Preview - Mashup vzkvétá a podivný subžánr monster infiltrujících největší klasiky literatury i životopisy velikánů spolu s ním. Abraham Lincoln loni zabíjel upíry, Natalie Portmanová prý dělá vše proto, aby se rozjelo natáčení Pýchy, předsudku a zombies a na poli literatury byste ani nevěděli, co dřív vybrat. Zombies zabíjel i Ježíš Kristus a George Washington. V internetové době nasáklé popkulturními odkazy, jejichž znalost předznamenává společenský status na diskusních fórech, se stává atraktivní něco notoricky známé přetvářet v cosi nového (nebo alespoň o něco novějšího). Pokouší se o to i norský režisér Tommy Wirkola.
Ten dostal astronomických šedesát milionů dolarů, aby zopakoval předloňský Mrtvý sníh. Příběh o zombie nacistech si u některých fanoušků vydobyl téměř kultovní status, jiní mluvili jen o nudném imitování raného Petera Jacksona či Sama Raimiho.
Studio MGM však očividně ucítilo příležitost. Tentokrát ne v podobě recyklace nejvděčnějších záporáků historie, ale oživení jedné z nejklasičtějších grimmovských pohádek. Jeníček a Mařenka budou již brzy vraždit čarodějnice!
Pokud si to neumíte představit, trailer vám velmi okázale napoví, že tenhle film bude buď pecka, nebo nic. Už jen Gemma Arterton (Piráti na vlnách, Princ z Persie) s Jeremy Rennerem (Avengers, Bourneův odkaz) představující se jako Hansel a Gretel budí něco mezi rozpaky, smíchem a zaujetím z toho, jak podivné věci k nám z divokého západu ještě dorazí. České titulky výsledný dojem tuní počeštěním klasických jména na naše Jeníčka a Mařenku, což je rozhodnutí tak špatné, že snad musí jít o záměr.
Jen ať teče! Červená i černá
Snímek se honosí ratingem R - nejvyšším, jaký si může film dovolit, pokud chce ještě vydělat nějaké peníze. Znamená to, že mladší sedmnácti let budou ve Spojených státech do kina vpuštěni pouze s rodičovským dozorem. Svět pak tyto předpisy různě kopíruje. Filmaři se obvykle snaží získat rating PG-13, který onu hranici posouvá o čtyři roky, protože právě v teenagerech tkví největší finanční potenciál.
Leckdy se najdou i rafinované cesty, jak organizaci MPAA v udělení známky obměkčit. Peter Jackson například v trilogii Pán prstenů zdůrazňoval, že skřeti mají černou krev, aby si nikdo nemohl myslet, že je zde ubližováno lidem. Quentin Tarantino zase snížil rating Kill Billa tím, že nejvíc krvavou scénu vyvedl černobíle, takže tmavá tekutina, co zloduchům vytékala z useknutých rukou, vlastně ani nemusela být krev.
O srovnatelné úskoky se však v případě Jeníčka a Mařenky nemá smysl pokoušet, protože se zdá, že červená bude prýštit proudem snad v každé scéně. Dočkáme se i sprosté mluvy, která v Americe tradičně představuje ještě větší tabu než násilí.
Doufejme, že šetřit se nebude ani jedním. Podobný film může zaujmout jedině bezvýhradnou nekompromisností. Z minulosti známe příklady (Vetřelec vs. Predátor), kdy se snímek, od nějž se očekávalo násilí a krev, pokusil o přístupnost vůči mladším ročníkům, ale dopadlo to veskrze špatně. Diváci napříč generacemi se zkrátka nudili.
Kdepak ústupky, tady musí padat hlavy, létat střeva a musí to být přesně tak „over the top", jak fanoušci vyžadují. Pokud Wirkola jedinkrát sundá nohu z plynu, ztratí diváky. Jak se ostatně „podařilo" Timuru Bekmambetovovi, jehož Lincoln vraždil upíry s příliš dlouhými přestávkami na kávu v Bílém domě.
Svěží nápady na krvavé řeže
Brutální filmy se mohou zdát primitivní svým cílem i provedením, ve skutečnosti je ale velmi náročné „dělat vylomeniny" zajímavě a pro diváky uspokojivě. Není to věc rozpočtu ani techniky, ale čistě nápaditosti, protože právě svěží nápady jsou tím, po čem se v krvavých řežích pátrá.
Wirkola možná získal důvěru studií i proto, že skandinávská kinematografie si v posledních letech co do originality vydobyla značný respekt a stále častěji slýcháme, že severský režisér nebo alespoň film určený k zremakeování dostali v Hollywoodu příležitost zazářit.
Přesto nebude snadné uspět. Diváci už mohou být po Lincolnovi docela nedůvěřiví, modernizovaných pohádek jsme tu měli hned několik od dvou Sněhurek po Červenou karkulku. Jeníček s Mařenkou mají rozhodně štěstí na Jeremyho Rennera, u nějž můžeme jen hádat, jaká síla (suma) ho přinutila vzít roli v podobném kusu. Nicméně to nelze považovat za samospásné. Princi a pruďasovi nebyla nic platná ani tehdy čerstvě oscarová a všude probíraná Portmanová.
Osmadvacátého února se dozvíme, jak rychle se budou bratři Grimmové otáčet v hrobě. Doufejme, že co nejrychleji, protože když už filmaři musejí dělat takové blbosti, tak ať je dělají alespoň pořádně! Nekorektně, drze a originálně. Nic méně a nic více nemůžeme chtít.
