Na návrat do české metropole se těší. "Praha je jedním z mých nejmilejších míst, emocionálně se mě dotýká tak hluboce jako žádné jiné město na světě," vzkazuje.
Program večera sedmdesátiletý virtuos tentokrát neprozradil. Rozhodne se prý až na pódiu. V době pandemie koronaviru, kdy kvůli hygienickým opatřením nemohl vystupovat, přemýšlel o kontaktu s publikem. Nakonec přišel s novým konceptem, kdy předem nezveřejňuje, co zahraje, a rozmýšlí se podle nálady v sále.
"Moc rád s posluchači mluvím a vnáším do komunikace trochu humoru. Často to prolomí zeď a uvolní atmosféru přehnané vážnosti, která je s klasickou hudbou spjatá," popisuje sir András Schiff.
Podle něj jsou interpret a obecenstvo v sále proto, aby společně něco prožili, což vyžaduje vzájemnou důvěru a respekt. "Posluchači mi musí věřit, že zahraji to nejlepší a že budu co nejlépe připravený. Já na oplátku spoléhám na jejich citlivost nebo důvtip. Takto můžeme zažívat koncerty nově, nekonvenčně," věří. Na dotaz ale naznačuje, že v Praze uvede skladby některých českých autorů.
Už dříve nastudoval díla Antonína Dvořáka nebo Bedřicha Smetany. Ještě raději však má Leoše Janáčka, zvláště pro jeho zpěvnost a melodičnost. Ty jsou i devízou Schiffovy hry. "Posluchače si podmanil zpěvným tónem, elegantně tvarovanými frázemi a úžasnými detaily v kontrapunktu," napsal o něm americký deník Los Angeles Times.
Na Janáčkovi oceňuje Schiff také to, že se zabýval lidovou hudbou a dokázal ji včlenit do svých kompozic, aniž by citoval konkrétní motivy. Inspiroval se spíše rytmikou lidových tanců, harmonií nebo intonací, podobně jako jeho maďarský současník a rovněž neofolklorista Béla Bartók, další Schiffův favorit.
České kusy by umělec mohl doplnit něčím od Wolfganga Amadea Mozarta, spojeného s Prahou, nebo Johanna Sebastiana Bacha, jehož kompozice má zvláště v oblibě. Schiff popisuje, jak každý den začíná tím, že zahraje něco z jeho tvorby.
Za nahrávku Bachových Anglických suit obdržel v roce 1990 cenu Grammy. Blízký vztah cítí rovněž k Beethovenově hudbě, zvláště sonátám.
Hudební vzdělání získal András Schiff na Lisztově akademii v rodné Budapešti, v komorní hudbě se zdokonaloval mimo jiné u žijícího klasika Györgye Kurtága. Přestože pak absolvoval letní kurzy na výmarské univerzitě pojmenované po Franzi Lisztovi, mnoho děl tohoto skladatele dnes v repertoáru nemá. Vnímá je jako příliš technicistní, až okázale exhibicionistické. Schiff preferuje hlubší emocionální a intelektuální záběr, kdy se může zaměřit na nuance.
Po emigraci z Maďarska se roku 1979 usadil v Londýně a Salcburku, kde se stal ředitelem festivalu komorní hudby Musiktage Mondsee, začal koncertovat s věhlasnými orchestry a také dirigovat od piana.
Roku 1999 založil příležitostný orchestr Cappella Andrea Barca, humorně pojmenovaný podle italského překladu svého jména. Spojil to s mystifikačním životopisem fiktivního skladatele Barcy, který prý obracel stránky Mozartovi a stvořil operu o spálené toskánské chlebové polévce.
Dnes je Schiff známý především uváděním celých klavírních cyklů. Nahrál všechny Beethovenovy sonáty, provedl kompletní klavírní dílo Josepha Haydna, Franze Schuberta nebo Bély Bartóka. V repertoáru má i všechny Janáčkovy skladby pro klavír.
Další hosté festivalu
Sir András Schiff podporuje mladé talenty. Jeho jihokorejskou studentku Chloe Jiyeong Mun uslyší návštěvníci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného hned 3. listopadu v sále Bohuslava Martinů na HAMU. Po koncertu se oba zúčastní debaty.
Dva dny nato vystoupí Alexandr Melnikov opět v Rudolfinu. 7. listopadu jej budou následovat Ivo Kahánek a jeho žáci v ryze smetanovském programu. Přehlídku završí 9. listopadu Jean‑Efflam Bavouzet.
Jeho bachovské interpretace se staly každoroční ozdobou festivalu BBC Proms. Pravidelně vystupuje rovněž na přehlídkách ve švýcarském Verbieru, rakouském Salcburku nebo německém Baden‑Badenu.
Publikum dokáže strhnout procítěností a soustředěním na detail. "Jako by diváky zaklel," popsal atmosféru jednoho Schiffova koncertu britský list The Independent.
Video: Sir András Schiff hraje Janáčka
