů zájem. Navíc nás velice potěšilo, že letošní účast skupiny Gipsy.cz měla i na mezinárodní úrovni mimořádný ohlas. Články o českých muzikantech v renomovaných evropských listech často nevycházejí.
S jakými ambicemi ČT do soutěže šla? Organizátoři se sice pořád ohánějí tvrzením o vítězství ABBY, ale podle mnoha názorů cesty kvalitního popu a Eurosongu se dávno rozešly - a v době komunitního internetu a globální zábavy veřejnoprávní obrazovka rozhodně není kanálem, který diktuje popkulturní trendy a přitahuje nová jména.
Viz odpověď výše.
Není tedy podle ČT soutěž přežitkem, který institucionalizuje to horší z evropského vkusu, potažmo z národních kusů a klišé? Doba estrádního popu pominula, pro Východ je to dnes možnost sebeprezentace a prosazení, pro Západ spíš zábava.
Odpověděli jste si sami.
Nebo jste chápali vstup do Eurosongu spíš jako manifestaci toho, že chceme patřit do Evropy?
To nás věru nenapadlo.
Nebylo by pro propagaci dobré hudby záslužnější, aby jí ČT dala víc prostoru v normálním schématu? Kdyby narušila hudebně dramaturgický monopol „pohodového bigbíťáka" Pavla Anděla a i zpravodajství z kultury, které sice nabízí „live" vystoupení, ale zve stále stejnou sortu jazzově-folkových interpretů?
Z vaší otázky dovozuji, že jazz a folk nepovažujete za dobrou hudbu, s čímž by mnoho lidí rozhodně nesouhlasilo. Česká televize dává prostor širšímu žánrovému vějíři. Noc s Andělem dozná velkých změn, jejichž cílem je, aby i tento pořad nabízel divákům zajímavosti z celé kulturní oblasti.
Pokud se podíváme na veřejnoprávní ikonu BBC a její hudební nabídku, je to srovnání dost tristní. Neměla by ČT jako veřejnoprávní instituce dát prostor skutečně mladé a neotřelé hudbě, kterou nabízí třeba Rádio Wave?
Z vaší otázky není jasné, s kým hudební nabídku BBC srovnáváte. Alternativní hudba si ale větší prostor určitě zaslouží.
Jaká vůbec panuje v ČT spokojenost s kulturním zpravodajstvím po loňském zářijovém odchodu Oty Svobody z šéfovského postu?
Jeden člověk rubriku nedělá, navíc Ota Svoboda pracuje dál jako kulturní redaktor ve zpravodajství. Zároveň dostávají stále více prostoru mladí redaktoři a přicházejí posily, v září třeba respektovaný odborník Petr Vizina z HN. Zpravodajství se musí neustále vyvíjet a současný stav pochopitelně není konečný. Máme za to, že k posunu došlo a jsou připravována další zlepšení.
Naplnila se vize šéfa Milana Fridricha o tom, že nové kulturní zpravodajství „přinese špičkové zpracování, přesah a představí tisíc úhlů pohledu na kulturu"?
Všechno chce svůj přiměřený čas. Od ledna vysíláme Kulturu ČT24 od 20:05, kde vystupují živě hudebníci, své výtvory přímo ve vysílání představují malíři, spisovatelé. Je to nový interaktivní pořad s jasnou vizí. Vysílání se výrazně posunulo k lepšímu, ale spokojeni nejsme. To hlavní by mělo přijít na podzim.
Přijdou další odborně zdatní redaktoři zaměření na literaturu, design, filosofii. To posune kvalitu vysílání dál. Už nyní má ČT k dispozici nejvíc kulturních redaktorů z českých médií a její zpravodajství je aktivním mediálním partnerem desítek kulturních akcí ročně.
Je pravda, že znovu vznikne samostatná rubrika v rámci zpravodajství? Už se ví, kdo ji bude šéfovat a jaká bude jeho koncepce?
Ano, kulturní rubrika bude obnovena, jak to Milan Fridrich deklaroval po jejím podřízení pod domácí redakci. Dolaďuje se podoba nového týmu a s největší pravděpodobností bude připravena na plný start na podzim.
| Ohlasy: Jan Rejžek, Josef Rauvolf, Gipsy.cz |
S ukončením české účasti souhlasí hudební publicista Josef Rauvolf. "Je dobře, že konečně naší televizi došlo, že se takovéto pochybné a pofidérní atrakce dále nebude účastnit," prohlásil.
Hudební publicista Jan Rejžek, který pro ČT letos komentoval soutěž z Moskvy, říká, že ze 43 zúčastněných zemí jich letos pět nebo šest poslalo velmi kvalitní reprezentanty. "Je to zábavná estráda, která většinou s kvalitou nemá nic společného. Národní poroty chtějí obvykle něco líbivého," dodal.
Rozhodnutí ČT naopak chápe Vojtěch Lavička, houslista kapely Gipsy.cz, která v letošním ročníku vypadla v semifinále. "Sami jsme poznali, že kapela z České republiky má vzhledem k pravidlům soutěže, kdy pro vás mohou hlasovat pouze posluchači z okolních zemí, minimální šanci na úspěch," říká.
Rejžek to vysvětluje tím, že v soutěži je blok zemí, které hlasují vzájemně pro sebe. Tam patří státy bývalého Sovětského svazu, ale i Finové se Švédy, Nory s Dány. Česká republika se mnoho let soutěže neúčastnila, proto podle něj podobné vztahy vybudované nemá.
Podle Rejžka není cesta, jak vybrat reprezentanta České republiky, který by zaujal poroty ze zúčastněných zemí. "Neuspěl ani pokus, kdy o jeho účasti rozhodovali posluchači - v případě Kabátu a Kerndlové to dopadlo špatně. Když o účasti rozhodla ČT, tak to dopadlo stejně, ne-li hůř."
Lavička souhlasí i s tím, že o soutěž je v Česku malý zájem. "Oproti ostatním zemím, obzvlášť na Balkáně, kde probíhá šílenství podobné fotbalovému mistrovství, se na Eurovision Češi koukají s despektem."
Rejžek ovšem považuje přehlíživý postoj většiny tuzemských posluchačů za neoprávněný. "Z 99 procent tam jsou vysláni reprezentanti určitého diváckého vkusu, protože většinou rozhodují nějaké národní poroty. A diváci tam posílají interprety, kteří nejsou všeobecně známí a díky soutěži se chytnou," uvedl s tím, že představa českého publika, že by se soutěže měl zúčastnit například Karel Gott, je naivní. Nejde podle něho o Grammy ani jiné oměřování kvality, ale talentovou soutěž.
