Recenze: Marie Terezie v pokračování minisérie svádí boj o trůn i manželovu lásku

Marii Terezii nově hraje Stafanie Reinspergerová.
Snímek ze třetího dílu Marie Terezie.
Snímek ze třetího dílu Marie Terezie.
Snímek ze třetího dílu Marie Terezie.
Snímek ze třetího dílu Marie Terezie.
Foto: Jakub Hrab
Tomáš Seidl Tomáš Seidl
1. 1. 2020 17:41
Na Nový rok se na obrazovkách České televize objevilo pokračování výpravné historické koprodukční minisérie Marie Terezie. Arcivévodkyně rakouská a královna uherská i česká se vrátila s odlišnou tváří, ale podobnými problémy – v prostředí dvorských klevet a intrik svádí boj o habsburský trůn i manželovu lásku.

Dnes již čtyřdílná minisérie vznikla v koprodukci veřejnoprávních televizí čtyř států, jejichž území bývalo součástí někdejší habsburské monarchie: České televize, rakouské ORF, slovenské RTVS a maďarské MTVA. S mezinárodním hereckým obsazením ji natočil původem rumunský režisér Robert Dornhelm podle scénáře Mirky Zlatníkové a už nyní se připravuje pokračování.

Původní dvoudílný film Marie Terezie měl na obrazovkách České televize premiéru před dvěma roky a dočkal se mimořádně vysoké sledovanosti. Příběh o mládí jedné z nejvýznamnějších postav novověkých evropských dějin, která žila v letech 1717 až 1780, tehdy sledovaly více než dva miliony diváků.

Vzhledem k tomu, že jeho reprízu uplynulý víkend vidělo přes milion diváků, lze očekávat, že také dva nové díly budou opět atakovat dvoumilionovou hranici sledovanosti. Třetí část měla premiéru na Nový rok, čtvrtou odvysílá ČT1 v neděli 5. ledna.

Druhá část skončila korunovací rakouské arcivévodkyně Marie Terezie uherskou královnou v Dómu sv. Martina 25. června 1741. Úvod třetího dílu ji zachycuje nedlouho poté, v době, kdy se těší z mateřských radostí nad následníkem trůnu Josefem. A kdy je zároveň se sousedními zeměmi teprve na začátku válek o rakouské dědictví, které skončí až v roce 1748.

Zatímco panovničin prostopášný manžel František I. Štěpán Lotrinský ze sličných komtes i nadále činí své metresy, bohatne na hazardu i prodeji sukna, a dokonce neváhá obchodovat s nepřítelem, Marie Terezie zoufale hledá způsob, jak obrátit nepříznivý průběh války. Nečekanou pomoc nachází u barona Trencka, dobrodruha pochybné pověsti, který panovnici přislíbí, že s jednotkou naverbovaných pandurů zažene Bavory a Francouze zpět k Rýnu.

Oproti původním dvěma dílům ubylo lechtivých sexuálních výjevů, jako byla třeba destrukce postele při náruživém novomanželském koitu. Tvůrci se tak možná po vzoru seriálu Tudorovci snažili dějepisné téma "zpikantnit" pro současné publikum. Nové díly ve srovnání s oběma předešlými působí seriózněji.

Ukázka z nových dílů Marie Terezie. | Video: Česká televize

Třetí část se soustředí především na velkou politiku, diplomatická jednání a zrádné intriky, jež za zády Marie Terezie rozehrávají i někteří členové její rodiny. Ve čtvrtém díle se znovu výrazněji prosazuje romantická, či spíše melodramatická linka. V době, kdy u vídeňského dvora řádí jezuitská mravnostní policie, Marie Terezie během návštěvy vojska u Olomouce prožívá vášnivý románek, který nezůstane bez následků.

Žánrově se nové části posunují od původního romantického příběhu k politickému dramatu, poté se ale vracejí zpět ke kostýmní love story.

Vojtěch Kotek jako František I. Štěpán Lotrinský.
Vojtěch Kotek jako František I. Štěpán Lotrinský. | Foto: Julie Vrabelová

Znovu se v nich prolínají historicky podložená fakta s legendami, včetně spekulací o domnělých nevěrách protagonistky. Ta přitom byla považována za zbožnou, šťastně vdanou ženou, jež si zakládala na dodržování Desatera, zejména na přikázání "nesesmilníš".

Tvůrci vykreslují titulní aktérku jako silnou, ale osamělou ženu, jež se pokouší uspět v politice ovládané muži. Jde o podobný přístup, jaký zvolili tvůrci zahraničních filmů o výrazných panovnicích, jejichž osudy přiblížily dvě moderně natočené historické fresky o královně Alžbětě nebo provokativně stylizovaný film Marie Antoinetta, zaměřený na tragický osud dcery Marie Terezie.

Čtyřdílná minisérie o Marii Terezii se nevyhne srovnání s britskými historickými seriály Koruna (The Crown) anebo Viktorie, jejichž protagonistky se rovněž pokoušejí vyvážit rodinné povinnosti se zájmy země, a přitom musí činit obtížná morální rozhodnutí. Všechny tyto zahraniční projekty jsou však nejen podstatně dražší, ale také propracovanější.

Marie Terezie, která na více než šestihodinovém prostoru zobrazuje pouze krátký výsek ze života panovnice, se vyzněním stále blíží spíše úhledně barvotiskové trilogii Sissi, natočené v padesátých letech s Romy Schneiderovou v hlavní roli rakouské císařovny a uherské královny Alžběty Bavorské. A to přesto, že v nových dílech Marie Terezie občas létají vzduchem useknuté hlavy anebo se v nich objevují zmasakrovaná těla zapletená do mlýnských kol.

Zuzana Stivínová, Vojtěch Kotek a Stefanie Reinspergerová.
Zuzana Stivínová, Vojtěch Kotek a Stefanie Reinspergerová. | Foto: Julie Vrabelová

Nové části minisérie znovu spoléhají na velkoryse pojatou vizuální stránku, která - právě díky mezinárodní koprodukci - působí na poměry české televizní tvorby ojediněle. Tvůrci plně využívají atraktivnosti zdejších historických exteriérů i interiérů.

V obsazení titulní role jediné ženy, jež kdy usedla na český trůn, došlo k trochu rušivé výměně. Marii-Luise Stockingerovou, v době natáčení pětadvacetiletou herečku z vídeňského Burgtheatru, nahradila o čtyři roky starší kolegyně Stefanie Reinspergerová. Rakušanka se svým vzezřením více blíží korpulentní podobě vladařky, jak je známá z dobových obrazů. Oproti původní "holčičí" představitelce nová Marie Terezie působí majestátnějším, ale také letitějším dojmem - jako by mezi druhým a třetím dílem uplynulo minimálně deset let.

Ve světě zženštile vypadajících mužů v dlouhých parukách a brokátových kabátcích s krajkami své manévry rozehrávají další výrazné ženy známé z předchozích dílů: panovnické matky Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská a ve třetí části také Mademoiselle de Chartres.

Tu první opět ztělesnila Zuzana Stivínová jako ironickou glosátorku dění na vídeňském dvoře, druhou hraje Zuzana Mauréry jako přehnaně afektovanou pletichářku ve službách francouzského dvora. K vypjatějším kreacím, které se vyznačují soudobou mimikou i gestikulací, jsou vedeny i některé další, především ženské postavy.

Roli Františka I. Štěpána Lotrinského si zopakoval Vojtěch Kotek. Jeho výkon je uměřený, po boku nové představitelky Marie Terezie ale místy působí spíše jako její zhýralý syn než volnomyšlenkářský, ve světě vyhrocených ženských emocí pragmaticky uvažující manžel.

Kolem hlavních aktérů se pohybuje několik desítek dalších postav, jež ale nemají příliš prostoru pro podrobnější rozpracování charakterů, a to včetně důležitých osob typu barona Trencka nebo polního maršála Andreje Hadika. Vedlejší figury ztvárňují tuzemští, ale také zahraniční herci, jejichž výkony mnohdy oslabuje emotivně nadsazený či naopak sterilně znějící český dabing.

Marie Terezie položila základy modernizace habsburského impéria a její osvícenské stopy jsou na jeho někdejším území patrné dodnes. Proč se tak stalo, se ale i po zhlédnutí nových dílů líbivě koncipované minisérie diváci mohou stále spíše dohadovat.

Marie Terezie

Režie: Robert Dornhelm
Premiéra třetí části 1. ledna na ČT1, premiéra čtvrté části v neděli 5. ledna.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Papež jmenoval 13 kardinálů, devět může volit jeho nástupce

Papež František v neděli oznámil, že jmenoval 13 nových kardinálů. Povýšeni do kardinálského stavu budou při slavnostní konsistoři ve Vatikánu 28. listopadu. Devíti z nich je méně než 80 let, takže se mohou stát členy konkláve, které po smrti nebo rezignaci nynější hlavy římskokatolické církve vybere příštího papeže, uvedla agentura Reuters.

Papež jména nových kardinálů překvapivě oznámil z okna své pracovny věřícím na Svatopetrském náměstí. Mezi jmenovanými kardinály je také washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se tak stane prvním černošským prelátem s červenou čepičkou.

Kardinály se stanou také Ital působící dlouhodobě ve Vatikánu Raniero Cantalamessa, arcibiskup z rwandského Kigali Antoine Kambanda, arcibiskup José Feurte Advincula z Filipín nebo arcibiskup Celestino Aós ze Santiaga de Chile.

Devět nových volitelů papeže podle agentury Reuters pochází z celého světa a zvyšují pravděpodobnost, že i příští papež bude pokračovat v politice papeže Františka, který byl zvolen v roce 2013.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Dvě osoby zemřely po autonehodě u Jasenné na Zlínsku, silnice je opět v provozu

Dvě oběti si vyžádala dopravní nehoda, která se stala dnes ráno u Jasenné na Zlínsku. Sdělila to zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku byla po dobu vyšetřování uzavřená, policisté v obou obcích odkláněli dopravu. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín kolem 05:30, silnice se opět motoristům otevřela před 13:00.

"Řidička osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic v levotočivé zatáčce zřejmě z důvodu vysoké rychlosti čelně narazila do stromu a s vozidlem skončila na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Při nehodě zahynula nejen řidička, ale také její spolujezdkyně. Totožnost obětí potvrdí až nařízená soudní pitva," uvedla Kozumplíková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy