Nejočekávanější filmy roku 2019: Vyvrcholí ságy Star Wars i Avengers, přijde Lví král

Kultura Kultura
26. 12. 2018 16:00
Vybrali jsme 60 nejočekávanějších filmů příštího roku. Jsou mezi nimi disneyovky Aladdin a Lví král, završení hollywoodských sérií Avengers a Hvězdné války, novinky uznávaných režisérů Quentina Tarantina, Richarda Linklatera a Pedra Almodóvara či nové filmy Jiřího Mádla, Julia Ševčíka či Václava Marhoula.
Kursk začnou kina promítat již v půlce ledna. | Video: Bioscop

Kursk

Režie: Thomas Vinterberg, česká premiéra 17. ledna

Renomovaný dánský režisér Thomas Vinterberg, jeden ze zakladatelů hnutí Dogme 95 prosazujícího oproštění filmu od nadbytečných efektů, natočil snímek podle tragické události z roku 2000. Tehdy ruskou jadernou ponorkou Kursk otřásla exploze, v jejímž důsledku plavidlo kleslo na dno arktických vod Barentsova moře. Pokus zachránit členy posádky komplikoval postoj ruské vlády, jež odmítla přijmout zahraniční pomoc.

Ve Vinterbergově filmu účinkují nedávná Bond girl Léa Seydouxová, Colin Firth nebo devětaosmdesátiletý veterán Max von Sydow. Snímek produkovala společnost EuropaCorp režiséra Luca Bessona, která se finančně stále snaží postavit na nohy po neúspěchu nedávného sci-fi titulu Valerian a město tisíce planet.

Časopis Hollywood Reporter vloni napsal, že do snímku Kursk byl původně angažován herec, který měl ztělesnit postavu ruského prezidenta Vladimira Putina, režisér Vinterberg ji ale z finální verze scénáře odstranil, neboť nechtěl, aby se Kursk stal předmětem politické diskuse nebo potenciálního sporu s ruskou vládu.

Na letošním festivalu v Římě nicméně Vinterberg toto tvrzení označil za pouhou "internetovou fámu", rozhodnutí Putina nevyobrazit prý udělal "čistě z uměleckých důvodů" mimo jiné proto, že není jasné, do jaké míry se tehdy nový ruský prezident v řešení tragédie opravdu angažoval. "Z toho důvodu mi přišlo elegantnější a skromnější změnit jména a Putina z toho vynechat," uvedl filmař, podle něhož se Kursk dočká také distribuce v ruských kinech.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Rusko zmrazilo účty rádiu Svobodná Evropa, udělilo mu několik pokut

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč). RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit a za porušování zákona kvůli tomu dostala několik pokut. Podle ní jsou finanční postihy součástí kampaně, která má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražská burza dosáhla nového rekordu, je nejsilnější od ledna 2020

Pražská burza dosáhla nejsilnější úrovně od konce loňského ledna. Index PX dnes stoupl o 1,48 procenta na 1121,81 bodu. Posílily téměř všechny hlavní emise. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Vývoj indexu pražské burzy je od loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nemoci covid-19, silně ovlivňován vývojem epidemické situace. V lednu a únoru 2020 se index PX pohyboval až nad 1100 body. V březnu po potvrzení prvních nákaz a souvisejícím omezení obchodu, služeb, kultury, sportu či cestování se index propadl až na 690 bodů.

V létě posílil skoro na 1000 bodů, ale při podzimní druhé vlně epidemie se propadl zhruba na 840 bodů. Letos v lednu burza posílila nad 1070 bodů, po následném zesílení epidemie však index opět kolísal. Od začátku března epidemie zase zpomaluje a index postupně roste.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vyšetřovatel kauzy kolem dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo Nevtípil ke konci května končí u policie, odchází do civilu, uvedl Ekonomický deník.

Zdroj: ČTK
Další zprávy