Chalupeckého cena existuje od roku 1990, u jejího zrodu stáli bývalý prezident Václav Havel s umělci Jiřím Kolářem a Theodorem Pištěkem. Roky bývala udílena vždy jednomu tvůrci či tvůrkyni do 35 let. To se poslední dobou změnilo.
Nejprve v roce 2020 začal vyhrávat každý, kdo byl nominován, neboť finalisté nechtěli dál soutěžit. Od letoška už mezinárodní porota není limitována ani hranicí 35 let. Jen za poslední čtyři roky Chalupeckého cenu obdrželo 22 subjektů včetně kolektivů, tedy přes tři desítky osob.
Letos se naopak počet vítězů snížil z loňských pěti na tři. Aktuální laureáti se vyjadřují různými způsoby, od textilní tvorby až po počítačové hry.
"Společným tématem je, že umělcům není jedno, co se kolem nás děje, a výrazným uměleckým hlasem se vyjadřují k tématům naší doby. Ať už je to třeba gentrifikace městského prostoru, developerismus, takzvaná ženská práce nebo herní prostředí a jeho stereotypy," říká Karina Kottová, ředitelka pořádající Společnosti Jindřicha Chalupeckého.
První letošní oceněný Oskar Helcel je audiovizuální umělec a fotograf. Ve své tvorbě se věnuje "mechanismům pozdního kapitalismu v kontextu současného městského prostoru".
Druhá oceněná Judita Levitnerová žije a tvoří v Brně. Zohledňuje například problematiku takzvaných ženských prací či aspekty jako ekologii a nadměrnou spotřebu textilu.
Třetí vítězný No Fun Kolektiv se zabývá "queer subverzivními strategiemi videoher", přičemž "prostřednictvím teoreticky poučeného a umělecky politicky výstižného pohledu reflektuje cis heteronormativní perspektivy a hledá účinné strategie, jak je ve spolupráci s queer komunitou rozbít". Skupinu tvoří Markéta Soukupová, Ondřej Trhoň, Alex Petrova a Maxine Vajt.
Pořadatelé dodávají, že jejich cílem byla letos větší srozumitelnost výběru laureátů širší veřejnosti. Společná výstava oceněných začne 8. listopadu v brněnské Moravské galerii.
