Za poslední měsíce lze uvést několik případů. Drsná krimi z Bostonu Spravedlnost podle Spensera měla kvalitní obsazení i dialogy, ale jako celek vyzněla do ztracena. Akční Vyproštění nabídlo kaskadérské orgie v dystopických kulisách Bangladéše, ale kulminovalo někde v polovině a chyběla mu kvalitní záporná postava. Odvážnou, feministickou a intimní vizi superhrdinské epiky Old Guard: Nesmrtelní stihla rozpadavost vyprávění i vážné problémy s tempem.
Při pohledu na novinku nazvanou Project Power, kterou natočila sehraná režijní dvojice Henry Joost s Arielem Schulmanem a na Netflixu je teď k vidění s českými titulky i dabingem, se nelze zbavit pocitu, že se syndrom Nesmrtelných opakuje.
I tento film stojí na osvěžujícím nápadu a neokoukaných kulisách: odehrává se v chudinských částech New Orleans, které symbolizují systémové selhání a jakousi "novou divočinu" podobnou té, kterou před lety představil vynikající anti-fantasy snímek Divoká stvoření jižních krajin režiséra Benha Zeitlina.
Nová droga Power lidem odemyká skrytou genetickou superschopnost - avšak pouze na pět minut. Do rukou bezmocných se tak dostává lákavý zdroj moci, který okamžitě vede k nárůstu násilí a pochybnému naplnění vlastních tužeb.
V neradostných kulisách chudinských čtvrtí a výroben cracku se pohybuje trojice nesourodých hrdinů s různými motivacemi. Policista Frank hraný Josephem Gordonem-Levittem touží přijít na kloub původu drogy a motivaci jejího autora, sám se ale neštítí Power použít, když jde do tuhého. Pátrání ho přivede na stopu drsného bývalého vojáka Arta - hraje ho Jamie Foxx -, který má stejnou misi, ovšem s osobním podtextem. A do pavučiny závislostí a agrese se zachytí také dospívající Robin, která Power dealuje, ale jen jako prostředek k dosažení snové kariéry raperky.
Právě v Robin, kterou energicky ztvárnila talentovaná Dominique Fishbacková, se nejvýrazněji koncentruje sociální poselství filmu. Afroamerická teenagerka se pokouší vystoupit ze zakletého systému, který v New Orleans zkolaboval a nikdy už se neprobral.
Její postava symbolicky "hledá hlas" - má v sobě schopnost improvizovat a pracovat se slovy, která na rozdíl od umělé stimulace drogou obstojí dlouhodobě a může ji posunout dál. Jenže Robin i se svým rapem a upřímným projevem zůstává nevyužitým prvkem filmu, který jako pomyslný "junkie" těká mezi různými omamnými látkami a pro jednu zapomíná na druhou.
Project Power chce být v první řadě frenetickým thrillerem se cyberpunkovými prvky. Nechybí mu solidní vizuální řešení rámované urbanistickou nocí, neony, slumy i kluby. Nechybí mu ani vtahující atmosféra a solidní "akční" postavy, které s nesporným charismatem táhnou herecké výkony pohotového Josepha Gordona-Levitta a chytlavě obhroublého Jamie Foxxe.
Nakonec ale film zrazuje podobná věc jako spoustu dalších původních snímků od Netflixu: není ničím víc než součtem dílčích kvalitních částí, které však nevytváří funkční celek.
Zádrhelů je celá řada. Vedle těkavosti a nedotaženosti nápadů je to především naivita, s jakou filmu přechází od vážnosti k nadsázce. I kladně naladěného diváka tato nevyrovnanost staví do pozice někoho, kdo si film může užít a ocenit jeho nápaditost, zároveň ale musí neustále omlouvat ledabylou návaznost scén a chabou dramatickou stavbu.
To samé platí o audiovizuálním balení. Na jednu stranu se jedná o solidně vyhlížející a znějící produkt, který ale zejména v oblasti triků a střihu akčních scén mnohdy působí lacině. Cyberpunkový soundtrack Josepha Trapaneseho vyznívá ploše, spíše jako podkres futuristické počítačové hry. O to výrazněji z něj pak vystupují životné hiphopové prvky.
A konečně: Project Power nemá kvalitního záporáka, který by model akční "parťácké komedie" povýšil nad úroveň sympatické hříčky a snažení protagonistů dal jasnější smysl i dynamiku.
Netflix se očividně snaží vytvořit platformu, která bude protiváhou částečné uniformity studiové tvorby Hollywoodu. Nemusí se tolik nechat svazovat testovacími projekcemi a modelovým publikem, režisérům a scenáristům může poskytnout volnější ruce. Očekávaná erupce kreativity se však zatím nedostavuje.
Project Power působí jako člověk, který právě setřásl okovy a teď nerozhodně přešlapuje na místě, protahuje se a rozhlíží, kam dál. Nejvýraznější emocí, podobně jako v případě snímku Old Guard: Nesmrtelní, tak může být střídmá zvědavost. Pokud by tenhle film měl fungovat jako dlouhý pilotní díl seriálu, možná by se vyplatilo počkat, co bude následovat.
Vzhledem k tomu, že nabídka hlavních streamovacích platforem stojí zejména na kvantitě, zařadí se Project Power nejspíš do zástupu filmů, jejichž nevytěžený potenciál brzy zavalí vlna dalších nedopečených projektů. Pozornost publika má tak krátké trvání, že na nějakou lítost prostě není čas.
Project Power
Režie: Henry Joost, Ariel Schulman
Film je k vidění na Netflixu.
