Benátky (od našeho spolupracovníka) - Román Američana Franka Herberta z roku 1965 již několikrát hledal své místo na stříbrném plátně, nejznáměji se ho v 80. letech pokusil natočit David Lynch. Nesmírně bohatý svět, šířkou a hloubkou mytologie srovnatelný snad jen s Hvězdnými válkami či Pánem prstenů, se však nikdy nepodařilo uspokojivě zfilmovat.
Novým vyzyvatelem látky se teď stal kanadský režisér Denis Villeneuve známý snímky Sicario, Příchozí nebo Blade Runner 2049. Právě dvě poslední sci-fi lze určitým způsobem brát jako jeho přípravu na Dunu.
Nová adaptace rámcově vychází z příběhu vytyčeného knihou: na planetě Arrakis, též známé jako Duna, se v rozlehlých pouštích nachází nejhodnotnější látka na světě - koření v knize nazývané melanž, poskytující svým uživatelům zvláštní schopnosti.
Jeho těžbou byli mnoho desítek let pověřeni proradní Harkonneni, kteří své místo nyní přenechávají jinému rodu, Atreidům. Jejich vévoda Leto se s celým rodem přesouvá na Arrakis, aby zajistil pokračování sběru a prodeje koření. Netuší, že jde o léčku.
Letův syn a hlavní hrdina Paul se zároveň během těchto událostí dozvídá pravdu o původu svého nestandardního výcviku, schopnostech a o tom, že by mohl být vyvoleným.
Právě ohromná mytologie fikčního světa je největším úskalím filmu. Diváci neznalí předlohy se po několika desítkách minut nutně spokojí s binárním rozdělením: tihle jsou asi dobří, tamti zřejmě špatní.
Scenáristé se sice snaží děj zjednodušovat, kde to jen jde, dochází k chronologickému přehazování, slučování a redukci vedlejších postav i zápletek, nicméně výsledek stejně může působit zmateně - minimálně v poměru k tomu, co se ve filmu, označovaném jako první díl, skutečně odehraje.
Pokud však odhlédneme od komplikovaného vyprávění, jaké s sebou nese představení skoro každého fikčního světa, Villeneuvova Duna představuje neskutečný a veskrze audiovizuální zážitek hodný velkého plátna.
Doslova každý záběr je obrazovým spektáklem s cílem ohromit světelně-kompoziční promyšleností záměrně předimenzované, futuristické a hyperbrutalistní architektonické výpravy.
Stejně tak zvuková složka, která stojí na soundtracku slavného skladatele Hanse Zimmera s 11 nominacemi na Oscara, dokáže pohltit diváky hned na několika planetách. A když začnou dunivé zvukové efekty předznamenávat příchod monstrózních písečných červů, dostavuje se obdobný pocit jako při scéně z Jurského parku se sklenicí vody a kráčejícím tyranosaurem.
Nová Duna stálo okolo 165 milionů dolarů, v přepočtu 3,5 miliardy korun. Každý hollywoodský film s takovým rozpočtem a ambicemi musí mít skvělé obsazení, což se podařilo: hrdinu Paula hraje Timothée Chalamet, jeho rodiče Rebecca Fergusonová a Oscar Isaac.
Z dalších hvězd se na plátně objeví Stellan Skarsgård, Dave Bautista, Charlotte Ramplingová nebo Zendaya.
Nová adaptace Duny je bez debat vizionářským filmem, který stojí za to prožít v kině. Jen kvůli snaze ve zkratce až encyklopedicky předat co nejvíce z bohaté mytologie si diváci po dvou a půl hodinách mohou připadat, jako by teprve skončila expozice a příběh začínal.
Duna
Režie: Denis Villeneuve
Vertical Ent., česká premiéra 21. října.
