Recenze: Poslední díl Marie Terezie rozehrál partii na šachovnici sňatkové diplomacie

Ursula Straussová jako Marie Terezie.
Jana Kvantiková jako Isabela Parmská.
Snímek z posledního dílu Marie Terezie.
Vojtěch Kotek jako František Štěpán.
Vpravo je Vojtěch Kotek jako František Štěpán.
Foto: Stanislav Honzík
Tomáš Seidl Tomáš Seidl
1. 1. 2022 17:30
Závěrečná část výpravné minisérie Marie Terezie, kterou na Nový rok odvysílá Česká televize, sleduje posledních 20 let života arcivévodkyně rakouské a královny uherské i české. Zaměřuje se hlavně na její sňatkovou politiku vedenou s cílem obsadit významné evropské trůny vlastními dětmi.

Divácky mimořádně úspěšná série vznikala od roku 2017 v koprodukci čtyř veřejnoprávních televizí: České televize, rakouské ORF, slovenské RTVS a maďarské MTVA. Tu poslední posléze nahradila německo-francouzská Arte.

Štáb s mezinárodním hereckým obsazením zůstal neměnný. Pátý díl opět natočil rakouský režisér rumunského původu Robert Dornhelm, autorkou scénáře je znovu Mirka Zlatníková. Tentokrát na něm spolupracovala s Radkem Bajgarem, režisérem komedie Teorie tygra, na které se sama podílela.

Poslední díl je situován do let 1760 až 1780, tedy do doby ohraničené sedmiletou válkou a skonem Marie Terezie. Jediná vládnoucí žena na českém trůně se v tomto období podle tvůrců věnuje především snaze příbuzensky propojit evropské mocnosti a zajistit tak mír i prosperitu habsburské monarchii.

Do popředí se postupně dostává její prvorozený syn Josef II. Idealistický následník trůnu v mládí zažívá bolestnou lásku, inkognito cestuje po korunních državách a kvůli zaostalosti země, tmářství církve i zbídačenosti poddaných se dostává do sporů s rodiči.

První čtyři části, které v Česku pokaždé sledovalo přes milion diváků, v zásadě korespondovaly s diváckou oblibou kostýmních velkofilmů typu rakouské trilogie Sissi. Tedy filmů zasazených do vizuálně atraktivních šlechtických interiérů i exteriérů a plných velkých emocí, kde jsou historické postavy i události nahlíženy především prostřednictvím milostných příběhů a dvorských pletich.

V pátém díle tvůrci od této romantické koncepce částečně ustupují, zároveň však posilují soudobý pohled na ženské postavy, které dokáží změnit manžele k obrazu svému. Marie Terezie mnohdy uvažuje, hovoří a jedná jako silná, emancipovaná žena moderní doby, navzdory tomu, že je oděná v barokním kostýmu a nazdobené paruce.

Poslední díl Marie Terezie na Nový rok odvysílá ČT1. | Video: Česká televize

Zatímco třetí a čtvrtá část vzbudily rozpaky rušivou změnou představitelky titulní role, nynější přeobsazení herečkou Ursulou Straussovou je naopak správná volba. Sedmačtyřicetiletá Rakušanka postavě dodává odlišnou mimiku i řeč těla korespondujícími s pozměněným charakterem.

Předešlé epizody líčily Marii Terezii jako ženu, která se zmítá ve svých citech a přitom se snaží vyvažovat panovnické povinnosti s vlastními vášněmi, respektive výchovou dětí. Pátá část ji vykresluje coby tvrdou a pragmatickou vladařku středního věku, odhodlanou bojovat s nepřáteli na bitevním i diplomatickém poli.

V rámci sňatkové politiky uvažuje méně jako milující matka a více jako handlíř na koňském trhu. Na své děti, jež posléze ovládly sedm evropských trůnů, chladnokrevně nahlíží - na rozdíl od manžela Františka I. Štěpána Lotrinského - optikou mocenských zájmů monarchie. Tedy jako na rozdílně hodnotné investice.

Příznačná je v tomto směru scéna, kdy se panovnice dozví, že francouzský král Ludvík XV. odmítá mladičkou princeznu Marii Antoinettu jako vhodnou nevěstu pro svého syna, neboť podle něj jsou "Rakušanky nehezké, nevkusné a obhroublé". Marii Terezii nerozzuří pohrdlivá urážka její dcery, ale především skutečnost, že právě Marie Antoinetta je jedno z jejích "nejcennějších" dětí.

Ve srovnání s předešlými epizodami ubylo válečných, nikoli však pikantních erotických výjevů. Po vzoru zahraničních historických seriálů typu Tudorovci pátý díl znovu často nahlíží do aristokratických ložnic. Tentokrát však nikoli do komnat stárnoucí Marie Terezie nebo jejího záletného manžela Františka Štěpána, ale právě jejich dětí.

Kromě Josefa II. a jeho mladšího bratra Leopolda II., kteří s různým nadšením i úspěchem sbírají první sexuální zkušenosti v náručí kurtizán, tvůrci věnují pozornost zejména lesbickému románku Marie Kristiny zvané Mimi.

Mária Mokrášová, Ursula Straussová v roli Marie Terezie a Aaron Friesz jako Josef II.
Mária Mokrášová, Ursula Straussová v roli Marie Terezie a Aaron Friesz jako Josef II. | Foto: Stanislav Honzík

Rozvíjejí historicky částečně podložené spekulace o citech, jež dcera Marie Terezie chovala k Isabele Parmské, první choti svého bratra Josefa II. Díky Mimině malířskému nadání přitom vznikne akt, který připomene známý obraz italského renesančního malíře Giorgioneho Spící Venuše.

Zatímco první část nového dílu se odehrává převážně na manželských nebo mileneckých ložích, ta druhá na smrtelných postelích. V první polovině 60. let 18. století Vídeň zamořila epidemie neštovic. Nevyhnula se ani rodině Marie Terezie: umírají její děti i snachy, ke konci však zvolna spějí také životy Františka Štěpána a posléze i samotné císařovny.

Herecké ztvárnění některých, především ženských, postav působilo v předchozích částech nepatřičně afektovaně. V páté kapitole jsou herecké kreace výrazově tlumenější. Platí to pro typově dobře vybraného rakouského herce Aarona Friesze, který zosobňuje Josefa II., i pro představitelky nových postav z řad dcer, respektive snach Marie Terezie - Sabinu Rojkovou, Janu Kvantikovou a Terezu Marečkovou.

Zatímco v úloze Marie Terezie se postupně vystřídaly tři herečky, jejího manžela Františka Štěpána ve všech pěti částech ztvárnil Vojtěch Kotek. Třiatřicetiletý herec díky časově náročné práci maskérů na obrazovce nakonec zestárl o více než 20 let.

Vévodu lotrinského zosobňuje jako unaveného muže s vyhaslýma očima, jenž v manželském svazku s výjimečnou ženou přijal zdánlivě poddajnou roli. Více než milenkami se zabývá finančními problémy monarchie i snahou vyvést ji z bídy. Zastává ale velmi liberální postoje, jak dokládá i jeho - v kontextu doby jen stěží uvěřitelné - pochopení pro společensky nepřístojné lesbické hrátky vlastní dcery s manželkou jejího bratra.

Minisérie dál klade důraz na vztahy mezi postavami, byť tentokrát nejen na ty intimní, ale také rodičovské. V důsledku toho však do pozadí odsouvá některé zásadní historické okolnosti či kontext. Ve zkratce, namátkově a jen mezi řečí se diváci dozvídají podstatné detaily - například že se tehdy do oběhu dostaly první papírové bankovky.

Jana Kvantiková jako Isabela Parmská.
Jana Kvantiková jako Isabela Parmská. | Foto: Stanislav Honzík

Nedostatečně autoři připomínají zejména osvícenské reformy Marie Terezie, včetně té školské z roku 1774, kterou ani nezmíní.

Posledních 15 let života ovdovělé Marie Terezie minisérie projede v rychlosti za pouhých 20 minut. Je to zřejmě zaviněno i skutečností, že namísto dvou původně naplánovaných částí nakonec vznikla pouze jedna.

Pátá část vrcholí okázalým pohřbem Marie Terezie a uložením její rakve do rodinné kapucínské krypty. Scéna je to vizuálně vcelku působivá, zároveň ale zanechává jistý pocit nedořečenosti vzhledem k tomu, že takřka rovnocennou postavou se své matce v tomto díle stal Josef II. To, že uskuteční spoustu zásadních reforem, včetně tolerančního patentu nebo zrušení nevolnictví, ale odbyde jen pár "povinných" narážek ve verbální rovině a jedna věta v závěrečných titulcích.

Marie Terezie V

Režie: Robert Dornhelm
Premiéra 1. ledna na ČT1.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

V širší nominaci Lotyšů na ZOH jsou čtyři hráči z extraligy

Čtyři hráči z české extraligy jsou v širší, jednatřicetičlenné nominaci hokejistů Lotyšska na únorové olympijské hry v Pekingu. Do výběru kouče Harijse Vitolinše, z kterého vypadne při uzavřením kádru ještě šest hráčů, se dostal obránci Uvis Janis Balinskis z Litvínova, Roberts Mamčics ze Zlína a útočníci Martinš Dzierkals z Plzně a Roberts Bukarts z Vítkovic.

Hokejisté Ruska mají v sedmatřicetičlenné nominaci sedm majitelů zlatých medailí z Pchjongčchangu. Šanci zopakovat triumf mohou mít v týmu kouče Alexeje Žamnova obránci Vjačeslav Vojnov z Dynama Moskva, Jegor Jakovlev z Magnitogorsku a Nikita Něstěrov s útočníky Sergejem Andronovem a Michailem Grigorenkem z CSKA Moskva a dalšími forvardy Nikitou Gusevem z Petrohradu a Vadimem Šipačovem, Vojnovovým klubovým spoluhráčem.

před 5 hodinami

Ukrajinský soud odročil na středu jednání o uvalení vazby na exprezidenta Porošenka, kterému ve vlasti hrozí zatčení kvůli podezření z vlastizrady

Další zprávy