Přestože třetí sezona se odehrává v noirové, futuristické verzi Los Angeles, DNA seriálu se nemění - alespoň po čtyřech dílech, které HBO s předstihem zaslala novinářům. Také v setmělých luxusních čtvrtích plných mrakodrapů se zelenými střechami jde přesně o to, na co nás připravovaly předešlé dvě řady: o souboj dvou principů. Víry v potřebu rozmetat současný svět na kousky a snahy jej naopak udržet pohromadě.
Úvodní série z roku 2016, která je stále nejsledovanější první řadou celé HBO, nás přivedla do zábavního parku Westworld, nabízejícího nejen dokonalou iluzi Divokého západu díky robotům nerozeznatelným od lidí, ale také možnost je beztrestně zneužívat - k otročení, sexu nebo násilí. Návštěvníci, většinou bezduší, bohatí a znudění zaměstnanci korporací, ale nebyli jedinými utlačovateli androidů.
Seriál šikovně zúročil celou dosavadní historii sci-fi a za tradičního potěžkávání otázek jako "co nás dělá lidmi" nebo "kdo všechno si zaslouží důstojnost a právo na svobodné rozhodování" vykreslil roboty jako bytosti se vzpomínkami a emocemi, kterým zařazení do Westworldu působí bolest. Dvě hlavní androidí hrdinky, zranitelná Dolores v podání Evan Rachel Woodové a mazaná Maeve hraná Thandie Newtonovou, si začaly uvědomovat nejen svoji identitu, ale také umělou povahu okolí. A rozhodly se za každou cenu osvobodit.
Delos, nebo Google?
Od začátku Westworld elegantně kombinoval osvědčené tropy nejznámějších sci-fi filmů, přestože scenáristé se v afektovaných, často tajemně či agresivně šeptaných monolozích snažili působit dojmem, jako by před nimi nic podobného nikdo nevymyslel. Podstatnou část stopáže tvořily scény, ve které jedna postava cosi šeptá druhé, a fyzické souboje.
V prvních deseti epizodách se však tvůrcům Lise Joyové a Jonathanu Nolanovi dařilo všechny leckdy potrhlé nápady propojit v působivou skládanku. Fungovala jako sebereflexivní komentář k tomu, jak jsme zvyklí konstruovat popkulturní narativy - například koho obvykle vídáme v hlavní roli a koho v pozadí -, i jako metafora pro skutečný svět.
Autoři navíc dokonale pracovali s postavami a momenty, ve kterých se pseudorealita westernového světa zastaví jako při natáčení filmu a diváci mohou vymyšlený svět pozorovat zvenku. Mnohdy absurdně složité vyprávění pak aktualizovalo odhalení, že společnost Delos provozující zábavní park se tomuto nákladnému, ale výdělečnému byznysu věnuje především proto, aby shromažďovala data o svých zákaznících.
První sezona tak pro HBO znamenala úspěch. A to přesto, že seriál schytal spoustu posměšků: někteří diváci dějové zvraty odhadli dlouho dopředu a jiní měli pocit, že k dokonalému porozumění si musí něco dalšího načíst.
To všechno ale pohřbila předloňská druhá řada. Nic nového nepřidala - až na to, že se scenáristé chytili za nos a svazek příběhů doplnili i těmi, které ze své perspektivy vyprávějí indián, do té doby zobrazovaný jako nebezpečný divoch, nebo japonští šógunové trpící stejně jako naše staré známé postavy. Druhá sezona působila coby kolekce historií, které jsme už jednou viděli, a vyvrcholila velmi zmateně odvyprávěným, nepovedeným pokusem androidů o vzpouru.
Počátek a Blade Runner v jednom
Současnou třetí řadu tvůrci představují jako "reboot" seriálu. Dolores chce dotáhnout svůj plán na velkolepou pomstu lidem a pracuje na ní od prvních chvil.
Skutečný lidský svět, ve kterém se teď pohybuje coby přítelkyně dědice klíčové firmy, ale vypadá jinak, než si představovala. Na pohled je chladně dokonalý, navržený se znalostí nejnovějších architektonických trendů, zúročených v pohledech z ptačí perspektivy, a vkusem módního designéra, tvořícího pro přítelkyně nejvlivnějších korporátních šéfů.
Chvílemi to připomíná film Počátek od Christophera Nolana, bratra autora seriálu Jonathana Nolana, a jindy sci-fi jako Blade Runner. Westworld šikovně kombinuje dva stylové fikční světy, po kterých je stále divácká poptávka.
Klíčová je pro popis lidského světa postava, kterou skvěle hraje Aaron Paul, známý ze seriálu Perníkový táta. Stavební dělník jménem Caleb se v minulosti kvůli obživě účastnil vojenských operací a momentálně odbavuje drobné kriminální zakázky. Představuje jakousi novodobou verzi lovce replikantů Ricka Deckarda z Blade Runnera, uondaného rolí, již si nevybral. Díky jeho rutině brzy zjišťujeme, že lidský svět, který tolik toužila spatřit Dolores, se od toho jejího zase tolik neliší.
I Calebova životní náplň je předem daná, stejně jako byla ta její ve Westworldu. Mladíkovi bez výhod a s matkou upoutanou na lůžko "usnadňují" život pokročilé technologie, například aplikace nabízející drobné ilegální pracovní úkoly. Seriál tak ukazuje dystopickou budoucnost s už dnes fungující "gig ekonomikou", systémem krátkodobých pracovních úvazků a zakázek bez jakýchkoliv jistot pro zaměstnance. Zároveň naznačuje, že chod světa pomocí algoritmů kontroluje několik nejmocnějších korporací, jejichž majitelé se izolovali od všech ostatních.
Souboj hrdinek
Na dystopickém pozadí, tvořeném do extrému dovedenou představou o ultrakapitalismu řízeném společnostmi těžícími data o občanech, nás úvod třetí řady Westworldu připravuje na střet dvou hlavních postav.
Dolores, která se z nevinné androidky proměnila v anděla pomsty, čeká souboj s ironickou Maeve. "Každá hra má svoje pravidla, musíš jen umět přijít na to, jak na ně vyzrát," slyšíme tu druhou říkat v jedné z úvodních epizod, kdy z nového umístění v zábavním parku unikne do skutečného světa, stejně jako předtím Dolores.
Právě postavy jsou nakonec, jako v každém dobrém seriálu, tím, na čem nám záleží. A Westworld se i po hodně nepovedené druhé sezoně pořád může spolehnout na skvělé herecké obsazení. Zatímco Dolores, jejíž jméno v překladu znamená bolest, symbolizuje všechnu občas až směšnou tíhu a odhodlání skoncovat se světem, Maeve přináší tolik potřebnou ironii a princip řešení úkolů, na němž stojí spousta jiných televizních seriálů.
Aaron Paul jako Caleb skvěle doplňuje dvojici dřívějších spojenkyň a všestranná Tessa Thompsonová, ze které v posledních letech vyrostla hollywoodská hvězda, tentokrát dostává možnost hrát naprosto odlišný charakter, aniž by její Charlotte zmizela ze scény.
Třetí řada jednoho z nejambicióznějších a nejimaginativnějších seriálů současnosti může nicméně pořád skončit stejně špatně jako ta druhá. Přestože první čtyři epizody vypadají slibně. Seriálu by prospělo, kdyby postavy nechal o něco méně filozofovat a víc ukázal fungování světa, ve kterém se tentokrát odehrává.
Však odkrývání kostry a podstaty fikčního univerza Westworldu vždy šlo nejlíp. Ať už třetí sezona vyvrcholí pointou, která dosavadní konstrukci seriálového světa ještě povýší, anebo jen obyčejným zápasem v blátě.
