Audiard příběh zasadil do brutalistních věžových domů ve 13. městském obvodu, po americku někdy přezdívaném Čínská čtvrť. Režisér tu kdysi žil a jeho dílo díky tomu působí radikálně jinak než běžné filmy o Paříži, shrnuje časopis Variety.
Les Olympiades, které do českých kin uvede distribuční společnost Aerofilms, je jedním z 24 snímků soutěžících v Cannes o Zlatou palmu, hlavní cenu festivalu.
Devětašedesátiletý autor už tuto sošku před šesti lety získal s dramatem Dheepan. Vyprávělo o lidech, kteří do Francie uprchli před občanskou válkou na Srí Lance. Jeho převážně černobílou novinku pro změnu inspirovaly postavy ze tří komiksových povídek sedmačtyřicetiletého Američana Adriana Tomina. Všechny jsou mladé, vzdělané, žijí bez iluzí a snaží se zjistit, co chtějí od života.
Film se záměrně vyhýbá klišé o Paříži rozdělené na bohaté a chudé. "Chtěl jsem vyprávět o střední třídě, o lidech, kteří vystudovali univerzity a jsou svým způsobem úspěšní, ve skutečnosti ale pořád tápou," popisuje Jacques Audiard.
Natáčel za pandemie koronaviru, což debutující herečce Lucii Zhang pomohlo vtělit se do protagonistky Émilie. Mladá žena původem z Tchaj-wanu se snaží udržet si zaměstnání v call centru a nezamilovat se do svého černošského spolubydlícího, kterému pronajala pokoj a okamžitě se s ním vyspala.
"V době pandemie jsme všichni byli mnohem častěji sami, uzavřenější a izolovanější než dřív. Možná to mi pomohlo v postavě probudit ten typ emocí, které potřebovala," říká herečka.
Režisér si na festivalu stěžoval, že francouzská kinematografie ne vždy dostatečně odrážela etnickou pestrost tamějších obyvatel.
"I ve filmech takového Françoise Truffauta jste mohli vidět realitního makléře nebo opilé milence, ale žádné černochy, žádné Číňany," ilustroval Audiard, který chce jít v tomto ohledu příkladem. V jeho starším snímku Dheepan účinkovali skuteční příslušníci jihoindického etnika Tamilů a také protagonisté Les Olympiades mají přistěhovalecké zázemí.
Scénář k novince s Audiardem napsala Céline Sciammová, autorka oceňovaného dobového dramatu Portrét dívky v plamenech.
Podle amerického časopisu Variety film Les Olympiades vystihuje pocity nepatřičnosti a samoty, které sužují mnohé obyvatele velkoměst. Pokaždé když se na plátně setká nějaká dvojice, každý jako by pocházel z jiného světa a těžko si představit, že nakonec najdou společnou řeč, popisuje magazín.
Podle něj se jedná o romantický snímek z neromantické čtvrti o lidech, kteří jsou na začátku přesvědčeni, že jim víc vyhovuje být single. Nikdo pořádně neví, co chce, a proto neustále mění pravidla a parametry vzájemných vztahů.
Další časopis Indiewire.com si všímá, že hrdinové se spolu častěji nejprve vyspí a teprve pak poznávají jeden druhého. Právě kvůli tomu pak vztahy vznikají za obtížných okolností. Snímek ale protagonisty nehodnotí, spíš se zaměřuje na to, jak v takovém rozpoložení žijí.
To, co k sobě hrdinové cítí, s čím se kulturně ztotožňují, kde pracují, bydlí a čím se řídí, se neustále mění. Herci tento pocit důvěryhodně přenášejí na plátno, hodnotí Indiewire.
Filmový web Deadline.com snímek shrnul slovy, že se v něm všichni snaží pracovat a být úspěšní, mají možnost věnovat se zálibám a vydělávat, a přesto jako by v sobě těžko probouzeli vášeň. "Na vině je to, jak rychle žijí a čím vším mohou dosáhnout okamžitého uspokojení, ať už jsou to sex, drogy nebo peníze," napsal magazín.
