Jak válčili Fajtl a autor Nebeských jezdců. Film o letcích RAF zahrne neznámé záběry

ČTK Kultura ČTK, Kultura
15. 8. 2022 20:44
Odyseu dvou českých letců britského královského letectva RAF, kteří bojovali na západní i východní frontě druhé světové války, odvypráví dokumentární film Tomáše Bojara nazvaný Good Old Czechs. Složen je výhradně z dobových záběrů, které tvůrci shromáždili z archivů po celé Evropě. Spousta jich dosud nebyla k vidění.
Trailer z filmu Good Old Czechs, který začnou kina promítat 15. září. | Video: Pilot Film

V pondělí autoři zveřejnili první trailer. Celovečerní snímek, pod jehož scénářem je vedle Tomáše Bojara podepsán Marek Šindelka, do kin 15. září uvede společnost Pilot Film.

Vzpomínky stíhacího pilota Františka Fajtla a palubního střelce Filipa Jánského, který se ve skutečnosti jmenoval Richard Husmann, v dokumentu ožijí formou ztišené vnitřní promluvy. Letce namluví herci Jan Foukal a Miroslav Pecháček, kteří jsou v podobném věku, jako byli hrdinové za války. Podle tvůrců se autentické prožitky protagonistů vzájemně propojují s reálnými dobovými záběry. Snímek působí, jako by se vše odehrávalo nyní.

Autorem projektu je oceňovaný režisér Tomáš Bojar, aktuálně vítěz soutěže Proxima na letošním karlovarském festivalu. Bojar naposledy s Adélou Komrzý natočil film Zkouška umění o talentových zkouškách na pražskou Akademii výtvarných umění.

Slavný československý stíhací pilot František Fajtl, jenž žil v letech 1912 až 2006, se během války zapojil do zahraničního odboje v Polsku, Francii a Británii. Tam se jako první Čechoslovák stal velitelem britské 122. perutě. Patřil k několika desítkám Čechoslováků, kteří zasáhli do slavné bitvy o Británii. Po sestřelení nad severní Francií v roce 1942 při doprovodu bombardérů se mu podařilo uprchnout do frankistického Španělska, kde byl krátce vězněn, a nakonec do Británie. Tam pokračoval v boji proti nacistickému Německu coby velitel 313. československé stíhací perutě.

V listopadu 1943 byl podplukovník Fajtl se skupinou stíhačů převelen do tehdejšího Sovětského svazu a vedl 1. československý stíhací pluk v SSSR. V září 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Koncem války se přidal také k operaci za osvobození Ostravska.

Roku 1949 jej komunisté z armády vyloučili, rok nato byl Fajtl zatčen a po několikadenních výsleších strávil 17 měsíců v táboře nucených prací na Mírově. Po propuštění byl vystěhován z Prahy a živil se jako nádeník, stavební technik či účetní. Svůj příběh popsal v knize Sestřelen i dalších publikacích. Po částečné rehabilitaci v období pražského jara se po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy stal Fajtl opět "nežádoucí" osobou. Plné rehabilitace se dočkal až po pádu komunistického režimu.

I jeho kolega Richard Husmann bojoval proti nacismu, vstoupil do cizinecké legie. Po vypuknutí války přešel do československých jednotek, s nimiž byl po pádu Francie evakuován do Velké Británie. Tam se stal příslušníkem československé 311. bombardovací perutě jako zadní střelec, roku 1944 přešel do Sovětského svazu k 3. československému bitevnímu leteckému pluku. Jako střelec létal na dvoumístných strojích Iljušin Il-2, známých šturmovicích. Dvakrát byl v boji těžce raněn a přežil osm nouzových přistání v zasažených strojích.

Po válce chvíli pracoval na ministerstvu dopravy, po komunistickém převratu v roce 1948 byl však propuštěn a jistou dobu musel pracovat v dělnických a manuálních profesích.

Pod pseudonymem Filip Jánský napsal Husmann román s autobiografickými prvky Nebeští jezdci o životě českých bombardovacích letců ve Velké Británii za druhé světové války. Kniha z roku 1964 dosáhla velké popularity, vyšla slovensky, maďarsky, rumunsky, objevila se také ve Velké Británii a západním Německu. V roce 1968 ji zfilmoval režisér Jindřich Polák.

"František Fajtl a Filip Jánský. Dva stateční českoslovenští letci, první stíhač, druhý střelec v bombardéru. První korektní gentleman, druhý trochu rošťák. Ale oba byli mimořádně citlivými pozorovateli okolního světa," shrnuje režisér Tomáš Bojar.

Podle něj letce zajímaly věci velké i malé, vznešené stejně jako všední. "Víme, že před startem často přemáhali strach ze smrti a po přistání oplakávali padlé kamarády, i oslavovali další propůjčený čas na zemi. Vzlétáme s nimi do oblak a s humorem poznáváme zvláštnosti života v cizích zemích," dodává.

Vzpomínky Františka Fajtla pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. | Video: Paměť národa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy