Londýn - Každý měsíc přinášejí specializované i kulturní a společenské časopisy různé filmové žebříčky. Největší padouši, nejoblíbenější hlášky, nejlepší předpovědi budoucnosti, nejvlivnější módní návrhy. Zálibou skutečných fajnšmekrů a šťouralů je ale zjišťovat u slavných filmů různé chyby.
Většina z nich se týká technických detailů a špatné návaznosti scén, občas i historických faktů. Většina z těchto nepřesností nenarušuje absolutním způsobem vyznění a smysl filmu, web TimesOnline Magazine nicméně vybral desítku filmů, kde zápletka překrucuje dějiny takřka kompletně.
Jejich Top 10 se přitom důsledně vyhýbá dosud politicky kontroverzním tématům a "historicky" nesahá od poloviny 20. století výše. Seznam se také zaměřuje hlavně na americké filmy a jejich velmocenskou nadřazenost vůči jiným zemím a kulturám - několikrát na to doplatili i Britové, což jim autoři velmi rádi připomněli.
Zároveň se nesnaží hledat politické agitky ani filmy, které historii podvratně otáčejí a parodují - jako Quentin Tarantino ve své novince Hanebný pancharti. Autoři spíš vybrali díla, jež vymýšlí zápletky, dějové linie a jednotlivé motivy v zájmu toho, aby byla co nejatraktivnější, ale decentně o těchto posunech mlčí.
Výsledek je pak v kontrastu s tím, co momentálně o určitých obdobích vědí odborníci; nicméně v diskusi se jistě najdou lidé, kteří nebudou souhlasit ani s nimi.
| Ponorka U-571, 2000 |
Americký scenárista David Ayer nechal v ponorkovém filmu z druhé světové války šifrovací stroj Enigma získat Američany, aby tím děj přiblížil více zámořskému publiku. Enigma byla přitom válečný trumf Britů nad Němci, získala ji posádka lodi HMS Buldog v roce 1941 a kód rozlomila právě v době, kdy se Amerika dostala do války. Snímek si vysloužil i stížnost tehdejšího britského premiéra Tonyho Blaira, jenž vzkázal Billu Clintonovi, aby označil film za fikci. Později se scenárista filmu v BBC omluvil těm, které mohl urazit, s tím, že i jeho prarodiče bojovali ve druhé světové válce.
| Statečné srdce, 1995 |
Nejenže byl chycen Angličany v roce 1305 u Falkirku a popraven, o sedm století později přišel Mel Gibson, exhumoval ho a nalíčil mu tvář namodro. Skotský hrdina William Wallace navíc nebyl chudý vesničan a nevolník, jak ho líčí Gibsonův pětioscarový velkofilm, ale majitel půdy a rytíř. S královnou Isabellou si asi také nic nezačínal, protože v době povstání, které vedl, jí byly asi dva roky. Navíc nenosil skotský kilt; ty se ve skotské kultuře zavedly až o tři století později. Jak říká britská historička - asi jako kdyby ve filmu o koloniální Americe nosili muži manažerské obleky.
| 10 000 př. n. l., 2008 |
Filmařům se povedlo do jednoho příběhu nashromáždit zvířecí druhy, které se nevyskytovaly na Zemi v jeden čas, ale dělí je od sebe miliony let. Navíc ukazuje mamuty vycvičené ke stavbě egyptských pyramid, kteří jsou tu loveni pomocí sítí, šavlozubí tygři zase mají velikost býka. Nesedí vynálezy různých civilizací ani vývoj technologií v jednotlivých civilizacích. Stavba plachetnicových lodí určitě nepředcházela rozvoji zemědělství. Časopis Archeology o snímku, ve kterém se lovec mamutů vydává zachránit svou nevěstu, napsal: "Jeho kmen hladoví, ale je těžké s nimi mít soucit. Každá kultura, která loví mamuty sítí, si to zaslouží."
| Patriot, 2000 |
Opět Mel Gibson a opět Rolland Emmerich, režisér 10 000 př. n. l. Tento film se chová k historii stejně jako Godzilla k biologii. Odehrává se na americkém Jihu, ale podle režiséra Spika Lee se kompletně vyhýbá tématu otroctví. Britským vojákům přisuzuje krutosti (např. zapálení kostela s lidmi zavřenými uvnitř), jaké zaznamenáváme až o století a půl později u nacistů. Předobraz Gibsonovy postavy, líčené ve filmu jako vzor ctností, byl přitom podle mnoha indicií sám otrokář, který znásilňoval černošky a střílel čerokézské indiány pro zábavu.
| Pearl Harbour, 2001 |
Film vychází ze skutečného příběhu dvou přátel, George Welche a Kennetha M. Taylora. Jak se ovšem Taylor před svou smrtí v roce 2006 svěřil svému synovi a ten pak médiím, film udělal z jejich života digest: nakládá s osudy obou mužů, milostnou rivalitou k jedné ženě, přežitím japonského útoku a následnou odvetou způsobem, který nelze nazvat jinak než senzacechtivý. Japonci tu navíc jsou vylíčeni stereotypním způsobem jako krvelační válečníci, které odpovídá 50 let staré ideologii. Nebo jako postavy navlečené do latexu, které se představily v roce 1967 jako Klingoni.
| Apocalypto, 2006 |
Mel Gibson se stává nekorunovaným králem žebříčku. Jeho pohled na mayské obřady se neslučuje s poznatky, které o jejich chování dnes máme. Experty na mayskou kulturu Zachary Hruby odmítá, že by tato civilizace vyplenila vlastní vesnici a její obyvatele obětovala; připustil jen, že se takto nakládalo s válečnými zajatci. Navíc to podle něj vypadá, že unesení vesničané žili hluboko v džungli a živili se jako lovci, přestože to byli farmáři a pracovali na zúrodněné půdě.
| Amadeus, 1984 |
Osmioscarový film Miloše Formana pracuje se stereotypním náhledem na vztah Mozarta a Salieriho a líčí ho jako střet nespoutaného génia, na něhož žárlí někdo průměrný. Salieri - dvorní skladatele Josefa II. - byl však ve své době mnohem uznávanější skladatel; a pokud se Mozarta obával, pak to asi moc nedával najevo; podle všech dostupných historických pramenů ho naopak ctil. Jeho vdovu Constance nejenže neponížil ani neznásilnil, naopak ona sama ho požádala, aby se stal poručníkem a domácím učitelem Mozartova syna. Konspirace, že Salieri dokonce zavinil Mozartovu smrt, vypadá efektně, ale je už zcela mylná. Historici její vznik přičítají soupeření mezi italskou a německou hudební školou.
| Gladiator, 2000 |
Syn Marka Aurelia Commodus byl sice výstřední, ale nebyl zbabělec, který incestně touží po své sestře a zabije otce. Naopak porušil Pax Romana, dvousetletý mír, a začal válečně expandovat. Jeho otec pravděpodobně zemřel na neštovice. Svou sestru moc nemiloval a nechal ji popravit, když zjistil, že se zapletla do spiknutí proti němu. Nakonec ho zaškrtil v koupeli zápasník Narcissus po dvanácti letech vlády. Rozhodně se ale jeho smrt neodehrála při zápasu v aréně s gladiátorem Maximem, což je fiktivní postava bývalého generála, jímž Narcissus nikdy nebyl.
| Young Victoria, 2009 |
Jeden zcela aktuální film z března letošního roku, který v mnoha zemích ještě ani neměl premiéru. Důvod je přitom poměrně malý - při vražedném útoku na královnu Victorii nebyl princ Albert zasažen vystřelenou kulkou, neboť podle dostupných informací se pistole atentátníka buď zasekla, nebo minul. Scenárista Julian Fellowes omlouval tuto úpravu tím, že chtěl zdůraznit statečnost a nesobeckost prince, který se snažil bránit těhotnou Victorii. Současná královna Alžběta II. tímto rozhodnutím prý ale nebyla nadšena, jak sdělila v rozhovoru pro News of the World.
| Marie Antoinetta, 2006 |
Stylizovaný životopis od Sofie Coppolové odsouvá politiku a Francouzskou revoluci zcela na vedlejší kolej a nahrazuje ji kostýmy a dortíčky (což ovšem nepovažují všichni recenzenti za úplnou chybu, protože ji režisérka chtěla ukázat jako zpovykanou teenagerku). Marie Antoinetta sice přišla o hlavu z podobných důvodů, ale mohlo to být ještě dřív, kdyby byla pravdivá další zápletka: že nebyla schopna deset let počít s Ludvíkem XVI. dítě, protože se děsil sexu. Spíše to bylo podle zachovalé korespondence tím, že Ludvíkův úd byl příliš velký, zatímco Mariina vagína příliš úzká, což ji znemožňovalo intimní život. Je ovšem otázka, jak tohle správně ukázat v historickém filmu - a jak by si na to Kirsten Dunst našla čas mezi pojídáním pusinek, dodávají autoři žebříčku.
