Recenze: Asterix a Obelix opět řádí ve 3D, v novém filmu směle hledí do 21. století

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
21. 12. 2018 18:44
Větévka se zachvěje, zlatý srp proletí stromovím a odsekne pár kuliček jmelí. Druid Panoramix je právě na sběru bylin do svého proslulého kouzelného lektvaru, který všem Galům z jeho vesnice dává nadlidskou sílu. A v novém filmovém pokračování nejslavnějších francouzských komiksových hrdinů Asterixe a Obelixe je tento lektvar, jenž nahání hrůzu Římanům, ještě důležitější než dřív.
Nový film o Asterixovi a Obelixovi je hlučný, akční a rychlý.
Nový film o Asterixovi a Obelixovi je hlučný, akční a rychlý. | Foto: Bioscop

Režiséři Alexander Astier a Louis Clichy už před čtyřmi lety úspěšně uvedli oba hrdiny do počítačově animovaného světa. Svým snímkem Asterix: Sídliště bohů tehdy napravili filmovou pověst protagonistů, kterou notně pošramotila série hraných snímků. Gérard Depardieu v ní v roli udatného a věčně hladového Obelixe, již si od roku 1999 čtyřikrát zopakoval, nestrašil ani tak Římany, jako spíš diváky.

Foto: Bioscop

A jak si jistě všimli všichni milovníci konspiračních teorií, slavný francouzský herec oznámil, že vrací svůj pas a žádá o ruský, v prosinci roku 2012 - tedy pouhé dva měsíce po premiéře posledního snímku, v němž ztvárnil Obelixe. Oficiální verze tvrdí, že Depardieu odešel do Ruska, aby se vyhnul francouzským daním. Ale pochopitelně je to jinak: skrývá se ve vyhnanství kvůli účinkování v této potupné sérii, která poničila kouzlo původních asterixovských komiksů.

Žerty stranou, zpět k nejnovějšímu filmu. Tvůrci Astier a Clichy ve snímku Asterix a tajemství kouzelného lektvaru navazují na tón předchozího Sídliště bohů. A už od úvodního tanečku druida Panoramixe v korunách stromů je vidět, že hodlají přidat na intenzitě.

Koho by nepřesvědčil tento akční gag, v němž účinkuje starý druid, vystrašené ptáče a dvojice zlomyslných kanců, toho převálcuje úvodní znělka. V předchozím snímku, který je adaptací komiksu z roku 1971, Asterix staromilsky skotačil v titulcích vizuálně připomínajících znělky starých bondovek či dobových francouzských filmů.

Nejnovější dobrodružství, které tentokrát nemá základ v komiksu, už začíná titulkovou sekvencí, v níž se vše hýbe do rytmu současné úderné elektronické hudby. A v tempu této splašené rytmiky, popkulturních odkazů a rychlých, trefných gagů ubíhá Tajemství kouzelného lektvaru až do konce.

V novém příběhu o hledání následovníka druida Panoramixe, který jako jediný v celé Galii umí vyrobit kouzelný lektvar, nejsou dobové narážky na společnost a politiku Francie v desetiletích po druhé světové válce. A oproti adaptacím původních komiksů, které psal René Goscinny a kreslil Albert Uderzo, tu vedlejší roli hrají i odvěcí protivníci Galů Římané.

Nynější příběh se rozhodl neoprašovat klasiku, ale vykročit do 21. století. Pro některé fanoušky asterixovských komiksů to možná opět bude kacířství - tento Asterix je hlučný, akční, rychlý a působí, jako by při jeho tvorbě magický lektvar užili i členové štábu. Ale postavy nezbavuje jejich původní osobitosti a dovede trefně rýpnout do francouzské povahy i aktuálních společenských témat.

Nový film o Asterixovi a Obelixovi je hlučný, akční a rychlý. | Video: Bioscop

Především je to však skvěle seřízená zábava pro diváky všeho věku, byť tentokrát s větším důrazem na děti a mládež než u předchozího Sídliště bohů. Zábava, která vyvrcholí nejvelkolepějším finále v dějinách asterixovských filmů. Soubojem, který všem protagonistům doslova přeroste přes hlavu.

Asterix a tajemství kouzelného lektvaru

Režie: Alexandre Astier, Louis Clichy
Bioscop, česká distribuční premiéra 20. prosince

Konci roku tak v tuzemských kinech překvapivě vládnou dva animované komiksové snímky. Asterix a tajemství kouzelného lektvaru jistě není nikterak převratným filmem jako revolučně animovaný a ve všech ohledech vynalézavý Spider-Man: Paralelní světy.

Ale zatímco Spider-Man skvěle vystihuje tempo a vidění světa, v němž žijí teenageři ve věku od 12 do 15 let, Asterix s podobným nasazením dovede nadchnout jejich o pár let mladší sourozence.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Izrael bude podle premiéra Netanjahua pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné. Vinu za současné boje premiér připsal Hamásu.

před 22 minutami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy