Seriál nazvaný Umm Hárún je smyšleným příběhem o nábožensky smíšené komunitě blíže neupřesněného arabského státu v letech 1930 až 1950. První díl měl premiéru minulý pátek, kdy začal ramadán.
Na obrazovky se seriál dostal ve chvíli, kdy státy Perského zálivu částečně změnily postoj k Izraeli kvůli společnému nepříteli Íránu. Některé země včetně Saúdské Arábie se navíc relativně otevřeně postavily k americkému plánu na mír mezi Izraelem a Palestinci. Egypt a Jordánsko nadále zůstávají jedinými arabskými státy, které s Izraelem podepsaly mírové dohody.
Básim Naím, představitel palestinské islamistické skupiny Hamás, která vládne v Pásmu Gazy, seriál už před premiérou odsoudil, protože ukazovat židy v dobrém světle je "kulturní agresí a vymýváním mozků", jak řekl. Hamás se stejně jako další palestinské skupiny vymezuje proti mírovému plánu, který letos zveřejnila vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Skupina regionálních organizací, které jsou proti normalizaci vztahů s Izraelem, na sociálních sítích zveřejnila vzkaz vyzývající diváky, aby "hanebné drama" producentů z Kuvajtu a Spojených arabských emirátů bojkotovali.
Bahrajnští bratři Muhammad a Alí Abdal Halím Šamsovi, kteří napsali scénář, říkají, že seriál Umm Hárún nemá politický vzkaz.
"Lidé o něm mluví a hodnotí jej, než se na něj podívali," uvedl Muhammad. "Poselství se točí kolem toho, jak muslimové vyjadřují lásku, dobré úmysly a mír vůči nemuslimům," doplnil.
Jedna z největších arabských soukromých televizí MBC uvedla, že premiéra měla vysokou sledovanost. Podle mluvčího televize seriál vypráví o lidskosti a o tom, jak zdravotní sestra léčí bez ohledu na okolnosti.
"Soustřeďuje se také na toleranci, mírnost a otevřenost. Ukazuje, že Blízký východ byl kdysi regionem, kde se lidé navzájem běžně akceptovali ve srovnání s interpretací a předsudky o regionu ze strany zastánců tvrdé linie a extremistů v uplynulých dekádách," dodal.
Saúdskoarabské úřady mají hlavní podíl v MBC Group od roku 2018, kdy zkonfiskovaly aktiva osobám zadrženým při protikorupčním tažení korunního prince Muhammada bin Salmána. MBC, která se s kritikou nesetkává poprvé, plánuje přesídlit z Dubaje do Rijádu. V minulosti se její seriály zabývaly například islámským extremismem či domácím násilím.
Podle scenáristů hlavní postavu seriálu částečně inspirovala židovská porodní asistentka Umm Džán, která ve 30. letech minulého století přijela do Bahrajnu z Iráku. V prvním dílu se uvádí, že příběh je smyšlený.
Někteří lidé v Bahrajnu, který stále má malou židovskou komunitu, na sociálních sítích sdíleli fotografie a rozhovor se skutečnou porodní asistentkou z roku 1977. Kuvajtský uživatel Abdalazíz Sajf na Twitteru uvedl, že seriál by neměl být považován za proizraelský. "Měli bychom rozlišovat mezi židovskou vírou a sionismem. Tento seriál nemá nic společného s normalizací vztahů s Izraelem," uvedl.
Podle kuvajtské herečky Haját Fahadové, která porodní asistentku ztvárnila, by se mladé generace "měly dozvědět o lidech, kteří byli a stále jsou v našem světě". Fahadová se v uplynulých týdnech stala terčem kritiky, když volala po vyhoštění migrujících pracovníků kvůli koronaviru.
Palestinka Nadia Alíová v rozhovoru s Reuters uvedla, že už není fanynkou herečky, protože "do každého arabského domu vnesla zvrácený židovský příběh".
