Benátky, Praha - Benátský festival se pomalu blíží do finále - Zlatý lev se bude předávat už v sobotu večer.
Dle kritického ohlasu se rychle po premiéře stal jedním z horkých favoritů kus A Pigeon Sat on a Branch Reflecting on Existence (Holub seděl na větvi a rozjímal o životě) od švédského matadora Roye Anderssona. Jde o závěrečnou část jeho trilogie o životě, jíž začal před čtrnácti lety Písně z druhého patra a o sedm let později rozvinul snímek Ty, který žiješ.
Ptačí finále
Jednasedmdesátiletý autor připravoval nový snímek ve svém stockholmském studiu dalších sedm let a už podle upoutávky je jasné, že všechno je na svém místě: obyčejné výjevy s dotekem absurdity, statická kamera, vyčichlé barvy, v nichž září nanejvýš šedomodré valéry.
Kritika si obecně všímá, že oproti dvěma předchozím dílům trilogie je Holub publiku nejpřístupnější, protože má jednoduše silnější příběh. Andersson se soustředí na postavy dvou obchodních cestujících Jonathana (Holger Andersson) a Sama (Nils Westblom), kteří s upířími zuby, pytlem smíchu a nepříliš děsuplnou gumovou hororovou maskou obcházejí potenciální kupce a provázejí tak diváky téměř čtyřiceti výjevy, jež Andersson stylizuje jako do detailu promyšlené malby.
Holub v Benátkách vzbudil největší ohlasy od zahajovacího Birdmana, mohlo by tedy dojít na jakési ptačí finále - zejména proto, že odborný tisk se shoduje, že oba filmy vyčnívají nejen díky jasnému autorskému otisku a filmovému mistrovství svých tvůrců, ale na rozdíl od ostatních jsou schopné diváky také rozesmát.
Subtilní a svůdný Pasolini
Zvědavost ovšem na Lidu budilo též zpracování posledních hodin života provokativního italského režiséra Piera Paola Pasoliniho (Accattone, Mamma Roma, Médea, Saló), jehož násilná smrt je dosud obestřena tajemstvím.
Projekt do Benátek přivezl neméně provokativní Američan Abel Ferrara, který už letos rozčísl vody v Cannes, kde mimo oficiální výběr festivalu prezentoval snímek Welcome To New York, inspirovaný poklesky francouzského politika Dominiqua Strauss-Kahna.
Ferrara obsadil do role filmaře neokoukatelného Willema Dafoea a zvolil výrazně impresionistickou strukturu. "Subtilní a svůdný," napsal o filmu obdivně britský The Telegraph a také The Guardian ocenil film čtyřmi hvězdami.
Naopak americký tisk krčí čelo. The Hollywood Reporter například oceňuje obsazení, ale "výsledek hraničí s nekonzistencí, když fanouškům nabízí pár zarážejících detailů a nezasvěceným neposkytne téměř žádné osvícení." Ferrara sám před festivalem řekl: "Tenhle film je o jeho životě, práci a vášni."
Italové v kondici
V Benátkách se letos výrazně daří dokumentům. Už jsem psal o nových snímcích Joshuy Oppenheimera a Ulricha Seidla.
Karel Och, umělecký ředitel karlovarského filmového festivalu, se však na Twitteru rozplýval nad dokumentem Mise en scene with Arthur Penn o americkém režisérovi (Bonnie a Clyde, Malý velký muž), který natočil Amir Naderi: "Díky jeho dokonalé znalosti Pennova díla, ale i díky své proslulé rozšafnosti a odzbrojující schopnosti klást velmi neobvyklé otázky vznikl originální tvar, svého druhu vzrušující masterclass."
Och na festivalu sleduje hlavní soutěž a z dalších sekcí i filmy z východní Evropy. "Dost času věnuji i premiérám restaurovaných kopií starších snímků, kterých s příchodem nového ředitele Alberta Barbery před dvěma lety znatelně přibylo. Letos jsem navíc zhlédl všechny tituly v paralelní sekci Giornate degli autori (Dny autorů), jelikož jsem moderoval diskuse osmadvacetičlenné poroty, která hodnotí filmy tohoto respektovaného programu," řekl Och.
Ten je zároveň známým milovníkem italského filmu, a tak si všímá i tamní tvorby, jež zažívá v poslední době renesanci.
"Program festivalu obsahuje více než dvacet domácích titulů. Kondice je solidní, což se vyjevilo už v prvním pololetí letošního roku - do Itálie se vrátil Oscar i Velká cena z Cannes. Italské filmy v místní soutěži nezklamaly, pro mě osobně jsou Anime nere (Černé duše), drama z prostředí kalábrijské mafie zvané 'Ndrangheta, vrcholem hlavní festivalové sekce," dodal Och.
