Cannes 2012: Punkeři znemožnili nudného kazatele Pitta

Michal Procházka
23. 5. 2012 15:14
Vztyčený prostředníček Gustava Kerverna mířil k americkému filmovému byznysu
Foto: FDC

Cannes - Byla radost se dívat na novinku francouzských filmařů Gustava Kerverna a Benoîta Delépina, zařazenou nepochopitelně pouze do sekce Un Certain Regard canneského festivalu. Při jejich podívané člověk postupně zapomíná na to, jestli autor správně vystavěl příběh, jak se herci snažili či zda stála hezky kamera. My je známe z naší distribuce filmy Louise Michel či Na mamuta.

Jejich poslední titul Le Grand Soir (Velký večer) je typem filmu, který se divákům nijak nepodbízí - a zároveň je baví. Přesně pojmenovává dnešní dobu pomocí živých anekdot a černé grotesky, až vás mrazí - ačkoliv se zároveň chcete naplno smát. Jedno švýcarské rčení říká, že za život vám přijde možná dvacet skutečných nápadů - a že by si člověk měl proto každý z nich dobře zaplatit.

Foto: fdc

Kervern s Delepinem jich ale stihnou dvacet za jediný film, aniž by se nutili do křečovitých gagů a scenáristických kliček. Jejich legrace vás uličnicky bere klackem po hlavě, utahuje si z beznaděje - a přesto dodává naději. Co více, k nejlepšímu černému humoru zkříženému se surrealismem, sociální groteskou a punkovou muzikou, tu stačí málo: komediální herec Benoît Poelvoordem namaskovaný jako odrbaný punker z ulice se psem.

Punková groteska vypráví o líném pobudovi - šaškovi s nápisem Not na čele a čírem na hlavě žijícím za městem mezi supermarkety. Jejich reklamy "slibují život, teplo a štěstí" - zatímco lidé na ulici už nemají a nečekají nic. Takže punker přespává v domečku dětského hřiště a na parkovišti občas vymámí jogurt nebo psí granule z nákupu tlustých lidí, kteří "jedí zdravě a bio, ale třikrát více". Hlavně ze všeho nejvíce nechce pracovat, nic dělat, ani mít společného se současným systémem.

Foto: fdc

Nelze říct, že by Kervernův a Delepinův snímek měl jasný příběh, skládají jej dohromady spíše drobné anekdoty. Přesto mezi nimi sledujeme peripetie složitého vztahu budižkničemy Nota ke svému bratrovi Jean-Pierrovi (Albert Dupontel), naopak otročícímu v blízké hyperprodejně postelových matrací. Vše se však změní v okamžiku, když je přes všechnu neurotickou snahu o honění plánu propuštěn z práce. Je totiž krize, přežijí jen ti silní, vysvětluje mu šéf. Se svými rodiči z fastfoodové restaurace Království brambor nás oba "dva pitomci" následně provází krajinou příměstských supermarketů konzumu, jejich uhnaných a špatně placených zaměstnanců - a na druhé straně otrhaných pobudů žebrajících u vchodu.

Od této klauniády vede kervernovská a delepinovská cesta současnou realitou za provokací a nalézáním alespoň trochu svobodného života v systému založeném "na dobrovolné a špatně placené dřině". Novýma očima nahlížíme absurdity tržní, konzumní společnosti plné strážních kamer, hypoték, reklam na hranolky a nákupních vozíků. Je tu leccos - dítě odložené ve fastfoodovém drive-inu, poggování za sklem pizzerie i punkové koncerty.

V jednu chvíli se Not s Jean-Pierrem (pojmenovaném nově Dead) rozhodnou jít pouze rovně přímo za nosem. Když procházejí prvním cizím domem, uvnitř vykřikne nějaká paní: Mažte pryč, tohle je můj dům! A v odpověď se jí dostane bonmot Nota: Ten patří přece bance! Když potkají chlapa chystajícího se oběsit, doporučí mu do života více kreativity a originality, načež se muž jde oběsit na kolotoč.

Foto: Reuters

Velký večer černé grotesky diváka osvobozuje od slepých frází a hlásaných hloupostí, je to očistná koupel v čistém smíchu, která se nesnaží jenom dojmout či útočit na divácké peněženky. Nabízí možnost, jak z odstupu a legrací mluvit (i politicky) o světě, který není už nijak legrační. Jak se mu v neposlední řadě nepoddat. Byť samotná sociální revoluce, kterou se oba dva komici snaží následně domluvit na onen Velký večer v sedm hodin, dopadne fiaskem. Přijde jediný člověk - jejich otec.

Dvojice surrealistů a ironiků si ale připsala na své konto skalp nejen řady filmových kritiků - ale i jedné z největších hvězd letošního festivalu. Gustave Kervernovi se podařilo v rámci povinného photo callu festivalu vmísit do oficiální delegace k americkému filmu Andrew Dominika Killing Them Softly, jíž dominovala hollywoodská celebrita Brad Pitt.

Ke všeobecnému pobavení fotografů a diváků se Kervern začal se všemi herci hollywoodského dramatu radostně objímat a rozjásaně zdravit. To trvalo jen do chvíle, než se proobjímal k Bradu Pittovi. Neboť star jej uraženě a bez špetky humoru odstrčila. Jakmile jej ostatní odváděli z pódia, komik a režisérský punkáč ukázal americkému hezounovi svůj prostředníček.

Killing Them Softly (Zabíjej jej pomalu), v němž Pitt nejen hrál, ale který zároveň produkoval, je však naprostým opakem svěží belgické grotesky. Stál 18 miliónů dolarů, udýchaně se snaží o dojemný příběh s kazatelským poselstvím.

Brad Pitt a Andrew Dominic
Brad Pitt a Andrew Dominic | Foto: Reuters

A Brad Pitt se tu pod hávem profesionálního vymahače Jackieho Cogana, jenž pátrá po ukradených penězích z pokerové hry, snaží komentovat aktuální politickou situaci v Americe - a ekonomickou krizi.

Ve výsledku ale vznikla jen nuda k uzoufání a spousty chytrých řečí ve filmu (i na tiskovce) o neoliberalismu a pokeru, k nimž si Pitt možná dodělal po večerech magistra z politologie - a sociálního cítění. Tato celebrita zároveň pozvala celé dva vagóny hollywoodských tváří (Jeremy Irons, William Hurt), aby jej doprovodily na červeném koberci a usmívaly se do kamery - byť ve filmu nijak nehráli. Asi to mělo znamenat, že podporují jakože Pittovo politické prohlášení, že jsme v rukou hráčů pokeru, riskérů a sebevrahů.

Za sebe mohu říct, že je mi mnohem bližší vztyčený prostředníček Gustave Kerverna, který na nás ukazuje ve filmu (nebo na červených kobercích) - než chytrácké pózy amerických celebrit.

 

Čtěte také
Cannes 2012: V kiltu utečeš i heroinu, pornu a bídě
Cannes 2012: Mistr a jeho klon odhalují rádi perverze
Foto: Brad Pitt dorazil do Cannes. Jako vymahač dluhů
Cannes 2012: Gruppen sex s Huppertovou? Nuda
Foto: Krvavý byznys. Láska i zděšení v Cannes
Nejočekávanější film v Cannes 2012? Hanekeho Láska
Cannes 2012: Skandinávský příběh o lulanovi a pomluvě
Cannes 2012: Rumunské siroty účtují s náboženstvím
FOTO: Madagascar, Haiti, rumunské hory a žhavé polibky zázračného dítěte
Cannes 2012: Z mafiánské reality do domu Velkého bratra

Cannes 2012: Na sexuálním výletě bílých žen v Africe
FOTO: Čínský bojovník, sexuální turistky a jižani
Cannes 2012: Bruce Willis, feministky a Audiardův boxer
FOTO: Hvězda druhého dne v Cannes? Marion Cotillard
FOTO: Kdo zahajoval Cannes? Willis v Moonrise Kingdom
Cannes 2012: Klasici si užijí na plážích syndrom tunelu
Canes 2012: Soutěží mistři i progresivní filmové mládí

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Navšivte své oblíbené kino a shlédněte filmové novinky.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 40 minutami

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy