


V posledních dnech na sebe upozornil dokumentární snímek Melania, a to ne příliš pozitivně. Film ukázal, že skutečné příběhy slavných osobností, politiků či ikon popkultury nejsou vždy zárukou úspěchu. Přinášíme vám deset dokumentárních propadáků věnovaných známým tvářím. Některé stihl fatální nezájem diváků, další ostrá filmová kritika a jiné obojí.

Zatím nejnovější přírůstek do řad dokumentárních propadáků sleduje tehdy bývalou (nyní současnou) první dámu USA Melanii Trumpovou v týdnech bezprostředně před inaugurací jejího manžela do druhého prezidentského období. Film, produkovaný společností Amazon MGM Studios včetně masivní marketingové kampaně, nabízí pohled na inaugurační přípravy, soukromé rozhovory a záběry zachycující některá setkání Melanie Trumpové. Snímek má navíc na svědomí režisér Brett Ratner, jenž byl v roce 2017 obviněn několika ženami ze sexuálního násilí a objevil se i v nedávno zveřejněných záznamech zesnulého miliardáře Jeffreyho Epsteina.
Snímek je považován za velmi kontroverzní a jeho přijetí veřejností je převážně negativní. Kritici ho hodnotili jako uměle vytvořený portrét s minimální hloubkou, někteří ho označili za propagandistický, nebo dokonce PR materiál. Dokument za první víkend v kinech utržil více než sedm milionů dolarů, což bylo více, než tvrdily prvotní odhady, ale vzhledem k tomu, že snímek měl být nejdražším dokumentem všech dob a Amazon za něj údajně celkově utratil okolo 75 milionů dolarů, lze to jen stěží nazývat úspěchem.

Zatím nejnovější přírůstek do řad dokumentárních propadáků sleduje tehdy bývalou (nyní současnou) první dámu USA Melanii Trumpovou v týdnech bezprostředně před inaugurací jejího manžela do druhého prezidentského období. Film, produkovaný společností Amazon MGM Studios včetně masivní marketingové kampaně, nabízí pohled na inaugurační přípravy, soukromé rozhovory a záběry zachycující některá setkání Melanie Trumpové. Snímek má navíc na svědomí režisér Brett Ratner, jenž byl v roce 2017 obviněn několika ženami ze sexuálního násilí a objevil se i v nedávno zveřejněných záznamech zesnulého miliardáře Jeffreyho Epsteina.
Snímek je považován za velmi kontroverzní a jeho přijetí veřejností je převážně negativní. Kritici ho hodnotili jako uměle vytvořený portrét s minimální hloubkou, někteří ho označili za propagandistický, nebo dokonce PR materiál. Dokument za první víkend v kinech utržil více než sedm milionů dolarů, což bylo více, než tvrdily prvotní odhady, ale vzhledem k tomu, že snímek měl být nejdražším dokumentem všech dob a Amazon za něj údajně celkově utratil okolo 75 milionů dolarů, lze to jen stěží nazývat úspěchem.

Jedním z kriticky i divácky nejhůře hodnocených filmů všech dob je dokument amerického novináře a komentátora Dineshe D’Souzy, velkého spojence Donalda Trumpa. Prezentuje se jako kritická analýza historie Demokratické strany a života Hillary Clintonové. Ačkoli má dle tvůrců být seriózním portrétem političky, ve skutečnosti záměrně vytváří konspirační teorie o politických manipulacích a údajných skrytých motivech jednání členů Demokratické strany. Kritické reakce snímek označily za propagandistický a dezinformační, přesto však vyvolal silnou odezvu a rozpoutal širší debatu. Hotovou senzací byl ale na udílení amerických anticen Zlatá malina, kde si v roce 2017 odnesl hned čtyři sošky včetně té pro nejhorší film roku.

Britský dokumentární portrét legendárního hudebníka Davida Bowieho kombinuje archivní rozhovory a vzpomínky spolupracovníků. Tím se příliš neodlišuje od ostatních dokumentů, jež vznikly těsně po zpěvákově smrti. Film režisérky Sonii Andersonové má však řadu nedostatků. Výhrady v recenzích se často týkaly například naprosté absence původní Bowieho hudby a koncertních záznamů, které by dokument doplnily. Kritizována byla i chaotická struktura celého snímku, v němž tvůrci často upřednostňovaly bulvární informace před Bowieho skutečným přínosem.

Justina Biebera nejspíš netřeba představovat, protože kanadský popový idol na sebe strhnul pozornost už počátkem minulého desetiletí. Film režírovaný Thomasem Gibsonem trvá přibližně 70 minut a mapuje Bieberův příběh od malého chlapce po hudební hvězdu. Snímek není žádnou hlubokou analýzou, ale je projektem spíchnutým na koleni, aby se přiživil na zpěvákově popularitě. Oficiální údaje o tržbách z kin nejsou veřejně dostupné, což je u dokumentů s omezenou distribucí obvyklé, ale z dosavadních dat a způsobu uvedení vyplývá, že film nezanechal významnou komerční stopu. Co ovšem prokazatelně zaznamenal, jsou brutálně negativní recenze napříč světovými médii (databáze ČSFD ho například hodnotí smutnými šesti procenty).

Netflixem uvedený dokument o životě a tajemné smrti Marilyn Monroe se snaží zprostředkovat příběh ikonické herečky prostřednictvím audio nahrávek a vzpomínek lidí, kteří ji znali. Tvůrci snímku lákali na do té doby nezveřejněné rozhovory s jejími nejbližšími. Jenže namísto objektivního portrétu se film chytá senzací a sklouzává ke konspiračním závěrům. Ačkoliv má dokument v české databázi ČSFD smířlivých 61 %, zahraniční diváci ho rozhodně nešetřili. Na agregátním serveru Rotten Tomatoes si vysloužil pouhých 34 % od kritiky a ještě o šest procent méně od diváků.

V tomto případě vůbec nejde o nekvalitní dílo, naopak, ovšem v kinodistribuci se mu zoufale nedařilo. Intimní portrétní dokument o životě a kariéře herce Vala Kilmera kombinuje stovky hodin osobních domácích videí s rozhovory s hercovou rodinou. Film sleduje Kilmerovu cestu od jeho začátků v Hollywoodu přes nejznámější role až po jeho boj s rakovinou hrdla a ztrátu hlasu. Přestože dokument získal pozitivní ohlasy od kritiků a měl premiéru na prestižním festivalu v Cannes, jeho komerční dopad v kinech byl minimální. Kina o něj nejevila zájem, takže byl už od počátku uváděn jen ve velmi omezeném počtu sálů.

Kurt & Courtney je originální konspirační jízda, která má i po více než čtvrt století své skalní fanoušky a obhájce. Dokument Nicka Broomfielda sleduje okolnosti smrti zpěváka, textaře i kytaristy skupiny Nirvana Kurta Cobaina a ostře se vymezuje vůči oficiálním závěrům vyšetřování. Režisér v něm vystupuje jako aktér a postupně skládá mozaiku svědectví, náznaků a nepřímých důkazů, aby na konci zpochybňoval muzikantovu sebevraždu. Právě tento silně spekulativní rámec se stal hlavním zdrojem kontroverzí i kritiky. Filmu je často vytýkána práce s nepodloženými tvrzeními, selektivní výběr svědků a míchání faktů se spekulacemi, které nejsou jednoznačně ověřitelné. A jako nepříliš důvěryhodný je i většinovým publikem přijímán.

Další důkaz toho, že ovace kritiky rozhodně automaticky nevedou i k divácké oblibě. Dokumentární portrét Marlona Branda měl po premiéře v Cannes pověst ambiciózního autorského projektu, který se snaží o neobvyklý vhled do života slavného herce, jenž se proslavil například jako ikonický Don Corleone v prvním dílu filmového Kmotra. Navzdory tomu všemu si ale nenašel své publikum a v kinech zůstal i za jinak velmi úzce zaměřenými artovými filmy pozadu. Celosvětově si vydělal jen něco málo přes půl milionu dolarů, což je skutečně málo. Pro našince ale může být zajímavý fakt, že v závěru snímku zazní árie z Dvořákovy opery Rusalka v českém jazyce.

Britský dokument se věnuje tématu smrti a pohřbu princezny Diany a přibližuje atmosféru dnů bezprostředně po její tragické nehodě. Film se však výrazně nezabývá vyšetřováním příčin nehody nebo hlubší analýzou jejího života a místo toho se téměř vyžívá v záběrech ze samotného pohřbu. Vyjma pár zajímavých postřehů film nenabídl vůbec nic nového a u diváků mu nepomohl ani fakt, že komentář k němu obstarala oblíbená herečka Kate Winsletová.

Dokument Maradona režie Kusturica je osobním filmovým portrétem argentinské fotbalové legendy Diega Maradony od srbského režiséra Emira Kusturici, mimo jiné bývalého studenta pražské FAMU. Film kombinuje rozhovory, záběry ze soukromého života, návštěvy míst spojených s Maradonou a řadu politických komentářů. Kritici často upozorňují, že dokument zneužívá Maradonovy politické výroky a jeho osobní názory uvádí bez širšího kontextu. A také že režisérův subjektivní komentář občas převažuje nad samotným portrétem sportovce. Podle jiných zase film není dokumentárním pohledem, ale prostou režisérskou poctou bez větší výpovědní hodnoty.

Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Články, které si zaslouží vaši pozornost. Každý pátek je pro vás z toho nejzajímavějšího na Aktuálně.cz osobně vybírá šéfredaktor Michal Pavec.



Pět lidí bylo zraněno při nočním ruském útoku na Kyjev, informoval v sobotu podle agentury AFP jeho starosta Vitalij Kličko. Poškozeny byly podle něj obytné budovy, důležitý most a energetická infrastruktura. Podle Reuters útočila ruská armáda na ukrajinské hlavní město balistickými raketami. Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že armáda zneškodnila nad ruským územím na 400 ukrajinských dronů.



Rostly podél cest do školy, za ploty chalup, u hřišť, zahrádek i na okrajích sídlišť. Z některých se trhaly plody do hrníčku, jiné píchaly do lýtek, další voněly celé léto a nikdo tehdy nepotřeboval aplikaci, aby věděl, kam sáhnout a čemu se raději vyhnout. Husákovy děti je míjely skoro denně. Poznáte dnes 25 keřů podle plodů, květů a listů, nebo vás jejich pravé názvy potrápí?



Prezident Petr Pavel se ocitl na plakátech firmy Canis. Na snímcích má oblečení této firmy prodávající pracovní oděvy a oblečení do přírody. V podtitulu stojí „Prezident ví, co na sebe“. Hlava státu však podle vyjádření mluvčího Daniela Drakea s reklamním použitím nedala souhlas a ani o něm nevěděla. O případu v pátek informoval server iDnes.cz.



Odseděla si teprve kousek z jedenáctiletého trestu za miliardový podvod s falešnými krevními testy, její stín ale Silicon Valley straší dál. Zatímco kina plní nový dokument Uvidíš všechno, partner Elizabeth Holmesové Billy Evans v tichosti buduje záhadnou firmu Haemanthus. V soukromí o ní mluví jako o „Theranosu 2.0“ a slibuje revoluci s lasery. Klíčoví vědci ze start-upu ale odcházejí.



Brankář Anaheimu Lukáš Dostál inkasoval v první třetině utkání NHL s hokejisty Calgary tři góly a střídal. Ducks nakonec zápas otočili a zvítězili 5:3. Do sestavy Buffala se po zranění vrátil Jiří Kulich, při výhře 5:2 nad Columbusem nebodoval.