reklama
 
 

Recenze: Příběh služebnice II navazuje víc než důstojně, ze zotročené oběti se stává vzpurná žena

25. 4. 2018
Ve čtvrtek začíná druhá řada seriálu Příběh služebnice. Lze ji chápat jako podvědomou reakci na atmosféru vyvolanou v současné Americe sexistickou rétorikou prezidenta Donalda Trumpa či vyhrocenými kampaněmi typu #MeToo.

Osudy žen v totalitní společnosti degradovaných na úroveň brutálně podrobených chovných klisen sleduje jeden z nejoceňovanějších současných amerických seriálů Příběh služebnice. Vrací se tento čtvrtek ráno středoevropského času, kdy budou první dvě epizody druhé řady k vidění na webu české HBO GO.

Příběh služebnice vznikl podle nejznámějšího románu kanadské spisovatelky a feministické aktivistky Margaret Atwoodové. Odehrává se v blízké budoucnosti na někdejším území Spojených států amerických, proměněných ve fiktivní Republiku Gileád. V ní panuje fundamentalistický režim, postavený na extremistickém výkladu Bible, neustálém špehování a krutých represích.

V přísně rozkastované společnosti kvůli různým katastrofám většina žen ztratila plodnost. Z těch, jež ještě jsou schopny rodit, se stávají služebnice, které mají vysoce postaveným mužům a jejich sterilním manželkám sloužit jako náhradní matky.

Přestože se v mnoha ohledech pozoruhodná kniha, vydaná roku 1985, stala vůbec prvním laureátem Ceny Arthura C. Clarka za vědecko-fantastickou prózu, její autorka se tomuto označení spíše bránila. Příběh služebnice raději označovala za "spekulativní román".

V kulisách antiutopistického příběhu, napsaného v ich-formě, se Atwoodová zamýšlí nad postavením žen ve společnosti, genderovými rozdíly, vztahy mezi matkami a dcerami i nad ženskou soudržností, nevraživostí a sexualitou.

Čtyři roky po vydání se kniha dočkala filmového zpracování, které natočil známý německý režisér Volker Schlöndorff. Ani adaptace nebyla typickým vědecko-fantastickým filmem, ale spíše psychologickým dramatem, jež na omezené stominutové ploše mohlo postihnout jen hlavní dějovou linku. Titulní úlohu ve hvězdně obsazeném filmu ztvárnila dnes již zesnulá Natasha Richardsonová, jejími hereckými partnery byli Faye Dunawayová a Robert Duvall.

První řada seriálového Příběhu služebnice, který vytvořil producent a scenárista Bruce Miller, se pak v nabídce streamovací stanice Hulu - a také na české HBO - objevila loni v dubnu, tedy ve zcela odlišném celospolečenském klimatu, než za jakého do kin vstupoval Schlöndorffův snímek. Ten měl premiéru tři měsíce po pádu Berlínské zdi a působil jako metaforická reminiscence starých časů, které již naštěstí pominuly.

První díl Příběhu služebnice II bude na HBO GO k vidění od čtvrtečního rána. | Video: HBO |  01:48

O necelých třicet let později, kdy má nemalá část západní společnosti tendence "nábožně" naslouchat populistickým kázáním politiků s více či méně autoritářskými sklony, příběh naopak dostává nové, znepokojivě aktuální kontury.

Nynější druhou řadu mrazivé orwellovské dystopie lze chápat i jako podvědomou reakci na atmosféru vyvolanou v současné Americe sexistickou rétorikou prezidenta Donalda Trumpa či vyhrocenými kampaněmi typu #MeToo.

Protagonistkou románu i seriálu je jedna z mála plodných žen, která dostala nové jméno Offred - znamenitě ji ztělesnila Elisabeth Mossová, známá ze seriálů Šílenci z Manhattanu a Stíny nad jezerem. Při nezdařeném pokusu o útěk jí byla odňata dcerka, poté byla jako služebnice přidělena k prominentnímu veliteli v podání Josepha Fiennese. Ten se hrdinku každý měsíc v době ovulace a v bezprostřední přítomnosti své manželky, ztvárněné Yvonne Strahovskou, snažil oplodnit během speciálního obřadu.

Jejich odosobněná kopulace byla zvráceně odvozena od biblického příběhu otrokyně Bilhy, skrze niž Ráchel obdarovala Jákoba dvěma dětmi.

V knižní předloze se vypravěčka Offred ve vzpomínkách vrací do minulosti, kdy svět byl ještě normálním místem k žití. Stejně tak ústřední linie seriálu je prokládána flashbacky z Offrediny minulosti. Nejenom proto se formát desetidílné série ukázal pro zpracování předlohy vhodnější než celovečerní film.

Zlatým glóbem oceněná první řada skončila ve stejném okamžiku jako předloha: Offred nastoupila do jakési dodávky, aniž by věděla, jestli to znamená její konec, či nový začátek, zda vchází do temnoty, nebo světla. Tvůrci seriálu však s ohledem na možné pokračování průběžně rozpracovávali několik vedlejších dějových linií, které autorka knihy Atwoodová pouze naznačila.

Vzhledem k mimořádně vysoké sledovanosti i nadšeným ohlasům kritiky bylo natáčení druhé řady seriálu ohlášeno již po uvedení prvních čtyř dílů té původní. Po zhlédnutí prvních částí nové série je teď zřejmé, že na svého předchůdce navazuje víc než důstojně.

Nejde o rozmělnění původního příběhu, ale o jeho dotváření a rozšíření. Nové dějové linky se stávají organickou součástí první seriálové řady i původního literárního příběhu.

Zásadní proměnou prochází postava těhotné Offred, které se hned v první epizodě podaří uprchnout z převýchovného střediska. Z pasivní zotročené oběti, ve které se surové gileádské dozorkyně snažily zadusit veškeré její touhy, zfanatizovat ji a minimalizovat její individualitu tak, aby ji režim zcela ovládal, se stává vzpurná a rozhněvaná žena jménem June Osborneová.

Přestože Offred/June - odhodlaná najít svoji dcerku - zůstává středobodem děje, pozornost se soustředí i na vedlejší ženské postavy. Například na lesbičku Ofglen/Emily, která byla v minulosti oddělena od své partnerky i dítěte a jako "nežena" je teď deportována sbírat toxický odpad do takzvaných Kolonií. Tuto postavu hraje Alexis Bledelová.

Druhá řada Příběhu služebnice si zachovává veškeré atributy takzvané quality TV, jimiž se vyznačovala první série. Ponurou atmosféru umocňuje vyhrocený zvukový design, zneklidňující hudba i působivé výtvarné řešení. To akcentuje symbolické chromatické kódování gileádské republiky, které se projevuje hlavně v barevně odlišených hábitech různých společenských kast.

Příběh služebnice II

Příběh služebnice II

2018, Hulu/HBO
Na české HBO GO jsou první dvě epizody k vidění od 26. dubna, s dabingem na HBO od 25. května

Velmi přesvědčivé jsou také herecké výkony, především Elisabeth Mossové. Ta za roli Offred získala Zlatý glóbus a jednu z osmi cen Emmy, které první řada Příběhu služebnice obdržela.

Kamera ji často detailně snímá v dlouhých záběrech, v nichž herečka nemusí říct jediné slovo, přesto se v její tváři zrcadlí celá škála vypjatých emocí.

Nové epizody se zdají být ještě temnější než první řada. Zdrcující je hned úvodní sekvence první části, v níž jsou desítky služebnic s koženými náhubky nahnány na stadion, kde je čeká kolektivní poprava oběšením. V kontrastu s těmito apokalyptickými obrazy zaznívá křehká skladba Kate Bushové This Woman’s Work. Anebo trýznivá scéna, v níž Offred spálí rudé roucho služebnice, ostříhá si vlasy, nůžkami si z ucha odstřihne čip a doslova z potoků krve vyloví zpět svoji ztracenou identitu.

Obě scény jsou velmi drásavé - první psychicky, druhá vizuálně -, nikoliv však samoúčelné.

Seriál Příběh služebnice koncentruje ozvěny nejzrůdnějších dějinných událostí 20. století, od nacistických plynových komor po komunistické pracovní lágry. A v symbolické rovině naléhavě připomíná slova amerického filozofa George Santayana, že ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, ji opakovat.

autor: Tomáš Seidl | 25. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama