Jákl musel v průběhu tříměsíčního natáčení často upravovat scénář. "Ráno jsem vstal a přepisoval scény pro ten den, zároveň jsem si dělal přípravu jako režisér, do toho mi v poledních pauzách o natáčení volali herci nebo jejich agenti, se kterými jsem musel komunikovat jako producent. Tři měsíce jsem neměl ani minutu volna. Vydržím hodně, ale tohle bylo za hranou," přiznává Jákl.
Osmačtyřicetiletý režisér filmů Kajínek a Ghoul, zároveň producent amerických snímků Nejvyšší pocta nebo Bestsellery, byl v Karlových Varech hostem Prostoru Kviff X, což je festivalová edice rozhovorového pořadu týdeníku Reflex. Zpovídal jej moderátor Čestmír Strakatý.
Na jeho dotaz, zda nepodcenil přípravu, Jákl odvětil, že se připravoval na 100 procent. "Po nějaké chvíli jsem zjistil, že jediné, co mohu udělat, je dát na svůj instinkt a nechat to být. Rozhodl jsem se dělat maximum, ale netlačit na to. A právě díky tomu, že všechno nešlo dle původních představ, zase vzniklo něco jiného, na co by jinak nedošlo a co je nakonec snad lepší. S výsledkem jsem spokojený," shrnuje Petr Jákl.
Za klíčové období označuje přípravy, kdy měsíc a půl před natáčením už měl utraceno 40 milionů korun a stále se nepodařilo podepsat smlouvu s jediným známým hercem. Zásadní v tomto ohledu bylo, když na hlavní roli husitského vojevůdce kývl dnes jedenačtyřicetiletý Američan Ben Foster známý ze série X-Men.
"V podstatě tu věc zachránil," konstatuje Jákl. "Rozhovor herce s režisérem je vždy klíčový. Byl jsem z toho nervózní, je to jako pohovor, maturita nebo státnice, člověk musí projít zkouškou. Foster byl ale skvělý, strašně milý, strávil asi týden v Čechách a povídali jsme si o každém detailu," vzpomíná.
"Foster si pak začal o Žižkovi zjišťovat další věci. Byl jsem v sedmém nebi. Týden nato se ozval Michael Caine, že do toho jde také, a dál už to bylo jednoduché. Každý si chtěl zahrát s Michaelem Cainem," shrnuje Jákl. Dnes devětaosmdesátiletý dvojnásobný držitel Oscara Caine, který byl hostem karlovarského festivalu vloni, ztvárnil lorda Boreše, fiktivního poradce krále Václava IV.
Kromě něj v Janu Žižkovi účinkují Til Schweiger neboli Hugo Stiglitz z filmu Hanební pancharti či v Anglii narozená jedenatřicetiletá Australanka Sophie Loweová. Štáb pracoval ve středních a jižních Čechách, na pražském Karlově mostě, Křivoklátu, Točníku či na Zvíkově.
Petr Jákl už dříve vyslovil obdiv k americkému historickému filmu Statečné srdce, jejž roku 1995 natočil a produkoval Mel Gibson. Ten také ztvárnil hlavní roli Williama Wallace, hrdiny skotské války za nezávislost. Snímek obdržel pět Oscarů včetně toho pro nejlepší film. "Chtěl jsem natočit film podobný Statečnému srdci. Podobný typem, tím, jakou nese myšlenku. Chtěl jsem, aby vyvolal podobný pocit, jako když já poprvé dokoukal Statečné srdce," zopakoval nyní Jákl v Karlových Varech.
Na Janu Žižkovi s ním spolupracoval dnes osmašedesátiletý americký střihač Steven Rosenblum podepsaný právě pod Gibsonovým opusem. "Rosenblum je můj velký kamarád, ve střižně jsme rok trávili každý den. Ptal jsem se ho, jak dělali Statečné srdce, a on řekl: nejlepší film podle skutečných událostí je vymyšlený," parafrázuje Jákl.
V Karlových Varech to demonstroval na několika příkladech. "Ve Statečném srdci byli všichni namalovaní ve tváři modrými barvami, což tak ve skutečnosti vůbec nebylo. Že měl hrdina poměr s francouzskou princeznou, je také vymyšlené. Stejně jako že mu podřízli manželku. Ale to, jak byl umučený, a celková myšlenka boje seděla," shrnuje.
Podobně chtěl ve filmu o Janu Žižkovi, jenž žil v letech 1360 až 1424 a jehož nejucelenější portrét před třemi roky knižně vydal historik Petr Čornej, zužitkovat všechny existující poznatky. "Třeba politiku jsem se snažil udělat co nejpřesnější, ale o Žižkovi se ví hrozně málo. Že měl bratra a dvě manželky, obě Kateřiny, že byl žoldák a lapka. Proto se mi zalíbilo to období, kdy se nechával najímat za peníze. Všechno tohle jsem použil. Akorát samozřejmě jeho osobní příběh jsme museli domyslet, aby ve filmu fungoval," popisuje režisér. Ten na scénáři spolupracoval se svým otcem Petrem Jáklem starším a dále s Markem Dobešem i Michalem Petrušem.
Snímek se záměrně odehrává v roce 1402, tedy v době Žižkova mládí, ještě před husitskými válkami, "kdy se ukáže, co bylo dál, ta motivace lidí, proč se to stalo a jak se z Žižky stal ten bojovník a obrovský stratég," naznačuje tvůrce. Podle něj je to lepší, než kdyby se lidé dvě hodiny dívali na životopisný snímek vyprávějící celý Žižkův příběh od narození do smrti. "Je to o emocích, není to dokument. Je to o tom, jaká byla doba a jak se lidé tehdy cítili," shrnuje.
Moderátor se ho také zeptal, zda v první zveřejněné ukázce odpovídají reálie a historická výzbroj. "Lidé znají film Jan Žižka od Otakara Vávry, kde všichni měli barevné oblečení a rendlíky na hlavách, ale ten se odehrává o 18 let později. Tohle je film o žoldácích, kteří si věci vyráběli. Když někoho zabili, vzali si jeho zbraň nebo zbroj, protože třeba meče byly hrozně drahé a většina lidí ani meče neměla. Takže když dnes lidi namítají, že jen herci chodí do boje bez helem, není to pravda. Plno lidí skutečně nemělo helmy," namítá Jákl.
V teaser traileru jsou podle něj vidět žoldáci z různých evropských zemí. "Je tam Ital i Dán a ti mají zbroj a zbraně z té doby ze svých zemí, například je tam italský meč, protože jsou to žoldáci putující po Evropě, tak mají zbroj nakombinovanou," vysvětluje.
Podle něj by si diváci z kina měli odnést myšlenku, že je správné bojovat za spravedlnost a to, v co člověk věří. Současná ruská invaze na Ukrajinu v tomto ohledu režisérovi nahrává, snímek mu přijde ještě aktuálnější než před rokem.
"Pro mě je to film o boji za svobodu, o tom, že člověk má mít pravidla, a když je někdo porušuje, musí za to být potrestaný a druzí se tomu musí postavit. I politická situace ve filmu je podobná té dnešní. To, že se tehdy lidé začali bouřit proti útlaku a proti tomu, že bohatí bohatnou, zatímco chudší jsou stále chudší, mi přišlo strašně současné. Válka na Ukrajině to udělala ještě současnější," dodává.
Po dvou letech pandemie se česká kina potýkají s pozvolným návratem diváků. Neustále také stoupá inflace, což vše může ovlivnit, jaký Jan Žižka v září zaznamená komerční ohlas.
"Situace ohledně kin není dobrá ani v Americe, ale ničeho se nebojím. Stejně s tím nic neudělám. Když lidé nepřijdou, tak nepřijdou, já se z toho nezastřelím a stresovat se kvůli tomu by nepomohlo. Ale věřím, že lidi přijdou, jsem obrovský optimista, jinak bych to nemohl dělat," reaguje Jákl.
Na konci rozhovoru také dostal dotaz z publika, zda v případě úspěchu plánuje pokračování. "Kolegové mi na začátku také říkali, ať rovnou uděláme trilogii jako Otakar Vávra, že by to bylo levnější a některé věci by se při natáčení využily víckrát. Já na to opáčil, že se zbláznili. Žádné pokračování dělat nebudu," je rozhodnutý Jákl.
"Jsou filmy, které řeknou vše a už nemají mít pokračování, a já v tomto filmu řekl vše, co jsem chtěl. Nemám, co dál sdělit, tudíž pro mě je to téma vyčerpané. Američané už se také ptali, zda nepokračovat k husitským válkám, a já na to říkám: klidně ano, ale beze mě," dodává.
Jan Žižka bude mít českou i americkou premiéru 8. září, do kin ho uvede distribuční společnost Bioscop. Jákl snímek produkoval s hollywoodským Angličanem Cassianem Elwesem.
