Cruella De Vil s vlasy napůl černými a napůl bílými je postava, která se poprvé objevila roku 1956 v knize Sto a jeden dalmatinec od Dodie Smithové. O pět let později figurovala v Disneyho animovaném filmu 101 dalmatinů, pak následovalo pokračování, televizní zpracování a hraný snímek z roku 1996, kde ji pamětihodně ztvárnila Glenn Closeová.
Ve všech verzích šlo o záporačku. Geniální, šílenou a urputnou, a tím pádem zábavnou excentričku se zálibou v módě. Teď se Cruella dočkala vlastního filmu, který natočil australsko-americký režisér Craig Gillespie, podepsaný pod tituly Já, Tonya anebo Noc hrůzy.
Sirotek
Cruella v jeho díle coby sirotek vyrůstá se dvěma výrostky a stojí proti mocné i bezcitné Baronce, jež vládne londýnskému světu módy svými haute couture modely. Cruellin souboj s ní je plný zlodějských zápletek a nastražených léček.
Snímek stojí na výrazném obsazení. Titulní roli ztvárnila Emma Stoneová a její protihráčku Emma Thompsonová. Především ta na plátně s chutí projevuje elegantní neskrývanou krutost a bossing.
Herečkám schopným výborně pracovat s nadsázkou sekundují druzí. Například Paul Walter Hauser, zábavný v roli Horáce, obtloustlého prostoduchého zlodějíčka s geniálním malým psíkem, skvěle pointuje své výstupy.
V disneyovském světě je Cruella takzvaný spin-off, tedy samostatný příběh původně vedlejší postavy. Dějově předchází 101 dalmatinům, jde tak zároveň o prequel, ze kterého se dozvídáme, co Cruellu formovalo.
A tady začínají problémy. Scenáristé Dana Foxová a Tony McNamara jednak napsali Cruellu tak, že není zápornou postavou, ale dost sympatickou rebelkou. Navíc děj zasadili do 70. let minulého století a z démonické figury udělali mladou punkerku.
Cruella je výrazný talent ze sociálně slabých poměrů, dítě utlačované pro svoji výbušnou kreativitu. V dosavadních filmech a seriálech působila o hodně jinak, ďábelsky. V novince ženské téma celkově trochu chaoticky nahrazuje sociální rozměr à la Oliver Twist plus vztah matky s dcerou.
Možná se tvůrci příliš zhlédli v sedm let starém snímku Zloba - královna černé magie, kterému se i díky Angelině Jolie podařilo postavit do nového světla čarodějnici ze Šípkové Růženky.
Známky punku
Disney je samozřejmě punkový asi jako plyšová hračka s čírem. A že ve filmu znějí hity jako Should I Stay or Should I Go od kapely The Clash, na tom nic nezmění. Slouží spíš coby popkulturní signál divákovi, že "tohle je punk", než že by dnes byl skutečnou známkou punku.
Původní píseň, kterou ke Cruelle složila britská sestava Florence and The Machine, zase v rozsáhlém soundtracku zastíní jiné skladby.
Filmu se ovšem nedá upřít výborná práce s módou, a to jak Cruellinými punkovými trash modely, tak i luxusními liniemi Barončina módního domu. Kostýmní návrhářka Jenny Beavanová, dvojnásobná držitelka Oscara, nápady rozhodně měla. Škoda že módní kolekci odvozenou od filmu Disney vytvořil bez jejího vědomí, což proběhlo tiskem.
Problematické jsou i některé návaznosti na dosavadní sérii. A to včetně závěrečné sekvence včleněné do titulků, na kterou zpětně navazuje 101 dalmatinů z roku 1996 coby romantická komedie o dvou majitelích černobílých psů.
Je možné, že některá vysvětlení si tvůrci schovávají do druhého dílu Cruelly, který už plánují. Nemuseli by ale honit tolik zajíců najednou.
Otázka také zní, komu je film určený. Ve Spojených státech smějí na Cruellu do kin lidé starší 13 let, v Česku ještě o rok mladší. Pro nejmenší diváky ale dvě a čtvrt hodiny dlouhý snímek není vhodný nejen kvůli stopáži, ale také scénám jako té z počátku filmu, kde Cruellina matka spadne z útesu. Hlavní hrdinka tuto epizodu poměrně sarkasticky komentuje mimo obraz, když rekapituluje svůj původ.
Scénář je pro děti komplikovaný a chaotický. A pro teenagery bude zase Cruellina revolta proti světu módy příliš krotká.
Fungují jen jednotlivosti
Po filmu Zloba - královna černé magie, loňské Mulan a nyní Cruelle vidíme, že Disney se chce zaobírat ženskými hrdinkami. Možná by měl ale sáhnout po postavě, která není tak kulturně zatížená. Scenáristé by měli volnější ruce a snímek by působil autentičtěji.
Cruella vyniká jednotlivými momenty a energií. Jinde je však snaha o dynamičnost kontraproduktivní. Třeba když v první třetině kamera neustále létá mezi postavami, což střih začne krotit teprve po čase.
Celek ale především skrývá nevyřešené otázky a problémy týkající se Cruelliny podstaty. Brzdí nejenom ty, kdo znají souvislosti, ale také prosté divácké potěšení.
Cruella
Režie: Craig Gillespie
Falcon, česká premiéra 10. června.
