Thomas Birdsey trpí schizofrenií. Na protest proti válce si v prvních minutách minisérie Bludné kruhy, kterou lze od pondělí sledovat na HBO a platformě HBO GO, uřízne ruku a putuje do ústavu s přísným režimem. Protože tam strádá, zachránit se jej snaží jeho bratr Dominick, výbušný typ. Hodlá dodržet slib, jejž dal zesnulé matce: že se o zranitelné dvojče postará.
Bludné kruhy diváka zasáhnou hned od úvodních záběrů. Není to oddychová podívaná: tíživá témata, houstnoucí zoufalost, všeobjímající pochmurná nálada. Kdo se však depresivní vlnou nenechá odradit, od strhujícího díla neodtrhne oči.
Zásluhy na tom má především trojice Američanů. Wally Lamb, spisovatel a autor předlohy, před pěti lety znovu nabídl svůj román ke zfilmování. Tím zaujal Marka Ruffala, herce známého z role komiksového hrdiny Hulka, který se knihu rozhodl jako producent převést do minisérie a ztvárnil ústřední dvojroli. Na pomoc si pak přibral zručného filmaře Dereka Cianfranceho, který napsal a režíroval všech šest dílů.
Ty tři pojí touha zpracovávat silné lidské příběhy, věnovat se stigmatizovaným tématům a těžkým životním osudům. "Wally už asi dvacet let toužil tu knihu zfilmovat. Ale dostat 900 stran do dvou hodin je výzva. Hrozí, že toho ztratíte moc," ohlíží se za vznikem minisérie Cianfrance v konferenčním videohovoru, kterého se účastní také redaktor Aktuálně.cz.
Tematika Bludných kruhů režiséra zaujala hned. "Mám rád filmy o rodinách. Baví mě dostávat se postavám na dřeň," líčí. "Když se vidíme na chvíli, všichni si ukážeme naše hezké stránky. Ale kdybychom spolu žili dvacet let, věděli bychom o sobě všechno. Vždycky mě lákalo dělat snímky o příbězích, které nemají opustit domov."
Těch jsou Bludné kruhy plné. Tragická smrt. Záhadný otec. Psychická nemoc. Rozpad manželství. "Občas nám bývá naznačováno, že zažívat jiné pocity než štěstí se nesluší. Tak jsme si chtěli posvítit na lidský život ze všech stran," vysvětluje Derek Cianfrance.
Žádné převleky
Hlavním prostředkem k tomu se stal právě Mark Ruffalo. S Cianfrancem se znají roky, poprvé se potkali na festivalu nezávislých filmů Sundance. "A od první chvíle jsem se cítil, jako by to byl můj bratr. Je tak empatický a zároveň otevřený. Myslím, že každý, kdo ho potká, má pocit, jako by ho znal celou věčnost," vzpomíná režisér.
Herecká kariéra dvaapadesátiletého Ruffala startovala pozvolněji, v poslední dekádě však získal tři oscarové nominace za vedlejší role ve filmech Děcka jsou v pohodě, Hon na lišku a Spotlight. Žádnou neproměnil, ovšem lze čekat, že za výkon v Bludných kruzích ho nemine některá televizní cena.
Ruffalo přesvědčivě ztvárnil dva odlišné charaktery. Pečujícího a svalnatého Dominicka s bradkou i jeho hladce oholené, obtloustlé dvojče Thomase. Kvůli prvnímu posiloval a hubl. Když dotočil Dominickovy scény, měl šest týdnů pauzu, během níž zase zběsile přibíral.
"Ale bylo mi špatně. Skoro jsem chtěl přimět Dereka, aby změnil plán," vzpomíná Ruffalo. A Cianfrance ho doplňuje: "Říkal mi, že dneska už jsou opravdu dobré fat suits," připomíná režisér kostým, který v posledních Avengers proměnil vypracovanou postavu Chrise Hemswortha v obézního Thora.
Jenže dohoda zněla jasně: žádné převleky, ale skutečná proměna. Kvůli tomu si také Ruffalo detailně studoval vše o životě schizofreniků. Poznal, kolik energie tato psychická nemoc člověku ubírá, aby co nejpřesvědčivěji vystihl chování dvojčete Thomase.
"Hráli jsme si s dualitou bratrů. Chtěli jsme poznat, v čem jsou odlišní, v čem jsou stejní. Během těch šesti týdnů jsem se pokoušel proniknout do všech drobných rozdílů," vypráví Mark Ruffalo.
Točit společné scény, kdy se na obrazovce objevují oba bratři, mu pomáhal herec Gabe Fazio, kamarád Cianfranceho, který v takových momentech simuloval jedno z dvojčat. Ač se v konečné verzi sestřihu neobjeví ani na vteřinu, i jeho zásluhou chemie mezi Thomasem a Dominickem funguje.
Sejmout stigma nejistoty
V seriálu se kromě Ruffala blýskne i Juliette Lewisová jako nevyzpytatelná překladatelka Nedra, Kathryn Hahnová ztvárnila Dominickovu bývalou ženu Dessu a Rosie O’Donnellová hraje nakrátko ostříhanou sociální pracovnici Lisu.
"Když jsem potkala Marka, ptal se mě, jestli bych byla ochotná si kvůli roli zkrátit vlasy. A já řekla: Jasně, pro postavu cokoliv. Teď se mi to navíc zalíbilo, tak jsem si to nechala kratší," usmívá se O’Donnellová.
Osobu trpící schizofrenií sama zná, i proto ji téma oslovilo. "Obvykle schizofrenici hrají vrahy, a ne slabé, zranitelné lidi, kteří potřebují ochranu," přemítá. "Derek v tom našel dobrou rovnováhu. Je to temný a poměrně depresivní příběh, ale zároveň krásná sonda do lidského srdce."
Leckoho napadne, zda diváci v nejistých časech pandemie koronaviru budou mít náladu na pochmurnou podívanou. "Když děláte seriál, nepřemýšlíte o načasování. Je nešťastné, že to přišlo v této době, ale snažíme se naším příběhem lidi spojovat. Vyprávět o poutech, o věcech, které je drží při sobě," reaguje Cianfrance.
Sám se prý často cítí hůř u snímků, které zobrazují perfektní postavy bez vad. "Někdy si na jejich konci připadám fakt osamělý. Říkám si: Proč můj život nevypadá takhle? Proč neumím takhle mluvit, nemám tak hezké bílé zuby? A začnu se cítit jako zoufalec."
Proto raději vypráví příběhy o normálních lidech. "Všichni teď žijeme v nejistých časech. A tenhle příběh se pokouší tu nejistotu destigmatizovat. Ukázat, že to je v pořádku," říká Derek Cianfrance. "Doufám, že tenhle seriál lidi uklidní, navzdory tomu, nakolik je to intenzivní podívaná," dodává.
