Zdeněk Rytíř by býval oslavil osmdesátiny letos v dubnu. "Byl u všeho podstatného, co se odehrávalo v naší populární poválečné hudbě. Zažil začátky českého rockʼnʼrollu, folku i country, psal pro přední zpěváky a manažersky se podílel i na comebacku některých z nich," říká Lenka Příhonská z nakladatelství Galén, které publikaci nazvanou Telegram s adresou Svět vydává.
Podle ní Rytíř kromě stovek nádherných textů a básní proslul také tím, že jako jeden z mála předních umělců své doby nesklouzl k bulváru. "Nepřál si, aby se veřejně probíral jeho život, a neusiloval o sepsání vlastního životopisu. Byla v tom určitá skromnost: svou osobnost vkládal téměř výhradně do autorské tvorby," dodává Příhonská.
Kniha Telegram s adresou Svět obsahuje Rytířovy básně jako Opravdu, Zrození hudby nebo Někomu jsem ukradl vzpomínky a mnoho písňových textů, které zpívaly hvězdy české populární hudby jako Pavel Bobek, Helena Vondráčková, Karel Gott, Hana Zagorová, Yvonne Přenosilová či kapely Olympic a ASPM.
"Napsal české texty k některým klasickým hitům Boba Dylana, například Jako solnej sloup (Like a Rolling Stone), se kterou se proslavil Petr Kalandra, nebo Časy se mění (The Times They Are a-Changin'), kterou zpívali Golden Kids. Asi neznámější je jeho dlouholetá soustředěná spolupráce se zpěváky Václavem Neckářem, Lenkou Filipovou, Michalem Tučným a Petrem Spáleným, která v mnohém přerostla běžnou komunikaci textař-interpret," připomíná Lenka Příhonská.
Textař, hudební skladatel a muzikant vytvořil také slova textů k hitům Zvonky štěstí, Okno mé lásky, Poslední kovboj či Hej Jude. Zemřel po těžké nemoci v noci na 2. října 2013, bylo mu 69 let.
U Ochranného svazu autorského má Rytíř registrováno 1025 písňových textů. Interní statistiky dokumentují, že patřil mezi dvě desítky nejúspěšnějších hudebních textařů v Česku. Svůj vůbec poslední, My už jiný nebudem, napsal v roce 2011 pro skupinu Olympic.
Zdeněk Rytíř se narodil 11. dubna 1944 v Táboře. Na vysoké škole začal psát poezii a hrál na baskytaru i foukací harmoniku v několika skupinách. K textařině se na profesionální úrovni dostal coby člen skupiny Mefisto. Působil ve skupinách Blue Five, Hells Devils a Karkulka, následně také v doprovodném orchestru Golden Kids. Roku 1977 stál u obnoveného Apolla Petra Spáleného. Jako hráč hostoval ve skupině Michala Tučného Tučňáci.
"Odešel v něm velký kus jedné generace. Byl to textař, který zasáhl nejen hluboko do světa české populární hudby, ale zároveň obohatil řadou sloganů a frází celý český jazyk," napsal v Hospodářských novinách kritik Josef Vlček. Podle něj se Rytíř v 60. letech během několika měsíců stal dvorním textařem mladé české popové vlny, zejména Marty Kubišové, Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře. "Pokud by bylo potřeba někomu mladšímu popsat atmosféru tehdejší doby plnou naděje a očekávání, stačily by k tomu tři písně s Rytířovými texty: dylanovka Časy se mění, Neckářova Dobrá zpráva a nadějeplná Hej Jude Marty Kubišové," míní Vlček.
