Producentka Cimbalová s Hollandovou naposledy spolupracovala na Šarlatánovi o léčiteli Janu Mikoláškovi a letošních Hranicích, které vyprávěly o uprchlících na polsko-běloruském pomezí. "Hledaly jsme nový námět pro společný projekt, který nás obě zajímá. A Kafka nás fascinoval jako postava, kterou je těžké uchopit, jako mýtus a fenomén existující v ostrém kontrastu s informacemi, které se o něm dochovaly. Je možná jediným autorem na světě, o jehož soukromí a životě bylo napsáno více než o jeho díle," říká Cimbalová.
Podle ní dnes lidé díky dostupným materiálům mají mnohem větší šanci Kafkovi porozumět, než jakou měli jeho vrstevníci před 100 lety. "Chceme pečlivě skládat střípky z jeho života a snažit se vytvořit mozaiku, která by přesahovala jeho život a směřovala k jeho osobě," dodává producentka. Kafka žil v letech 1883 až 1924, kdy zemřel na tuberkulózu hrtanu. Bylo mu 40 let.
Scénář napsal Marek Epstein, pro nějž je to po Šarlatánovi druhá spolupráce s Hollandovou. Kamery se ujme Tomasz Naumiuk. Budoucího spisovatele v dětství ztvární desetiletý Štěpán Klán. "Chtěla bych film pojmout jako jakousi koláž scén a příběhů ze života a knih Franze," avizuje Hollandová. V žádosti o podporu ze Státního fondu kinematografie tvůrci napsali, že film zpracuje "motivy, respektive fragmenty ze života a díla Franze Kafky kolážovou formou s aluzemi k dobovým i současným souvislostem". Fond podpořil snímek nejvyšší částkou 22 milionů korun.
"Kafka byl pro mě skutečně důležitý skoro od dětství, jako patnáctiletá jsem četla Proces a tak trochu kvůli němu jsem se rozhodla studovat v Praze," řekla Hollandová v nedělních Událostech České televize.
Pro pochopení spisovatele, který chtěl, aby byla všechna jeho díla po smrti zničena, nestačí jen poskládat střípky z minulosti a tvorby, domnívá se filmařka. Je třeba vytvořit oslnivou mozaiku s přesahem do současnosti a celkový pohled na dramatický svět Kafkovy imaginace. "Budujeme půdorys rozpustilého fiktivního dokudramatu, v němž nic není nemožné," uzavírá umělkyně.
Pětasedmdesátiletá absolventka pražské FAMU už desítky let patří k nejúspěšnějším polským filmařům. Její snímky se pravidelně objevují na prestižních festivalech a často budí vášně. Jako poslední vznikla Hranice, film o migrační krizi, který krátce před tamními parlamentními volbami pobouřil polské politiky. Autorka kvůli němu čelila výhrůžkám a musela si najmout osobní stráž.
Díky studiu v Praze, řadě přátel v Česku i práci na českých či koprodukčních projektech se Hollandová pokládá trochu i za českou filmařku. Známá je například její minisérie Hořící keř, kterou věnovala památce Jana Palacha.
Video: Poláci migrantům pomáhají tajně
