O úmrtí informovala agentura DPA. Petersen zemřel doma v losangeleské čtvrti Brentwood na rakovinu slinivky, doplňuje filmový magazín Deadline.
Rodák z německého Emdenu na pobřeží Severního moře maturoval na prestižním hamburském gymnáziu, později studoval divadelní vědu a nakonec absolvoval berlínskou filmovou a televizní akademii. Odmalička v neděli chodíval do kina, nejraději na hollywoodské westerny s herci Garym Cooperem nebo Johnem Waynem. Obdivoval Ameriku. "Jako malý jsem objevil filmy a okamžitě mě nadchly. Když mi bylo jedenáct, už jsem věděl, že se chci stát režisérem," řekl roku 1985 německému časopisu Playboy, pro nějž rozhovor s Petersenem udělala pozdější laureátka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková.
Začínal jako herec a asistent režie v Hamburku, samostatně začal točit po škole. Za kamerou stál u několika dílů krimiseriálu Místo činu a výrazně na sebe upozornil celovečerní prvotinou Jeden z nás dvou, uvedenou roku 1974. "Jednou jsem se v kině celý film krčil, jen abych viděl, jak bude reagovat publikum. A co se stalo? Lidi odešli ze sálu. Byl jsem zničený. Chtěl jsem točit filmy, které se budou líbit všem," vyprávěl v Playboyi.
Mezinárodní slávu mu zajistilo psychologické válečné drama Ponorka z roku 1981, které sugestivně přiblížilo těžký úděl vojáků za podmořských bojů druhé světové války. Podle kritiků byl snímek relativně historicky přesný a díky scénám natáčeným na malou ruční kameru dokázal na diváky přenést klaustrofobii z tísnivých interiérů ponorky, píše deník New York Times. Podle něj Ponorka celosvětově utržila přes 80 milionů dolarů, byla nominovaná na šest Oscarů a dodnes představuje milník německé kinematografie.
Do Hollywoodu se pak Petersen dostal především díky úspěchu Nekonečného příběhu, jež vznikl v německo-americké koprodukci. Snímek o šikanovaném hochovi Bastienovi, jemuž zemřela matka a který v antikvariátu najde magickou knihu otevírající cestu do světa fantazie, vznikl adaptací knižní předlohy Michaela Endeho. Doprovázela ho hitová píseň italského producenta elektronické hudby Giorgia Morodera, kterou nazpíval Angličan vystupující pod pseudonymem Limahl.
V Americe byl pak Wolfgang Petersen známý jako expert na akční filmy. V 90. letech natočil thrillery S nasazením života, kde Clint Eastwood jako tajný agent střežil amerického prezidenta před nebezpečným psychopatem v podání Johna Malkoviche, či Air Force One, kde naopak Harrison Ford v roli amerického prezidenta bojuje s teroristy na palubě uneseného letadla.
V Dokonalé bouři z roku 2000 filmař zdramatizoval skutečnou událost, k níž došlo ve vodách severního Atlantiku na podzim 1991. Příběh posádky rybářského člunu Andrea Gail, jež se při opožděné plavbě dostane do centra hurikánu, stál především na trikových scénách z dílny studia Industrial Light & Magic. V hlavních rolích účinkovali George Clooney a Mark Wahlberg.
Roku 2004 režisér obsadil mnoho hollywoodských hvězd do historického snímku Troja na motivy slavné Illiady antického básníka Homéra. Velkolepým válečným scénám dominovali známí herci: v roli bájného Achilla se objevil Brad Pitt, Parida hrál Orlando Bloom, jako trójský král Priamos se divákům představil Peter O'Toole.
Troja měla premiéru několik let poté, co americká vláda v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001 zahájila invazi do Afghánistánu a později z jiných důvodů do Iráku. Peterson v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung přirovnal látku starořeckého eposu právě k činům tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe. "Agamemnónové hladoví po moci se opět snaží vytvořit nový světový řád. Ten film mi přijde naprosto aktuální," řekl.
Dva roky nato Petersen přišel s opět velkorozpočtovým projektem Poseidon. "Více než co jiného připomíná mikrosvět počítačové hry, kde se po zdolání předepsaného úkolu postupuje do dalšího levelu. Osm náhodně vybraných hrdinů, snažících se dostat ven z obrácené lodi, naráží cestou na různé překážky ve stejném stylu: překážka, překonání překážky, postup k další obtížnější, překážce," napsaly o filmu Hospodářské noviny.
S režií se Wolfgang Petersen rozloučil před šesti lety německou krimikomedií Jak napálit banku.