Snažím se hledat lidskost i v démonovi, říká herečka Dormerová o Penny Dreadful

Ondřej Novotný Ondřej Novotný
30. 4. 2020 14:18
Před podobnou výzvou dosud Natalie Dormerová nestála: ztvárnit hned několik rolí v jednom seriálu. V Penny Dreadful: Městě andělů hraje démonku, která na sebe umí brát jinou podobu. „Chtěla jsem si tuhle výzvu zkusit,“ říká Angličanka známá ze Hry o trůny nebo Tudorovců.
Natalie Dormerová v Penny Dreadful: Městě andělů hraje démonku Magdu.
Natalie Dormerová v Penny Dreadful: Městě andělů hraje démonku Magdu. | Foto: HBO

Nový seriál z produkce Showtime, který v pondělí začne vysílat česká HBO a jehož první epizoda už je teď k vidění ve videotéce HBO GO, představuje samostatnou kapitolu strašidelných příběhů Penny Dreadful z let 2014 až 2016. Jmenují se podle toho, že když začátkem 19. století v Londýně vycházely, výtisk stál právě jednu penny.

Nový takzvaný spin-off Město andělů, ve kterém kromě Dormerové hrají Rory Kinnear, Nathan Lane či Kerry Bishéová, se však odehrává o půlstoletí později. Viktoriánskou Anglii střídá slunné Los Angeles roku 1938 a místo hororu jde o noirovou detektivku.

Obě řady mají společného hlavního autora Johna Logana, scenáristu filmů Gladiátor či Letec, prvky nadpřirozena a také ženskou hvězdu v hlavní roli. Jen tentokrát Evu Greenovou vystřídala osmatřicetiletá Natalie Dormerová v roli démonky Magdy: hrůzu nahánějící a chaos rozsévající postavy oděné v přiléhavých černých šatech.

Samozřejmě máloco může být vzdálenější současné realitě života Dormerové. Na sobě má nejčastěji pohodlné domácí oblečení a většinu času tráví zavřená v karanténě ve svém londýnském domě. "Naštěstí mám tady malou zahrádku a můžu o ni pečovat. Uklidňuje mě, když můžu být mezi zelení," říká v telefonickém rozhovoru pro Aktuálně.cz.

S partnerem, hercem Davidem Oakesem, a psem Indym občas vyrazí na procházku. Pilně sleduje seriály. "Mám se fajn," hlásí Dormerová.

Na roli Magdy, která na sebe v seriálu bere podobu různých osob a více či méně nápadně ovlivňuje okolní dění, kývla ze dvou důvodů. "Chtěla jsem si zkusit, jestli technicky zvládnu hrát několik postav najednou," říká. "A taky mi přišlo zajímavé, jaká témata se John Logan snaží v seriálu prozkoumat."

Třicátá léta minulého století byla v Americe zlatou érou Hollywoodu, ale také obdobím rasových potyček, polarizace politických partají a sílícího vlivu nacionalistických stran, to vše na pozadí pomalu se blížící druhé světové války.

"Přijde mi, že seriál má dost co říct i k politickému dění současnosti," srovnává Dormerová. "Za poslední dva tři měsíce vidíte, jak vás lidstvo dokáže překvapit. Solidarita a pochopení, které si lidé prokazují během pandemie na lokální, národní i mezinárodní úrovni, trochu obnovují víru v lidstvo."

Seriál Penny Dreadful: Město andělů začne česká HBO vysílat v pondělí 4. května. | Video: HBO

Ženská síla

Ve filmu a televizi už na sebe Natalie Dormerová mnohokrát upozornila. Průlom zaznamenala jako kontroverzní vládkyně Anna Boleynová v seriálu Tudorovci, nejvýrazněji se blýskla jako ambiciózní Margaery Tyrellová v populární Hře o trůny a povedl se jí i vysněný průlom do velkofilmů - zahrála si ve snímcích Captain America: První Avenger nebo v posledních dvou dílech ságy Hunger Games.

Nejde o malé role, což možná potvrzuje, že se filmaři čím dál méně bojí výrazných ženských hrdinek. "Od doby, kdy jsem se k natáčení dostala, tedy před nějakými patnácti lety, se to dost proměnilo. Víc a víc seriálů se točí kolem žen a kolem jejich vlivu a schopnosti působit na ostatní," říká Dormerová. "Evoluce v tomhle ohledu určitě proběhla. Pomaleji, než by mohla, ale přišla."

Současná role Magdy v Penny Dreadful: Městě andělů je však jedinečná. V jednom seriálu si Dormerová musela navyknout na několik odlišných postav. Střídala hlasy, povahy, kostýmy. Někdy točila i dvě role během jednoho dne.

Kromě nelítostné démonky se na obrazovce objeví jako německá imigrantka Elsa vdaná za násilníka, queer vůdkyně místního gangu Rio či postarší obrýlená asistentka losangeleského radního jménem Alex - tuto kompletní proměnu si herecky užila nejvíc.

Michael Gladis a Natalie Dormerová na snímku z Penny Dreadful: Města andělů.
Michael Gladis a Natalie Dormerová na snímku z Penny Dreadful: Města andělů. | Foto: Showtime

Mnoho z charakterů se snaží nabourat tehdejší fungování Ameriky, převážně řízené muži. "Jestli v tom někdo vidí feministický podtext, proč ne, takovým tématům vždycky fandím," říká Dormerová. "Je tam celá řada zajímavých ženských postav. Věděla jsem už z původního Penny Dreadful, že John Logan píše skvěle pro ženy, takže jsem na to možná podvědomě zareagovala."

Finále v červnu

Ať už šlo o Margaery z Hry o trůny, drsňačku s napůl vyholenou hlavou Cressidu z Hunger Games či teď Magdu, role Dormerové vždy působily dojmem osudových žen. "Já chci ale hlavně hrát charaktery, které jsou uvěřitelné. Moje postavy mají chyby, strachy, problémy. I teď, když hraju démonku, snažím se na ní najít něco lidského," tvrdí.

Magdinu schopnost převtělit se do cizí osoby by si však herečka nepůjčila. "Dělám to tak trochu v práci, ale myslím, že ve skutečnosti by to bylo dost nebezpečné. Po všech těch letech se konečně srovnávám sama se sebou," dodává.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy