Murakami přiletěl do Evropy. Mluvil o tom, proč vedle novinařiny potřebujeme prózu

Kultura AP, Kultura
26. 10. 2023 15:15
Pro japonského spisovatele Harukiho Murakamiho konflikt v Pásmu Gazy dokazuje, že svět nadále rozdělují skutečné i metaforické zdi. Teď si v první řadě přeje mír. Dlouhodobě ale nepřestává doufat, že čtení knih může člověku poskytnout nikoliv útěk z čím dál krušnější reality, ale naopak mu pomoct ji hlouběji pochopit.
Haruki Murakami přiletěl do Evropy, aby převzal Cenu kněžny asturské.
Haruki Murakami přiletěl do Evropy, aby převzal Cenu kněžny asturské. | Foto: Profimedia.cz

"Mám v Izraeli židovské přátele. Ale zároveň jsem si vědomý, jak mizerná je situace Palestinců, které jsem při návštěvě Izraele viděl," řekl spisovatel agentuře AP. "Nedokážu určit, která strana je správná a která špatná. Jen doufám v mír," vyhýbá se politickému komentáři.

Útok teroristického hnutí Hamás na Izrael a následné odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy nejsou tématem Murakamiho letošního románu nazvaného Město a jeho nejistá Zeď, který zatím vyšel jen japonsky a také v českém překladu Tomáše Jurkoviče se ke čtenářům dostane teprve napřesrok.

Přesto Murakami vidí jistou paralelu mezi světovým děním a tématem své prózy. "V mé knize jsou zdi skutečné, fyzické. Zároveň ale mají metaforickou rovinu," uvažuje čtyřiasedmdesátiletý autor. "Pro mě zdi hrají mnoha významy. Jsem trochu klaustrofobik, když mě na delší dobu zavřete ve stísněném prostoru, začnu trochu panikařit. Takže o zdech přemýšlím často," pokračuje a vzpomíná, jak poprvé navštívil německou metropoli v době, kdy ještě stála Berlínská zeď. "Když jsem byl v Izraeli a viděl jsem tu šestimetrovou zeď, také mě trochu vyděsila," zmiňuje.

Berlínskou zeď začátkem 60. let vybudovaly komunistické úřady s cílem zamezit dalším útěkům občanů do západní části města. Padla v roce 1989. Bezpečnostní bariéru oddělující Izrael od Západního břehu Jordánu začal převážně židovský stát stavět roku 2003 v reakci na sérii sebevražedných útoků ze strany Palestinců. Po vybudování zdi, kterou však mezinárodní soudní dvůr v Haagu označil za ilegální, útoků ubylo.

Spisovatel Murakami se roky vyhýbal akcím na veřejnosti a neposkytoval interview. Teď výjimečně přiletěl do Evropy, aby převzal Cenu kněžny asturské. Udílí ji nadace kněžny Leonor, sedmnáctileté dědičky španělského trůnu, po níž se ocenění jmenuje. Spojená je s částkou 50 tisíc eur, tedy asi 1,2 milionu korun.

Haruki Murakami s Cenou kněžny asturské.
Haruki Murakami s Cenou kněžny asturské. | Foto: Reuters

Porota ocenila, že Murakami "ambiciózními, inovativními vypravěčskými postupy dovedl skloubit japonskou tradici s dědictvím západní kultury".

Agentura AP v této souvislosti připomíná autorovu knihu Spisovatel jako povolání, kterou v překladu Tomáše Jurkoviče před šesti lety vydal Odeon. Murakami v ní vyslovuje přesvědčení, že čtením prózy si lidé zbystřují úsudek, učí se nedělat zbrklá rozhodnutí a smiřují se s tím, že na mnohé otázky týkající se lásky či ztráty v životě neexistuje jednoduchá odpověď.

Tuto tezi spisovatel neopustil. Dnes k ní akorát dodává, že zatímco novinařina a analýza světového dění jsou nepostradatelné, zároveň potřebujeme vstřebávat metaforické, "pomalejší" či obrazné informace. "Jedině tak lépe pochopíme svět, který se kvůli novým technologiím neustále proměňuje, zatímco jím ovšem nepřestávají otřásat věčné náboženské a národnostní konflikty," myslí si Murakami.

"Vezměte si například fake news. To je téma, do kterého by se romány klidně mohly pustit a vyhrát. Fake news mají malou šanci vyhrát boj proti pravdě. Lidi, kteří se zmocní pravdivých příběhů, docela určitě dokážou prohlédnout lži," věří romanopisec.

Na dalším titulu ještě pracovat nezačal, nejdřív potřebuje načerpat síly. "Je mi 74 let. Nevím, kolik knih ještě budu schopen napsat. Ať už ale začnu psát cokoliv, dám si na tom opravdu záležet," slibuje.

Vzadu jsou král Filip VI. Španělský, královna Letizia Španělská (vpravo) a jejich dcera Leonor, kněžna asturská. V popředí stojí Haruki Murakami.
Vzadu jsou král Filip VI. Španělský, královna Letizia Španělská (vpravo) a jejich dcera Leonor, kněžna asturská. V popředí stojí Haruki Murakami. | Foto: Reuters

Na jeho letošní, v pořadí patnáctou prózu Město a jeho nejistá Zeď na jaře Japonci stáli frontu před knihkupectvími celý večer. Když se s úderem půlnoci otevřely dveře a lidé mohli popadnout výtisky poskládané na stolku hned u vchodu, někteří jásali a tleskali, popsala tamní veřejnoprávní televize NHK.

K českým čtenářům se z Murakamiho románů naposledy dostala Komturova smrt v roce 2018.

Haruki Murakami už je držitelem Jeruzalémské ceny nebo Ceny Franze Kafky, kterou roku 2006 převzal v Praze. Sázkaři jej dříve zmiňovali také jako možného kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu, tu ale ani letos nezískal. Švédská akademie upřednostnila norského dramatika a spisovatele Jona Fosseho.

Japonský literát říká, že ho to netrápí, protože ceny na rozdíl od svého psaní nemůže ovlivnit. "Obecně se snažím všelijakým oceněním nepřikládat příliš velkou pozornost, protože o nich nerozhoduji já, ale někdo jiný. Víc mě zajímají věci, které mohu sám ovlivnit," vysvětluje.

Cenu kněžny asturské přijímá s vděkem. "Je to ale jen důsledek plynoucí z té nejúžasnější věci na světě a tou je možnost vyprávět svůj příběh," uzavírá.

 

Právě se děje

Další zprávy