Recenze: Nový Blade Runner krásně hučí i vypadá. Za nádhernými obrazy je ale prázdno

Martin Svoboda Martin Svoboda
5. 10. 2017 18:08
Blade Runner se vrací, jenže proč vlastně? Nádherné obrazy novinky Blade Runner 2049 v nejlepších momentech připomenou originál, jenže režisér Denis Villeneuve se víc než složitému příběhu věnuje detailním záběrům Ryana Goslinga. Vidět Blade Runnera v kině je i díky skvělé kameře nepochybně zážitek, jen se o něm pak nesmí moc přemýšlet.
Trailer k filmu Blade Runner 2049 | Video: Falcon

Blade Runner z roku 1982 patří mezi kultovní filmy, byť ho mnozí zároveň kritizovali.

Bylo totiž podezřelé, že až sedmou verzi z roku 2007 označil režisér Ridley Scott za tu "opravdu hotovou". I řada fanoušků Blade Runnera přiznává, že snímek až příliš spoléhá na design a chytlavou hudbu a neláme si hlavu s tím, jak funkčně odvyprávět příběh.

Proč jsem viděl, co jsem viděl? 

Nový Blade Runner 2049 jistě provětrá druhý zmíněný konflikt. Na jeho konci se totiž člověk musí ptát: Proč jsem viděl většinu toho, co jsem viděl? 

Kanadský režisér Denis Villeneuve předkládá řemeslně dokonalý film. Aby ne, když se k němu vrátil pravděpodobně nejlepší americký kameraman dneška Roger Deakins, jenž s Villeneuvem pracoval i na Sicariu a Zmizení.

Režisér dává volný průchod zalíbení v dlouhých, dokonale komponovaných a svícených záběrech, aby se za zvuků podmanivě dunivé hudby variující Vangelisův originál ponořil do temného neonoirového prostředí, v němž Ryan Gosling nemůže přejít po ulici tak, aby z toho nebyl strhující audiovizuální zážitek.

Už tady se rýsuje první problém. Villeneuve v novém Blade Runnerovi netvoří příliš mnoho "nového", to nejpůsobivější v něm vychází přímo z originálu. Díky modernějším trikům a zmíněnému Deakinsovi jsou sice nabízené obrazy skutečně úchvatné, ale i v těch nejsilnějších momentech jde nakonec jen o reminiscence zážitku starého pětatřicet let.

Stejně tak koncept "Ryan Gosling coby nemluvný hrdina chodí po světě a smutně kouká" už je bolestné klišé; film Drive režiséra Nicolase Windinga Refna patří mezi nejcitovanější a nejzásadnější filmy této dekády a od jeho premiéry už obraz stoického Goslinga natolik zlidověl, že postavit nový tříhodinový film právě na něm hraničí se sebeparodií.

Villeneuve, i při svém velkém talentu na práci s celky, není zdaleka tak silný v detailech a nuancích jako Refn. Všechny minimalistické pohledy a v horším případě pokusy o úsečné dialogy tak působí značně prkenně.

Příběh až na posledním místě

Zatím nebyla řeč o příběhu, protože pravděpodobně i Villeneuve si na něj vzpomněl až nakonec. Tady se sluší odlišit "motivy" - tedy tematické okruhy, myšlenky a přesahy, které si vysnili filmaři, a pak "děj", tedy samotné události, jimiž hrdinové procházejí.

Motivů má pak nový Blade Runner dostatek, děj je ale řídký a unylý. Jinými slovy: snímek má být o velkém množství věcí, ale děje se toho v něm hodně málo. Někdo se někam přesouvá nebo někde stojí. Samotná zápletka má zůstat na přání distributora tajemstvím.

Aby Blade Runner uprostřed toho ničeho mohl odvyprávět svůj příběh, musí se nosné scény odehrát velmi rychle a zkratkovitě.

Postavy explicitně mávají divákovi před obličejem Nabokovovým románem Bledý oheň, jako by doufaly, že si budou moci přivlastnit střípek jeho geniality. Přitom by stačilo, aby hrdina udělal či prožil něco, co by Nabokovovy myšlenky důsledně přeložilo do filmové řeči. 

Co ze vší té krásy a představ tvůrců o vlastní důležitosti, když na plátně nakonec vidíme směšně exponovaného bondovsky zlého padoucha Jareda Leta, jak podřezává vlastní replikanty, aby zasadil efektní tečku svým ďábelským monologům? Nebo jakousi dámu vybízející k revoluci, aniž by měla za sebou víc než anonymní dav a dvě fráze? Je jedno, jestli si tvůrci myslí, že jsou nový Tarkovskij, když děj posouvají scénami jak z brakových béček.

Původní Blade Runner těžil ze své nedořečenosti. Bloudění nádherným světem dávalo větší smysl, protože v něm divák mohl hledat odpovědi.

Blade Runner

Americké sci-fi, 2017
Režie: Denis Villeneuve
Předloha: Philip K. Dick (kniha)
Hudba: Benjamin Wallfisch, Hans Zimmer
Hrají: Ryan Gosling, Harrison Ford, Sylvia Hoeksová, Ana de Armasová, Robin Wright, Jared Leto a další
Premiéra v ČR: 5. října 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 65 %

V novém Blade Runnerovi divák nakonec víceméně na všechny otázky dostane odpověď, čímž se film stává mnohem uzavřenějším a čitelnějším. Výhoda to ale není - odhaluje totiž, že většina toho, co diváci viděli, viděli úplně zbytečně.

Blade Runner 2049 je nádherný film na pohled, proto na něj - přes všechny výtky - jděte do kina s co největším plátnem a nejlepší zvukovou aparaturou.

Může se stát, že diváka film pohltí, ostatně američtí novináři film přijali o řád lépe než ti tuzemští.

Jestliže ale nový Blade Runner nepohltí a začne se nad ním přemýšlet a podrobovat ho kritice, začne se film najednou rozpadat. Je jasné, že tvůrci měli mnohem větší ambice.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Při útoku u amerického Pentagonu zemřel policista i útočník, motiv je nejasný

Na autobusové zastávce uvnitř komplexu amerického ministerstva obrany v úterý zaútočil muž na člena ochranky Pentagonu a zabil ho. Sedmadvacetiletý pachatel pak následně zemřel při přestřelce. Podrobnosti incidentu, který si vynutil dočasné uzavření celého sídla amerického ministerstva obrany, zatím nejsou jasné, federální vyšetřovatelé nicméně sestavují profil útočníka a snaží se přijít na motiv jeho činu, napsala agentura AP.

Pachatelem byl podle několika vyšetřovatelů zřejmě Austin William Lanz. Podle nejmenovaných zdrojů AP se rozběhl na člena ochranky Pentagonu George Gonzaleze a pobodal ho do krku. Další policisté na místě útočníka následně zastřelili.

K útoku došlo na zastávce v bezprostřední blízkosti budovy Pentagonu, která je přestupní stanicí mezi metrem a řadou autobusových linek, a jíž denně prochází tisíce zaměstnanců ministerstva.

Mluvčí ministerstva obrany na úterní tiskové konferenci nechtěl médiím sdělit ani základní okolnosti útoku, jen zmínil, že byl napaden policista a že došlo k přestřelce. Nevyloučil také teroristický ani jiný motiv s tím, že nechce zasahovat do probíhajícího vyšetřování. Bližší informace neposkytl ani Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 14 minutami

U Kralup nad Vltavou vykolejil nákladní vlak, koridor bude stát až do čtvrtečního rána

U Kralup nad Vltavou vykolejil ve středu brzy ráno nákladní vlak. Mimo trať skončily tři vozy. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda na vlaku dosáhla tří milionů korun, na trati je škoda za jeden milion korun, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Provoz na trati je zastavený. Omezení se dotkne desítek spojů včetně mezinárodních, uvedly na svém webu České dráhy (ČD). V úseku je náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy potrvá omezení zřejmě do čtvrtečních brzkých ranních hodin, nyní na místě pokračuje odklízení vykolejených vozů, řekl Gavenda po 20:00.

Nehoda se stala krátce před 05:00 v úseku mezi Kralupy - Libčice nad Vltavou. Podle ČD vykolejil vlak jiného dopravce. "Vykolejil v prostoru výhybky," řekl Drápal. Drážní inspekce na místě zjišťovala příčiny a okolnosti nehody, vyšetřování pokračovalo celé odpoledne. Po jeho skončení na místě začalo odklízení vagonů.

"Je předpoklad, že ještě v noci, odhadem kolem půlnoci, začne oprava trati," popsal Gavenda. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová už dnes ráno uvedla, že není poškozené trakční vedení. Podle předběžných informací Českých drah by provoz po jedné koleji mohl být obnoven kolem 4:00.

V úseku Praha-Holešovice - Kralupy nad Vltavou funguje náhradní autobusová doprava, ovšem v omezeném počtu autobusů. Cestující mohou také využít linku Pražské integrované dopravy číslo 370.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

OSN má obavy o desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 42 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do Varšavy, dostala humanitární vízum

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Běloruský dům ve Varšavě rovněž uvedl, že dnes do polské metropole z Ukrajiny přicestuje manžel atletky Arseň Zdanevič. Stejně jako jeho žena i on obdržel polské humanitární vízum.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Tisíce Libanonců žádají potrestání viníků výbuchu v Bejrútu, policie je rozhání vodními děly

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

K přístavu pochodoval dav tisíců lidí. Mnozí nesli libanonské vlajky a fotografie zemřelých. Později se u přístavu uskutečnila modlitba za oběti neštěstí. Při recitaci veršů koránu nad davem prolétly armádní vrtulníky, které vypustily červený a zelený dým, tedy v barvách libanonské vlajky.

Bezpečnostní složky mezitím použily vodní dělo a slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ně u parlamentu házeli kameny. Zraněno tam podle libanonského Červeného kříže bylo osm lidí. Ke střetům mezi stoupenci znesvářených stran podle Reuters došlo také v jiné části města, což si vyžádalo dva zraněné. Tam svědci zaznamenali střelbu do vzduchu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy