Že bude Česko čestným hostem, toto pondělí v Praze potvrdil ředitel veletrhu Juergen Boos po setkání s ministrem kultury Martinem Baxou z ODS. "Česko uspělo ve velmi náročném procesu kandidatury. Je to splnění přání a snů mnoha aktérů knižního trhu," říká Baxa, podle nějž půjde o prestižní celospolečenskou událost.
Veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se koná vždy v říjnu. Na loňské zahájení kromě čerstvého nositele Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazaka Gurnaha z Tanzánie nebo ukrajinské první dámy Oleny Zelenské dorazili německý prezident Frank-Walter Steinmeier a španělský král Felipe VI. V posledním předpandemickém roce 2019 akci navštívilo 300 tisíc lidí, vloni jich bylo 180 tisíc.
I proto Češi na účast vyčlenili zhruba 197 milionů korun. "Z důvodu mezinárodního významu a váhy tohoto projektu jsem předložil návrh vládě a ta ho schválila. V té době jsme ještě nevěděli, zda uspějeme, bylo to tedy v rovině záměru, ale těch 197 milionů korun už je nyní garantovaných," potvrzuje Baxa na dotaz Aktuálně.cz.
Peníze se budou hradit z už schválených rozpočtů ministerstva kultury na příslušné roky, neznamenají tedy vyšší požadavky na hospodaření státu, uvedla agentura ČTK. Částka je téměř srovnatelná s plánovaným příspěvkem republiky k účasti na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace, který má dosáhnout 290 milionů. Česko navíc z vyčleněných 197 milionů zaplatí už účast na lipském a frankfurtském veletrhu v letech 2024 a 2025, stejně jako takzvané echo frankfurtského programu v roce 2027.
Zhruba 40 milionů by měl stát tým, jenž bude několik let zajišťovat celý projekt. Na skoro 32 milionů vyjde propagace, o 30 milionů na celkových asi 55 milionů vzroste podpora překladů české literatury do cizích jazyků. "Už letos se v grantových programech navýšily peníze na překlady do cizích jazyků, přestože jinak ministerstvo muselo dělat úspory," zdůrazňuje Martin Baxa.
Vláda minulý týden schválila návrh rozpočtu, podle nějž bude ministerstvo kultury v roce 2024 hospodařit se 16,58 miliardy korun, což je méně než letošních 18,5 miliardy. Úspory se dotknou i takzvaného živého umění, což jsou například koncerty, festivaly či právě literární akce. "Pokud ale sněmovnou projde konsolidační balíček, tak od 1. ledna zároveň začne platit nulová sazba DPH na knihy, což ukazuje vůli vlády podporovat knižní trh," připomíná Baxa.
Podle něj bude prezentace na frankfurtském veletrhu v roce 2026 příležitostí pro celou kulturu. Česko přihlášku podalo před pěti měsíci. Vytvořilo kvůli ní sedmdesátistránkovou brožuru, která je od pondělního odpoledne k dispozici online. Na ní pracovala více než dvacetičlenná rada zahrnující literární agentku Danu Blatnou, spisovatele Jana Němce, básnířku Olgu Stehlíkovou či překladatele Jeana-Gasparda Páleníčka.
Frankfurtský veletrh vítá čestné hosty od roku 1976, tehdejší Československo ani porevoluční Česko se jimi dosud nestaly. Naposledy své delegace do Německa vypravili vloni Španělé, předloni Kanaďané a před nimi Norové. Hostem letošního ročníku, jenž začne přespříští středu 18. října, má být Slovinsko.
Organizací české účasti v roce 2026 byla pověřena Moravská zemská knihovna v Brně. "Máme za sebou několik let poměrně tvrdého vyjednávání. V jeho průběhu se kolegové z Frankfurtu seznamovali s českou scénou a jejími aktéry," popisuje ředitel knihovny Tomáš Kubíček, podle nějž hostování ve Frankfurtu skýtá příležitost "ukázat, že česká literatura je součástí světové kultury a že jí bude schopna zůstat".
Dvaašedesátiletý ředitel frankfurtského veletrhu Juergen Boos v pondělí vzpomněl, jak kdysi objevil českou literaturu díky Milanu Kunderovi a Václavu Havlovi. "Samozřejmě se ale těšíme i na současnou českou literaturu, na autory jako Radku Denemarkovou, Jáchyma Topola, Jaroslava Rudiše či Kateřinu Tučkovou," vyjmenovává Boos několik literátů, kteří mohou u německých čtenářů patřit k nejžádanějším.
Podle něj status čestného hosta znamená, že je dané zemi obecně věnována mimořádná pozornost. "Budete ve Frankfurtu prezentovat autory, kteří se pak díky prodeji práv mohou dostat do celého světa," zmiňuje německý ředitel.
Vzájemné vztahy podle něj zintenzivní už účast německých spisovatelů na příštích ročnících pražského veletrhu Svět knihy. Podle jeho šéfa Radovana Auera by nyní čeští autoři mohli například zvážit, zda nezlepšit své jazykové schopnosti, když vědí, že v roce 2026 na ně bude upřena světová pozornost. "Je to hlavně příležitost. Nebojím se, že by to česká kultura nezvládla, jen nesmíme čekat, že za nás všechno udělá ministerstvo," varuje Auer.
Podle ředitele Českého literárního centra Martina Krafla je smyslem projektu zviditelnit českou literaturu ve světě, zdůraznit roli překladatelů, podpořit zahraniční bohemisty nebo vychovat nové. "Máme nejen v Evropě teritoria, kde cítíme potenciál a kde nám chybí překladatelé, například do jazyků severských zemí nebo Pobaltí," zmiňuje Krafl.
Hostování na veletrhu umožní, aby Česko ukázalo světu své autory, literární ceny, festivaly, audioknihy, literární podcasty nebo třeba knihkupce. "Norsko při svém hostování v roce 2019 udělalo z důležitých knihkupců i na malých městech ambasadory. To se nám velmi zamlouvá, v tomto ohledu bychom se chtěli pokusit o něco podobného," naznačuje Krafl.
Země jako Norsko nebo Gruzie při hostování ve Frankfurtu usilovaly o to, aby co nejvíc jejich děl bylo přeloženo do němčiny. "V našem případě už je část udělaná díky Lipsku," připomíná Krafl, že Česko už v roce 2019 bylo hlavní hostující zemí jarního Lipského knižního veletrhu. Tehdy německá nakladatelství představila přes 80 nových překladů české literatury.
"Proto je pro nás Frankfurt tentokrát výzvou mít i překlady do angličtiny, francouzštiny a španělštiny," uzavírá ředitel literárního centra Krafl.
