Spisovatelka Sarah Perryová ve svém románu nahlédla do konce 19. století pozoruhodnou optikou. Její protagonisté a především protagonistky podléhají dobovým konvencím a zároveň se jim vymaňují, lavírují na hraně modernity, která se teprve zrodí. Nestvůra z Essexu je - podobně jako třeba nejslavnější próza Johna Fowlese Francouzova milenka - nejen knihou zasazenou do své doby, ale také a především komentářem o její povaze.
Šestidílná minisérie si podobně chytře, jemně a citlivě hraje s konvencemi romantického žánru. Vlastně nejen jeho. Po smrti manžela, který se k ní choval spíše jako k ozdobě než člověku, Cora opouští Londýn a vydává se do vesničky Aldwinter v hrabství Essex, kde obyvatele údajně sužuje záhadný, snad mytický tvor.
Sebevědomá žena nedá na pověry, záležitost hodlá objasnit vědecky. Domnívá se, že onen had, jenž prý stojí za úmrtími několika vesničanů, by mohl být zástupcem zapomenuté vývojové větve, přeživším prehistorickým plesiosaurem. Proti ní a její hypotéze stojí venkovské předsudky pevně ukotvené v křesťanství i fakt, že coby žena nebude přijatá jako vědkyně. Spíše ji obviní z čarodějnictví.
Corou kromě vědeckého zápalu zmítá také vír vášní. Okamžitě projeví náklonnost k charismatickému místnímu vikáři, který je na rozdíl od zbytku vsi vzdělanec a otevřený muž, k tomu ovšem také manžel se spokojenou rodinou, milující ženou a dvěma dětmi. V Londýně zároveň na Coru stále myslí doktor Luke, který se staral o zdraví jejího manžela a patří k průkopníkům moderní chirurgie. Ještě než odjela, daroval jí pozoruhodný předmět. Vypadá jako šperk, ale jde o řez lidským srdcem.
Totéž provádí tvůrci této pozoruhodné série. Talentovaná režisérka Clio Barnardová s týmem scenáristek vedeným Annou Symonovou provádějí chirurgicky přesný, ale nikoli citů prostý řez srdcem. A zároveň dobovou společností. Barnardová podobně jako její kolegyně Andrea Arnoldová navázala už svým debutovým filmem Sobecký obr na tradici britského sociálního realismu specificky, až lyricky, s důrazem na drobné záchvěvy ve tvářích hrdinů, které obě režisérky umí sledovat velmi zblízka. Jak doslova, když nechávají kameru pobývat takřka na dotek, tak přeneseně. O lidech a společnosti hovoří často beze slov, skrze pohledy na jejich mimiku i proměny prostředí.
Arnoldová ve své adaptaci klasického románu Emily Brontëové Bouřlivé výšiny snímala protagonisty uprostřed přírody v pozoruhodném, poměrně ojedinělém pokusu opravdu najít filmový ekvivalent pro kontrasty i protichůdné vášně dobové romantické literatury 19. století. A také režisérka Barnardová nyní v Nestvůře z Essexu hledí na okolí vesničky Aldwinter jako na tajuplný terén, kde se lidé oddávají citům, ale též přicházejí o rozum, jednají pudově.
Cora a místní duchovní Will se spolu jen procházejí krajem, ale herci Claire Danesová a Tom Hiddleston nechávají promlouvat nevyřčené city, jež se jim zračí ve tvářích. Tvůrci natočili decentní, ale v detailech strhující romanci a zároveň polemiku s ní. Celá minisérie mimo jiné uvažuje, zda mezi mužem a ženou může fungovat bezpodmínečné přátelství, oproštěné od milostných citů.
Všichni hrdinové - nejen Cora, Will a doktor Luke, ale též Cořina sociálně uvědomělá služebná či Willova žena Stella - jsou v mnohém osvícení, pokrokoví, v jádru sympatičtí, byť mnohdy chybující lidé, zkrátka aktivní protagonisté, kteří odmítají žít v románu z 19. století. Tedy v takovém, kde obvykle mívá větší moc osud a kde aktéry strhává proud událostí.
I proto Nestvůra z Essexu na rozdíl od mnohých romantických děl nevypráví o nenaplněných vášních, jimž nepřejí okolnosti či dobové konvence. Ale mnohem spíše o lidech, kteří se musí postavit čelem sami k sobě. Ať už v záležitostech srdce, nebo když jde o domnělé řádění mytického hada, jenž za sebou zanechává další a další mrtvoly.
Barnardová skvěle zachycuje citová vzplanutí, třeba uprostřed Cořiny narozeninové oslavy, kdy se hrdinka s Willem ocitají uprostřed tance a jejich rty se neustále - za přihlížení okolí - pohybují na hraně toho, co nevyhnutelně musí skončit polibkem. Zároveň ale režisérka takovými scénami šetří a soustřeďuje se na rozpory v počínání protagonistky, která tak moc chce být moderní, spravedlivou ženou, až zaseje semínka rozkolu mezi všechny své blízké. Sama sobě se stává mytickým hadem, jenž tentokrát požírá vlastní ocas.
Nestvůra z Essexu vypráví nejen o komplikovanosti vztahů rozumu a citu, ale také o střetech vědy s vírou a v neposlední řadě o společenských pnutích tehdejší Anglie. Je to příběh zasazený do kraje, jímž se neustále valí mlha, ale také příběh lidských myslí, ať už těch vzdělaných, či prostých, které též často halí cáry mlhy.
Lidé umí být pošetilí při výkladu Bible, ale podobně bláhově může dopadnout snaha až příliš jednat podle toho, co velí rozum. Nejen spánek rozumu plodí nestvůry. Někdy je vypouští z děr i jeho nadvláda.
Minisérie
Nestvůra z Essexu
Režie: Clio Barnardová
Minisérie je k vidění na Apple TV+.
