Dříve než dinosauři ožili na plátnech kin, existovali na stránkách knihy amerického spisovatele Michaela Crichtona. Román Jurský park, vydaný v roce 1990, byl ve své době dosud neviděnou kombinací vědecké spekulace, napětí a filozofických otázek o genetické manipulaci. Crichton, sám lékař a autor sci-fi klasik jako Kmen Andromeda nebo Proud času, vytvořil takovou dystopickou vizi světa, ve kterém je věda natolik mocná, že může vytvořit život prakticky z ničeho. Celým románem se pak vinou etické otázky: Je to tak správně? A jaké následky to bude mít pro lidstvo?
Kniha se velmi rychle stala světovým bestsellerem, pročež jedním ze čtenářů byl i režisér Steven Spielberg, který v příběhu obrovských pravěkých monster viděl příležitost pro ohromující spektákl. Scénáře se ujal David Koepp, který se nedlouho předtím proslavil filmovým hitem Smrt jí sluší. S ním děj filmu tvořil i samotný Crichton, jenž byl otcem originální vědecké myšlenky, že dinosauři mohou být naklonováni díky DNA zachované v komárech zalitých a zfosilizovaných v jantaru. Tato vědecká teorie převedená do praxe se stala jedním z nejikoničtějších motivů celé série.
Film se snažil rozvést motivy knihy a zároveň se ještě více opřít o vědecký základ. Přitom paradoxně v reálném světě by takto získat DNA bylo nemožné. Vědecký časopis Current Biology publikoval v roce 2013 studii, že DNA se po smrti rozpadá tak rychle, že žádná použitelná sekvence nepřežije déle než 6,8 milionu let, přičemž dinosauři vyhynuli před více než 65 miliony lety.
Z vědeckého pohledu tedy nutno dodat, že Crichtonův román a Spielbergův film nevznikly ve vzduchoprázdnu. Už několik desetiletí před premiérou prvního filmu v roce 1993 zažíval svět jakousi "dinosauří renesanci". Tento nový zájem o pravěké ještěry podnítilo několik faktorů - mimo jiné vědecká revoluce v pohledu na jejich vyhynutí. Nová teorie, že za konec druhohor mohl dopad asteroidu, se stala široce přijímanou. Zároveň se objevily důkazy, že dinosauři nemuseli být pomalá a chladnokrevná monstra, ale naopak teplokrevní, rychlí a nejspíš i inteligentní tvorové.
Ikonická jednička - Jurský park (1993)
První Jurský park v sobě spojil dobrodružství, vědeckou spekulaci i hororové momenty. Spielberg dokázal přenést Crichtonovu předlohu do vizuálně dechberoucí podívané, která zároveň kladla důležité otázky o etice vědeckého pokroku. Příběh o znovuoživení dinosaurů v zábavním parku se proměnil v napínavou jízdu, v níž lidská touha po kontrole přírody naráží na její nezkrotnost.
Největším postrachem hrdinů - doktora Alana Granta (Sam O´Neill) a paleobotaničky Dr. Ellie Sattlerové (Laura Dernová) - byl bezesporu největší obyvatel ostrova Isla Nublar, po krvi lačnící masožravý dinosaurus Tyrannosaurus rex. Pohyblivý model Rexyho, jak mu štáb láskyplně přezdíval, vážil přes čtyři tuny a jeho ikonický křik je mixem zvuků několika různých zvířat, z nichž nejvýraznější je pisklavý výkřik slůněte. Spielberg chtěl údajně tyranosaura v polovině prvního filmu nechat zabít, ale když si při natáčení uvědomil, že skutečnou hvězdou filmu je právě toto přerostlé zvíře, na poslední chvíli nechal přepsat podstatnou část scénáře.
Film se stal mezníkem díky průlomovému použití digitálních efektů (CGI), které by z větší části obstálo nejspíš i dnes, a animatroniky, tedy uměle vytvořených pohyblivých modelů. Zatímco digitálních záběrů bylo minimum, technické mistrovství přetvořilo filmový průmysl. Nebudeme tedy lhát, když budeme tvrdit, že první Jurský park se stal kulturním fenoménem a ovlivnil generace diváků i filmařů. Ostatně dodnes jde i o kritikou nejlépe přijímaný díl celé série.
Dvojka na půli cesty (1997) - Jurský park: Ztracený svět
Druhé pokračování se pokusilo navázat na úspěch prvního filmu, ale s menší mírou úspěchu. Příběh o druhém ostrově, kde se dinosauři vyvíjeli bez zásahů člověka, postrádal podle kritiků silnou vnitřní logiku a působil chaoticky. V režisérském křesle se octl znovu Steven Spielberg, ale v pozdějších rozhovorech přiznával, že u druhého dílu, jenž vznikl hlavně kvůli obligacím studiu a fanouškům, necítil zdaleka takové nadšení jako u jedničky.
Přesto snímek obsahoval působivé scény, zejména momenty s dvojicí T-rexů. Závěrečná část s útěkem dinosaura ulicemi San Diega se pokusila přenést akci do městského prostředí, což ale diváky neohromilo. Tím spíše, že podobný kousek vypadal jako vytržený z filmů o Godzille. Kritika byla smíšená, přesto si film vydobyl své místo v historii díky technickým kvalitám a temnější atmosféře.
Loď ztratila kurz (2001) - Jurský park 3
Třetí díl se odklonil od struktury předešlých filmů, pročež díl trojky je pojatý jako přímočará záchranná mise na ostrově Isla Sorna. Režie se ujal Joe Johnston, který je podepsaný například pod velice oblíbeným Jumanji (1995). Zde však musel pracovat se scénářem, který se měnil za pochodu, protože původní tým projekt opustil ještě před začátkem natáčení. Johnson a jeho tým museli některé části filmu vymýšlet po večerech "na koleni". Výsledkem byl film, který postrádal silný děj i tematickou hloubku, ale zato měl hned několik dějových nelogičností.
Trojka divákům naservírovala nové druhy dinosaurů, mezi nimiž kraloval obrovský dravec spinosaurus, do té doby jediný kus, jenž se mohl měřit s "maskotem" série tyranosaurem. Pro natáčení byla vytvořena největší animatronická loutka, jaká kdy pro film vznikla. Měřila přes 18 metrů na délku, její lebka s charakteristickou protáhlou tlamou připomínající krokodýla dosahovala 2,5 metru a celé tělo vážilo přibližně 12 tun. K ovládání pohybů sloužil složitý hydraulický systém, který umožňoval realistickou interakci s herci přímo na place.
Ačkoliv film nabídl rychlé tempo a solidní akční sekvence, působil jako pouhá výplň bez jasného cíle. Kritici i diváci jej hodnotili jako nejslabší díl trilogie. Přesto si film získal svou fanouškovskou základnu a jeho stručnost (nejkratší metráž ze všech dílů) z něj v očích mnoha dělá svižnou jednohubku.
Restart vyšel na jedničku (2015) - Jurský svět
Po neúspěchu třetího dílu trvalo celých čtrnáct let, než se fanoušci dočkali plnohodnotného pokračování, jež ale celou ságu restartovalo a nabídlo nové hrdiny pozadí. Jurský svět se navíc odehrává v době, kdy je Jurský park skutečně otevřen veřejnosti a funguje jako luxusní turistická atrakce.
Tvůrci se rozhodli propojit původní mytologii se současným světem korporátní kultury a konzumu. Hlavními hrdiny jsou biolog Owen Grady (tehdy stoupající hvězda Chris Pratt) a strohá manažerka parku Claire Dearingová (Bryce Dallas Howardová). Ten první vidí v dinosaurech fascinující živočišné exempláře, druhý je vnímá jen jako prostředek k vydělání peněz, pročež podporuje genetický výzkum upravující jejich schopnosti i podobu. Netřeba dodávat, že tohle nemůže skončit dobře.
Ústředním "zlým" zvířetem je tentokrát geneticky modifikovaný Indominus rex, původně stvořený pro vyšší atraktivitu návštěvníků. Fiktivní hybridní dinosaurus byl vymyšlen jako metafora dnešního přístupu k zábavě: větší, hlučnější, smrtelnější. Sám režisér Colin Trevorrow (Henryho Deník, Vlastní zbraň podmínkou) ho popsal jako "zvíře vytvořené marketingovým oddělením".
Film fungoval jako chytrý mix nostalgie a nového přístupu, protože připomínal původní trilogii, ale přitom přinesl moderní hollywoodské akční tempo. Ačkoliv kritici měli k filmu výhrady, u diváků šlo o ohromný úspěch. Jurský svět překonal v době svého uvedení několik rekordů, včetně nejvyšších tržeb za premiérový víkend (v té době přes 500 milionů dolarů celosvětově), kdy překonal i původní Avengers.
Horor se zubatou tlamou (2018) - Jurský svět: Zánik říše
Druhé pokračování nové trilogie přineslo odklon od dobrodružného žánru směrem k hororu. Režisér Juan Antonio Bayona (Sirotčinec, Nic nás nerozdělí) vnesl do snímku temnější podtón a celkově hororovější ladění. Příběh začíná na ostrově ohroženém sopečnou erupcí, ale většina filmu se odehrává v temném sídle na pevnině, kde se uskutečňují genetické experimenty.
Indoraptor, nový geneticky modifikovaný druh, představuje nejtemnější hrozbu celé ságy. Film rezonuje s tématy etiky, obchodu se zvířaty a zneužití vědy. Zánik říše představuje zajímavý odklon od ostatních snímků a rozhodně nejodvážnější počin celé ságy. S diváky ale rezonoval tak napůl, přičemž někteří na něj nedají dopustit a jiní ho odsuzují.
Sázka na nostalgii (2022) - Jurský svět: Nadvláda
Závěr trilogie měl potěšit hlavně fanoušky, protože spojil nové postavy z předchozích dvou filmů s hrdiny původní trilogie, dr. Alanem Grantem, Ellie Sattlerovou a dr. Ianem Malcolmem (Jeff Goldblum). Nicméně zázrak se nekonal. Filmu je vyčítán přeplácaný děj, pokulhávající tempo a recyklace scén z předchozích filmů. Přitom do režisérského křesla znovu usedl Colin Trevorrow, který se více než osvědčil při režírování prvního Jurského světa v roce 2015.
Postavy z první trilogie sice fanoušky potěšily, ale bohužel jim ve filmu nebyl poskytnut dostatek prostoru. Ačkoliv Nadvláda je dodnes nejhůře přijímaným dílem ságy (snad s výjimkou Jurského parku 3), přesto šlo o kasovní úspěch. Pokračování bylo jen otázkou času.
Druhý pokus o restart (2025) - Jurský svět: Znovuzrození
Na novou sérii se tentokrát nečekalo čtrnáct let, stačily pouhé tři. Režisér Gareth Edwards, který na sebe v mainstreamu upozornil výborným filmem Rogue One: A Star Wars Story, se zaměřil na menší měřítko, klaustrofobičtější prostředí a celkový návrat k vědeckým tématům Michaela Crichtona. Ostatně jako scenárista byl najat David Koepp, který s Crichtonem spolupracoval na vůbec prvním Jurském parku (1993).
Děj Jurského světa: Znovuzrození se odehrává pět let po předchozím dílu. Zatímco se zdálo, že lidstvo se bude muset naučit žít s dinosaury, příroda mezitím opět zasáhla a tato stvoření se ocitla na pokraji dalšího vyhynutí. Poslední přeživší jedinci žijí izolovaně na opuštěných tropických ostrovech, kam vyráží vědecká expedice s cílem získat vzácné vzorky krve. Novinka klade důkaz na hvězdné obsazení a do čela staví vědkyni Zoru (Scarlett Johanssonová) a jejího parťáka Duncana (Mahershala Ali).
Sága s chladnokrevnými ještěry ještě neřekla poslední slovo, ačkoliv Znovuzrození ukáže, zda dinosauři ještě mají diváky čím překvapit, nebo jestli se i tahle prehistorická legenda dočká vlastního vyhynutí. Dosavadní ohlasy na film se ale zatím různí. O tom, jak se filmařům pokračování povedlo, se můžete jít do kina přesvědčit sami.
