Přehlídka zahrnuje více než dvacítku modelů, které pokrývají období od vzniku kanceláře v roce 1998 do současnosti. Liší se měřítkem i použitým materiálem. "Odrážejí vývoj architektury jako oboru, který v posledních dvou letech zaznamenal hlubokou proměnu," říkají architekti Emanuel Christ a Christoph Gantenbein, kteří basilejskou kancelář založili.
"Výstava poukazuje na trvalá témata naší tvorby, jež nyní nabývají nových rozměrů: stavění za pomoci existujícího, architektura jako technická disciplína, udržitelný urbanismus nebo vytváření prostor pro umění," vyjmenovávají.
Dříve oba působili na Harvardské univerzitě, posledních pět let jsou profesory architektury a designu na Spolkové vysoké technické škole v Curychu. V roce 2016 pro prestižní bienále architektury v Benátkách připravili projekt nazvaný Více než sto let. Reflektoval tezi, že současnost není koncem dějin, ale pouze odrazovým můstkem mezi minulostí a budoucností.
Především za sebou ale mají vítězné návrhy z architektonických soutěží i dokončené projekty. Dvojice se podílela například na již zprovozněném curyšském muzeu čokolády Lindt Home of Chocolate, na přístavbě Wallrafova-Richartzova muzea v Kolíně nad Rýnem či rozšíření Muzea současného umění v Barceloně známého pod zkratkou MACBA. Nejnověji dokončili projekt sociálního bydlení v Paříži či obytnou a kancelářskou budovu v historické části Hamburku.
"U každého projektu má návrh nějakou ideu. A pomocí modelu hledáme její ztvárnění. Někdy jde o to, jaký má budova vztah ke svému okolí jako v případě basilejského Kunsthistorického muzea. Velkou roli hraje také otázka materiálů. To vše hledáme pomocí modelů," vysvětluje Emanuel Christ.
Nyní kromě jiného pracují na stavbě univerzitní nemocnice v Curychu. Měla by oživit čtvrť v nejlidnatějším švýcarském městě a poskytnout nový prostor pro lékařský výzkum.
"Jde o rozšíření historické nemocnice z 19. století, je to velký projekt, který sestává ze dvou budov, s novým hlavním vchodem. Důležité je, že tuto novou nemocnici vnímáme jako část celého organismu. Stará nemocnice bude rozšířena a zmodernizována. Nová architektura vede dialog se starou. Vnímáme architekturu jako univerzální disciplínu a tato výstava o tom vypráví," pokračuje Christ.
V tvorbě se zajímají o udržitelnost, ale ne z pohledu módních trendů. Jde jim o udržitelnost formy s citem pro materiál, snahou o kontinuitu a důrazem na vztah k minulosti.
Podle kurátora výstavy v českobudějovickém Domě umění Michala Škody respektují Christ & Gantenbein kontext. Jsou současní, ale zároveň hledají most mezi minulostí, současností a budoucností.
"Hodně vážně berou to, co jsme zdědili, mají rádi rekonstrukce, ale uvědomují si, v jaké době stavějí. A uvědomují si udržitelnost, kterou splňují volbou materiálu, tím, jak fungují ty stavby z pohledu ekologie," říká Škoda. "Když to tam dokážou architekti dostat, je to skvělé. Plně si uvědomují význam staveb, ve kterých se dnes pohybujeme, které jsou podstatnou částí měst. Cítí velkou zodpovědnost za to, co dělají, aby i jejich díla byla srozumitelná a funkční pro nastávající generace," doplňuje.
