Jeho autor a výkonný producent Bruce Miller, který seriál vytvořil adaptací stejnojmenného románu Margaret Atwoodové z roku 1985, však tvrdí, že tvůrci si žádné zbytečné krutosti nevymýšlí.
"Nechci, aby bylo mučivé se na Příběh služebnice dívat. Je to zábava a lidi by měla přitahovat," vysvětluje Miller krátce poté, co televize Hulu a také české HBO začaly vysílat třetí řadu. Ta první v USA dosáhla na prestižní televizní cenu Emmy.
Také nová řada se odehrává ve fiktivním americkém státě Gileadu. Služebnice June, kterou hraje Elisabeth Mossová, měla naposledy příležitost odsud uprchnout se svým čerstvě narozeným dítětem. Místo toho se ale rozhodla zůstat a bojovat proti společnosti, ve které ženy nesmí číst ani psát a jsou odsouzeny ke posluhování mužům.
Třetí řada následuje tu druhou, v níž scény znázorňující kruté bití, věšení či znásilňování vzbudily mezi mnohými diváky nevoli.
"Snažíme se ukazovat jen to, co jako diváci musíme vidět, abychom pochopili, kam se June pocitově i duševně dopracovala," reaguje Bruce Miller. "Chceme vyprávět o tom, jak June přežila a jak se jí podařilo zvítězit, a to vyžaduje nějaký čas," dodává.
Předešlé řady Příběhu služebnice v USA inspirovaly protesty žen, které byly oblečeny do stejných červených šatů a bílých čepců jako v seriálu. Ten měl premiéru v době, kdy si USA zvykaly na nástup prezidenta Donalda Trumpa a žily hnutím vedeným pod hashtagem #MeToo.
Minulá řada se na obrazovky dostala ve chvíli, kdy Trumpova vláda zpřísnila podmínky, za nichž se do USA mohou z Mexika dostat rodiny s dětmi. Média tou dobou zachytila scény, jak jsou rodiče od dětí na americké hranici násilím oddělovány. Mnozí v tom spatřovali podobnost s Příběhem služebnice, kde utlačované ženy rovněž sní o útěku do zahraničí a často třeba přes hranice pošlou jen potomka.
Třetí řada nyní pro změnu přichází v době, kdy lidé v 11 amerických státech demonstrují proti zpřísnění pravidel týkajících se potratů. A jak připomněla televize CNN, například kalifornská senátorka Kamala Harrisová, která chce příští rok kandidovat v amerických prezidentských volbách, nedávno své stoupence v e-mailu upozorňovala na kauzu potratů se slovy "Tohle není scéna z Příběhu služebnice, tohle se skutečně děje za našich životů v Alabamě roku 2019".
Výrokem poté, co senát státu Alabama minulý měsíc zakázal takřka všechny potraty, si Harrisová vysloužila kritiku. Například novinářka Molly Robertsová v deníku Washington Post varovala před tím, aby politici zneužívali popkulturních odkazů k dosažení svých cílů.
Přestože tématem třetí řady Příběhu služebnice je odboj, podle autora seriálu Bruce Millera ve skutečnosti žádné rychlé řešení neexistuje. "Chceme ukázat, jak vypadá skutečný hrdina. Je to někdo, kdo je tvrdohlavý, koho společnost neustále sráží dolů, ale kdo se z toho otřepe a zkouší to dál," popisuje.
Podle Bruce Millera jsou jakékoliv podobnosti mezi realitou a tím, co se v seriálu odehrává, náhodné. Přesto autorka předlohy Margaret Atwoodová opakovaně zdůrazňuje, že v Příběhu služebnice zužitkovala jen to, co se někdy v dějinách lidstva skutečně na různých částech planety dělo.
Předlohy Atwoodové se autoři drželi jen v první řadě seriálu, tu druhou i třetí už si vymýšlejí z větší části sami. Scenáristický tým tvoří převážně ženy a s výjimkami jde stále o tytéž, které na Příběhu služebnice pracují od začátku, jak doplnil Bruce Miller v rozhovoru pro deník New York Times.
"To, co se děje v Gileadu, si vymýšlíme sami," přitakává Miller, i když podle něj Margaret Atwoodová scénáře dál čte a poznámkuje. "Ale když točíte televizní seriál, který se v něčem protíná se skutečností, pro spoustu lidí bude stejně nepříjemné ho sledovat, jako když sledují ten politický zmatek, jímž nyní prochází svět," dodává Bruce Miller.
