V posledních dnech na sebe upozornil dokumentární snímek Melania, a to ne příliš pozitivně. Film ukázal, že skutečné příběhy slavných osobností, politiků či ikon popkultury nejsou vždy zárukou úspěchu. Přinášíme vám deset dokumentárních propadáků věnovaných známým tvářím. Některé stihl fatální nezájem diváků, další ostrá filmová kritika a jiné obojí.
Melania (2026)
Zatím nejnovější přírůstek do řad dokumentárních propadáků sleduje tehdy bývalou (nyní současnou) první dámu USA Melanii Trumpovou v týdnech bezprostředně před inaugurací jejího manžela do druhého prezidentského období. Film, produkovaný společností Amazon MGM Studios včetně masivní marketingové kampaně, nabízí pohled na inaugurační přípravy, soukromé rozhovory a záběry zachycující některá setkání Melanie Trumpové. Snímek má navíc na svědomí režisér Brett Ratner, jenž byl v roce 2017 obviněn několika ženami ze sexuálního násilí a objevil se i v nedávno zveřejněných záznamech zesnulého miliardáře Jeffreyho Epsteina.
Snímek je považován za velmi kontroverzní a jeho přijetí veřejností je převážně negativní. Kritici ho hodnotili jako uměle vytvořený portrét s minimální hloubkou, někteří ho označili za propagandistický, nebo dokonce PR materiál. Dokument za první víkend v kinech utržil více než sedm milionů dolarů, což bylo více, než tvrdily prvotní odhady, ale vzhledem k tomu, že snímek měl být nejdražším dokumentem všech dob a Amazon za něj údajně celkově utratil okolo 75 milionů dolarů, lze to jen stěží nazývat úspěchem.
Melania (2026)
Zatím nejnovější přírůstek do řad dokumentárních propadáků sleduje tehdy bývalou (nyní současnou) první dámu USA Melanii Trumpovou v týdnech bezprostředně před inaugurací jejího manžela do druhého prezidentského období. Film, produkovaný společností Amazon MGM Studios včetně masivní marketingové kampaně, nabízí pohled na inaugurační přípravy, soukromé rozhovory a záběry zachycující některá setkání Melanie Trumpové. Snímek má navíc na svědomí režisér Brett Ratner, jenž byl v roce 2017 obviněn několika ženami ze sexuálního násilí a objevil se i v nedávno zveřejněných záznamech zesnulého miliardáře Jeffreyho Epsteina.
Snímek je považován za velmi kontroverzní a jeho přijetí veřejností je převážně negativní. Kritici ho hodnotili jako uměle vytvořený portrét s minimální hloubkou, někteří ho označili za propagandistický, nebo dokonce PR materiál. Dokument za první víkend v kinech utržil více než sedm milionů dolarů, což bylo více, než tvrdily prvotní odhady, ale vzhledem k tomu, že snímek měl být nejdražším dokumentem všech dob a Amazon za něj údajně celkově utratil okolo 75 milionů dolarů, lze to jen stěží nazývat úspěchem.
Hillary’s America: The Secret History of the Democratic Party (2016)
Jedním z kriticky i divácky nejhůře hodnocených filmů všech dob je dokument amerického novináře a komentátora Dineshe D’Souzy, velkého spojence Donalda Trumpa. Prezentuje se jako kritická analýza historie Demokratické strany a života Hillary Clintonové. Ačkoli má dle tvůrců být seriózním portrétem političky, ve skutečnosti záměrně vytváří konspirační teorie o politických manipulacích a údajných skrytých motivech jednání členů Demokratické strany. Kritické reakce snímek označily za propagandistický a dezinformační, přesto však vyvolal silnou odezvu a rozpoutal širší debatu. Hotovou senzací byl ale na udílení amerických anticen Zlatá malina, kde si v roce 2017 odnesl hned čtyři sošky včetně té pro nejhorší film roku.
David Bowie: Muž, který změnil svět (2016)
Britský dokumentární portrét legendárního hudebníka Davida Bowieho kombinuje archivní rozhovory a vzpomínky spolupracovníků. Tím se příliš neodlišuje od ostatních dokumentů, jež vznikly těsně po zpěvákově smrti. Film režisérky Sonii Andersonové má však řadu nedostatků. Výhrady v recenzích se často týkaly například naprosté absence původní Bowieho hudby a koncertních záznamů, které by dokument doplnily. Kritizována byla i chaotická struktura celého snímku, v němž tvůrci často upřednostňovaly bulvární informace před Bowieho skutečným přínosem.
Justin Bieber: Always Believing (2012)
Justina Biebera nejspíš netřeba představovat, protože kanadský popový idol na sebe strhnul pozornost už počátkem minulého desetiletí. Film režírovaný Thomasem Gibsonem trvá přibližně 70 minut a mapuje Bieberův příběh od malého chlapce po hudební hvězdu. Snímek není žádnou hlubokou analýzou, ale je projektem spíchnutým na koleni, aby se přiživil na zpěvákově popularitě. Oficiální údaje o tržbách z kin nejsou veřejně dostupné, což je u dokumentů s omezenou distribucí obvyklé, ale z dosavadních dat a způsobu uvedení vyplývá, že film nezanechal významnou komerční stopu. Co ovšem prokazatelně zaznamenal, jsou brutálně negativní recenze napříč světovými médii (databáze ČSFD ho například hodnotí smutnými šesti procenty).
Tajemství Marilyn Monroe: Ztracené nahrávky (2022)
Netflixem uvedený dokument o životě a tajemné smrti Marilyn Monroe se snaží zprostředkovat příběh ikonické herečky prostřednictvím audio nahrávek a vzpomínek lidí, kteří ji znali. Tvůrci snímku lákali na do té doby nezveřejněné rozhovory s jejími nejbližšími. Jenže namísto objektivního portrétu se film chytá senzací a sklouzává ke konspiračním závěrům. Ačkoliv má dokument v české databázi ČSFD smířlivých 61 %, zahraniční diváci ho rozhodně nešetřili. Na agregátním serveru Rotten Tomatoes si vysloužil pouhých 34 % od kritiky a ještě o šest procent méně od diváků.
Val (2021)
V tomto případě vůbec nejde o nekvalitní dílo, naopak, ovšem v kinodistribuci se mu zoufale nedařilo. Intimní portrétní dokument o životě a kariéře herce Vala Kilmera kombinuje stovky hodin osobních domácích videí s rozhovory s hercovou rodinou. Film sleduje Kilmerovu cestu od jeho začátků v Hollywoodu přes nejznámější role až po jeho boj s rakovinou hrdla a ztrátu hlasu. Přestože dokument získal pozitivní ohlasy od kritiků a měl premiéru na prestižním festivalu v Cannes, jeho komerční dopad v kinech byl minimální. Kina o něj nejevila zájem, takže byl už od počátku uváděn jen ve velmi omezeném počtu sálů.
Kurt & Courtney (1998)
Kurt & Courtney je originální konspirační jízda, která má i po více než čtvrt století své skalní fanoušky a obhájce. Dokument Nicka Broomfielda sleduje okolnosti smrti zpěváka, textaře i kytaristy skupiny Nirvana Kurta Cobaina a ostře se vymezuje vůči oficiálním závěrům vyšetřování. Režisér v něm vystupuje jako aktér a postupně skládá mozaiku svědectví, náznaků a nepřímých důkazů, aby na konci zpochybňoval muzikantovu sebevraždu. Právě tento silně spekulativní rámec se stal hlavním zdrojem kontroverzí i kritiky. Filmu je často vytýkána práce s nepodloženými tvrzeními, selektivní výběr svědků a míchání faktů se spekulacemi, které nejsou jednoznačně ověřitelné. A jako nepříliš důvěryhodný je i většinovým publikem přijímán.
Poslechni si Marlona (2015)
Další důkaz toho, že ovace kritiky rozhodně automaticky nevedou i k divácké oblibě. Dokumentární portrét Marlona Branda měl po premiéře v Cannes pověst ambiciózního autorského projektu, který se snaží o neobvyklý vhled do života slavného herce, jenž se proslavil například jako ikonický Don Corleone v prvním dílu filmového Kmotra. Navzdory tomu všemu si ale nenašel své publikum a v kinech zůstal i za jinak velmi úzce zaměřenými artovými filmy pozadu. Celosvětově si vydělal jen něco málo přes půl milionu dolarů, což je skutečně málo. Pro našince ale může být zajímavý fakt, že v závěru snímku zazní árie z Dvořákovy opery Rusalka v českém jazyce.
Diana: den, kdy celý svět zaplakal (2017)
Britský dokument se věnuje tématu smrti a pohřbu princezny Diany a přibližuje atmosféru dnů bezprostředně po její tragické nehodě. Film se však výrazně nezabývá vyšetřováním příčin nehody nebo hlubší analýzou jejího života a místo toho se téměř vyžívá v záběrech ze samotného pohřbu. Vyjma pár zajímavých postřehů film nenabídl vůbec nic nového a u diváků mu nepomohl ani fakt, že komentář k němu obstarala oblíbená herečka Kate Winsletová.
Maradona režie Kusturica (2008)
Dokument Maradona režie Kusturica je osobním filmovým portrétem argentinské fotbalové legendy Diega Maradony od srbského režiséra Emira Kusturici, mimo jiné bývalého studenta pražské FAMU. Film kombinuje rozhovory, záběry ze soukromého života, návštěvy míst spojených s Maradonou a řadu politických komentářů. Kritici často upozorňují, že dokument zneužívá Maradonovy politické výroky a jeho osobní názory uvádí bez širšího kontextu. A také že režisérův subjektivní komentář občas převažuje nad samotným portrétem sportovce. Podle jiných zase film není dokumentárním pohledem, ale prostou režisérskou poctou bez větší výpovědní hodnoty.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
"Tříkolka je furt lepší než invalidní vozík." Vonnová prozradila bolestnou skutečnost
O víkendu uplynul měsíc od chvíle, kdy celý sportovní svět zatajil dech. Americká lyžařka Lindsey Vonnová má za sebou po pádu v olympijské sjezdu už pět operací nohy a fanouškům ukázala, jak se snaží vypořádat s omezenou mobilitou.
Famózní Siniaková. V Indian Wells vyřídila obhájkyni titulu a světovou osmičku
Kateřina Siniaková pokračuje na turnaji v Indian Wells ve skvělých výkonech. Česká tenistka vyřadila ve 3. kole obhájkyni titulu a světovou osmičku Mirru Andrejevovou z Ruska po setech 4:6, 7:6, 6:3. Snáze prošla do osmifinále Karolína Muchová, jež si poradila 6:0, 6:3 s Antonií Ružičovou z Chorvatska.
Hrál si na Panenku a je za blbce. Zato Souček jistě proměnil a West Ham slaví postup
Každý není Antonín Panenka. Ouattara Dango z Brentfordu zkusil v rozstřelu osmifinále Anglického poháru proslulou penaltu českého génia, jenže gólman West Hamu Alphonse Areola zůstal stát a míč naprosto v poklidu ukryl do rukavic. A protože se střelci "Kanonýrů" včetně českého záložníka Tomáše Součka nemýlili, slaví jejich klub postup.
ŽIVĚ Špatné a provokativní kroky. Erdogan se kvůli raketě nad Tureckem pustil do Íránu
Severoatlantická aliance v pondělí zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Podle tiskových agentur NATO v Turecku tímto způsobem zasahovalo už podruhé během nynějšího válečného sporu. Írán podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana navzdory varování nadále podniká extrémně špatné a provokativní kroky, které ohrožují přátelské vztahy s Tureckem.
ŽIVĚ Vláda bude u paliv sledovat marže. ODS navrhla dočasně snížit spotřební daň u nafty
Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.