Benátský festival v uplynulé dekádě nabral na významu. Stal se místem, kde měly světovou premiéru snímky Spotlight, Tvář vody nebo Země nomádů, jež následně dostaly amerického Oscara pro film roku.
V letošním programu figuruje výrazný počet mladých hereckých talentů. Své novinky zde uvedou šestadvacetiletí Timothée Chalamet a Florence Pughová, osmadvacetiletý zpěvák Harry Styles nebo teprve dvacetiletá Sadie Sinková známá ze seriálu Stranger Things.
Příslušníci nejmladší hollywoodské generace se v Benátkách potkají s etablovanými celebritami Penélope Cruzovou, Cate Blanchettovou, Tildou Swintonovou, Christophem Waltzem nebo Sigourney Weaverovou a Catherine Deneuveovou. Ta převezme cenu za celoživotní dílo. "Rozhodně jsme svědky generační obměny herců i filmařů," přitakává šéf festivalu Alberto Barbera.
S dramaturgy vybral snímky z nejrůznějších zemí. Přestože zpracovávají rozličná témata, programem se pomyslně vine téma dysfunkčních rodin, jež se snaží překonat trauma či jiné nesnáze. "Pandemie se zásadně podepsala na rodinném životě. Většina filmů, které letos uvádíme, to nějakým způsobem reflektuje," dodává Barbera, podle nějž jsou mnohá díla "hodně temná".
Život a smrt
Středeční slavnostní ceremoniál vyvrcholí světovou premiérou dramatu The White Noise, které newyorský režisér Noah Baumbach natočil pro videotéku Netflix dle stejnojmenné předlohy spisovatele Dona DeLilla. Hlavní roli profesora a odborníka na nacismus, jenž se v 80. letech minulého století na americkém Středozápadě potýká s každodenními problémy, zatímco uvažuje nad láskou, smrtí a štěstím, hraje Adam Driver. Jeho manželku Babette ztvárnila Greta Gerwigová.
Film kriticky pohlíží na postmoderní západní společnost a pracuje s motivem strachu, kdy katastrofální zásah do životního prostředí naruší zažitou rutinu a dává člověku možnost přehodnotit hodnoty. "Ten příběh vypráví o životě a smrti. V zásadě ukazuje, že je to jedna a ta samá věc," shrnuje režisér Baumbach. DeLillovu předlohu znovu četl v době pandemie. "Nechtělo se mi věřit, jak působí aktuálně," říká o knize z roku 1985.
V dalším očekávaném titulu The Son se Hugh Jackson jako hlava rodiny ocitá v situaci, kdy jeho život s novou partnerkou a dítětem naruší příchod bývalé manželky s dospívajícím synem. V ještě jiném filmu The Eternal Daughter se umělkyně ztvárněná Tildou Swintonovou svěřuje své letité matce s dlouho vytěsňovaným traumatem.
Oceňovaný americký režisér Darren Aronofsky představí snímek The Whale, kde se obézní muž v podání Brendana Frasera snaží napravit pošramocený vztah se svou dospívající dcerou v podání Sadie Sinkové.
K dalším novinkám patří díla francouzských režisérek Rebeccy Zlotowské a Alice Diopové, Japonce Kodžiho Fukady nebo Francouze marockého původu Roschdyho Zema. Ve snímku L'Immensita od Itala Emanuela Crialeseho účinkuje Penélope Cruzová, jež na loňském ročníku festivalu obdržela cenu pro nejlepší herečku.
Další filmy představí francouzský dramatik Florian Zeller, Mexičan Alejandro González Iñárritu nebo britský dramatik a režisér irského původu Martin McDonagh. O hlavní cenu Zlatého lva budou soutěžit též snímky Itala Luca Guadagnina či Angličanky Joanny Hoggové. Několik dílů nového seriálu Riget Exodus uvede Dán Lars von Trier, který nedávno oznámil, že trpí Parkinsonovou nemocí.
Pozornost už dopředu vzbuzuje životopisný hraný film Blondýnka od Andrewa Dominika, v němž Ana de Armasová ztvárnila slavnou modelku a herečku Marilyn Monroe. Snímek, jenž by mohl usilovat o festivalovou cenu, uvede Netflix již 23. září. Videotéka letos do Benátek přivezla čtyři tituly.
Jako tradičně se ne všechny filmy dostaly do hlavní soutěže. Mimo ni festival promítne třeba sci-fi thriller To nic, drahá od režisérky Olivie Wildeové. V něm Florence Pughová a popový zpěvák Harry Styles hrají manžele, kteří v 50. letech minulého století žijí jen v naoko dokonalém vztahu.
Tento snímek začnou česká kina promítat 22. září. Zájem o něj přiživily nejprve zprávy, že režisérka Wildeová navázala milostný vztah se Stylesem, a následně spekulace médií, podle nichž se představitelka hlavní role Pughová dostala s režisérkou do konfliktu právě kvůli jejímu románku se zpěvákem, objasňuje agentura Reuters.
Veřejné vystoupení Wildeové na lasvegaském Comic-Conu letos na jaře narušili právníci herce Jasona Sudeikise, prvního manžela Wildeové, které před tisíci lidmi předali obálku údajně se soudním návrhem na střídavou péči o jejich děti.
Režisérka incident na jevišti přešla mlčky. A nemluví o něm ani v rozhovorech. Při propagaci snímku zdůrazňuje jeho feministickou a erotickou stránku. "Ženskou slast dnes nejadekvátněji ukazují queer filmy. Nechápu, proč jako společnost snáze přijímáme erotické scény mezi dvěma ženami, zatímco při sexu mezi mužem a ženou se pozornost vždy soustředí na mužské vyvrcholení," řekla Wildeová serveru Variety.com. Její film stojí právě na silné hrdince, jež nepotřebuje mužskou pomoc, dodala.
Mimo hlavní soutěž bude mít v Benátkách světovou premiéru posmrtný snímek jihokorejského režiséra Kim Ki-duka, který zemřel předloni ve věku 59 let na komplikace spojené s koronavirovou nákazou. "Zanechal velmi přesné instrukce ohledně toho, jak má být snímek sestříhán," zdůrazňuje šéf festivalu Alberto Barbera.
Porotě letos předsedá herečka Julianne Mooreová. Tuto středu ráno řekla, že v debatách o budoucnosti kinematografie by mělo být umění na prvním místě před komerční stránkou věci. "Kdykoliv se řeč stočí k tomu, jaké budou filmy v dalších desítkách let, hned se bavíme o obchodním modelu studií nebo videoték. Podle mě ale musíme mít na paměti umělecký aspekt, ne ten komerční," apeluje Mooreová.
"V různých dobách budou existovat různé cesty, jak film dopravit k divákům. To, jak žijeme a jak se na snímky díváme, se mění, ale umění jako takové se nemění," dodala herečka.
Česká stopa
Přehlídka má letos také českou stopu. Ve zdejší koprodukci vznikly dva snímky, jež se dočkají premiéry v benátské sekci Horizonty. Jedná se o Oběť slovenského režiséra Michala Blaška, která pojednává o těžkém soužití Iriny z Ukrajiny s jejím synem Igorem na českém maloměstě, a film Obzor rumunského tvůrce Mihaie Mincana. Ten byl inspirován skutečným příběhem filipínského námořníka, jenž během plavby obchodní lodi objeví mezi nákladem ukrytého rumunského uprchlíka.
Do sekce restaurovaných děl Venezia Classici se probojovalo trezorové Ucho režiséra Karla Kachyni z roku 1969, jehož vyčištěnou verzi připravil Národní filmový archiv.
V kategorii Venice Immersive, zaměřené na díla s prvky virtuální reality, bylo zařazeno české animované Tmání o prožitcích člověka trpícího depresí. A přehlídka Giornate degli Autori představí Běžná selhání od rumunsko-maďarské umělkyně Cristiny Grosanové, jejichž scénář napsala spisovatelka a novinářka Klára Vlasáková.
Vedení festivalu také pořádá několik akcí s cílem upozornit na perzekuci filmařů v nesvobodných zemích. Šéf přehlídky Barbera vyzývá celebrity, aby se připojily k protestu před promítáním soutěžního snímku vězněného íránského tvůrce Džafara Panahího. Ten si nově musí odpykat šestiletý trest, k němuž byl odsouzen již v roce 2010.
Součástí programu je také den na podporu Ukrajiny za účasti ukrajinských filmařů či umělců, doplňuje agentura AFP.
Zlatý lev nebyl vždy
Benátský festival letos slaví 90. výročí, poprvé se konal 6. srpna 1932. Zrodil se v dobách fašistického režimu Benita Mussoliniho, později urychlil kariéru Federica Felliniho a po válce celosvětově zviditelnil i čerstvě znárodněnou československou kinematografii, když hlavní cenu v roce 1947 získala Siréna od Karla Steklého.
Od roku 1935 se přehlídka koná každý rok. Několik ročníků se neuskutečnilo jen během druhé světové války a později v 70. letech.
Festival se zrodil z výstavy výtvarného umění, Benátského bienále, jehož historie sahá do roku 1895. První ročník zahájil horor Roubena Mamouliana Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Za účasti devíti zemí bylo promítnuto 29 dlouhometrážních a 14 krátkometrážních snímků, které hodnotili pouze diváci v anketách. Od roku 1966 je hlavní cenou Zlatý lev.
Československá kinematografie slavila v Benátkách úspěch již na druhém ročníku v roce 1934, kdy pohár pro nejlepší režii získala sestava filmů Řeka od Josefa Rovenského, Extase od Gustava Machatého, Bouře nad Tatrami režiséra Tomáše Trnky a Zem spieva od Karola Plicy.
O desítky let později pořadatelé v hlavní soutěži uvedli Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina od Jiřího Menzela, naposledy před třemi roky mělo v Benátkách premiéru Nabarvené ptáče od Václava Marhoula.
