"Jsem ohromený, ale také trochu vylekaný. Vnímám to jako ocenění pro literaturu, které jde především o literaturu samou a o nic jiného," reagoval Fosse. Na Nobelovu cenu ve své kategorii dosáhl jako čtvrtý Nor v historii po Björnstjerneovi Björnsonovi, Knutu Hamsunovi a Sigrid Undsetové.
Čerstvý laureát není neznámý českým čtenářům ani divákům. Jeho dramata jako Jméno či Noc zpívá své písně byla uvedena po celém světě včetně zdejších jevišť, kde jako první brněnské Národní divadlo roku 2001 zinscenovalo hru Někdo přijde v režii Tomáše Svobody. Předloni autorovi Janáčkova akademie múzických umění v Brně udělila čestný doktorát, jejž Fosse převzal osobně.
V Norsku bývá připodobňován k Henriku Ibsenovi, ostatně se také stal laureátem Ibsenovy ceny. "Já, který jsem nechtěl psát pro divadlo, jsem skončil tak, že jsem téměř 20 let nedělal nic jiného. A hry, které jsem napsal, se dokonce uváděly. Ano, postupně vznikly inscenace na všech kontinentech, ve všech evropských zemích. A dohromady to bylo určitě více než tisíc produkcí," řekl Fosse.
Vzděláním je sociolog, filozof a literární vědec. Dříve působil jako redaktor či pedagog tvůrčího psaní, byl také rockovým kytaristou a novinářem na volné noze. "Od svého románového debutu Červeně, černě z roku 1983 vytvořil mimořádně hodnotné literární dílo, jež bylo dodnes přeloženo do více než 40 jazyků a čítá přes 50 svazků. Za své literární počiny dostal mnohá ocenění," uvedl předloni Petr Francán, děkan Divadelní fakulty JAMU.
Podle něj má Fosse dar nepoužívat slova k tomu, aby jen mluvil. "Používá je, aby čtenář mezi nimi mohl bytostně existovat. Je to ten nejhlubší, nejduchovnější způsob, jak lze pracovat se svým nástrojem, se svým uměním. Nejen působit na svého diváka, čtenáře, návštěvníka, ale dovolit mu, aby s uměleckým dílem sám koexistoval. Pokorně se sklonit před velikostí vesmíru a díky tomu jím proniknout naskrz," pravil Francán.
V roce 2015 obdržel Fosse za románovou trilogii Mámení, Sny Olavovy a Na sklonku dne důležitou Cenu Severské rady za literaturu. Tyto tři knihy v českém překladu Ondřeje Vimra publikovalo nakladatelství Pistorius & Olšanská. Už dříve pak nakladatelství Dauphin vydalo dvojdílný román Melancholie o skutečném norském malíři Larsu Hertervigovi z 19. století. Českého překladu se dočkala i Fosseho baladická próza Ráno a večer.
Autor existenciálně laděných románů a minimalistických dramat Fosse při předloňské návštěvě Brna poskytl rozhovor časopisu Host. Mimo jiné při té příležitosti sdělil, že část roku vždy tráví v rakouském městě Hainburg u slovenských hranic, protože jeho manželka je Slovenka.
"Ještě tak před deseti lety jsem velmi často jezdil na produkce svých her po celém světě. Byly roky, z nichž jsem třeba 160 dnů strávil na cestách. Ale s tím jsem přestal dávno předtím, než přišla korona," uvedl Fosse, který dle vlastních slov žije "velmi nenápadně a poklidně".
Svůj nejnovější, několikadílný román Septologie psal tak, že vstal vždy ve čtyři a okolo páté ranní už psal. "Vydržel jsem tak do devíti. Spal jsem trochu přes den a chodil si brzy lehnout," popsal rutinu, která mu vydržela několik let. Tímto způsobem vytvořil asi 2000 stran. "Pak jsem to musel seškrtat, mnohem víc, než mám ve zvyku, takže norské vydání má nakonec zhruba 1300 stran," dodal.
Fosse píše asi od svých dvanácti let, první romány a básnické sbírky publikoval v 80. letech. V následující dekádě se začal víc soustředit na divadlo. "Od té doby jsem nepsal skoro nic jiného. Jen pár tenčích románů, možná hlavně kvůli tomu, abych nezapomněl, jaké to je psát prózu," řekl v interview pro Host, co předcházelo jeho románové trilogii Mámení, Sny Olavovy a Na sklonku dne. Po ní se vrhl na Septologii.
Podle časopisu je pro Fosseho dramata charakteristické rytmické opakování replik a struktur, stejně jako celkový minimalismus, což evokuje poetiku absurdního divadla.
Vloni Švédská akademie vyznamenala francouzskou spisovatelku Annie Ernauxovou, o rok dříve uspěl tanzánský romanopisec Abdulrazak Gurnah.
Akademie se stále vzpamatovává ze skandálu kolem sexuálního obtěžování, kvůli němuž bylo v roce 2018 odloženo udělení ceny, stejně jako z kontroverzního ocenění Petera Handkeho rok nato. Rakušan byl kritizován kvůli popírání srbských násilností za války v bývalé Jugoslávii v 90. letech minulého století.
Akademie později obměnila porotu a slíbila, že při výběru laureátů bude více dbát na rovnoprávnost, ať už co se týče zastoupení žen a mužů, či jednotlivých světových regionů.
Nobelovy ceny jsou každý rok udělovány ve stejném pořadí: jako první v pondělí přicházejí na řadu laureáti za lékařství, o den později za fyziku a poté za chemii. Čtvrtek patří literatuře, pátek ocenění za mír. Následující pondělí sérii vždy uzavírá vyznamenání za ekonomii.
S cenami je spojená odměna 11 milionů švédských korun, v přepočtu asi 23 milionů korun. Slavnostně budou ocenění předána 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.
