Červnový den v životě padesátileté, v zásadě nijak sečtělé ani atraktivní Clarissy Dallowayové začíná spontánním rozhodnutím koupit květiny. V románu spisovatelky Virginie Woolfové následuje líčení vyvedené ve stylu takzvaného proudu vědomí: proplétají se v něm vzpomínky, aktuální nálady i úvahy o plynoucím čase, jejichž důsledkem je radost z přítomného okamžiku.
Před třemi roky pražské Švandovo divadlo uvedlo první české drama vygenerované umělou inteligencí. Cílem experimentu bylo především ověřit, zda vůbec nebo v jaké kvalitě dokáže stroj něco takového vytvořit. Nyní na stejnou metodu geneze textu vsadili režisér Jan Mikulášek s dramaturgem Petrem Erbesem. Inscenaci nazvanou Ej Áj lze vidět v Divadle Na zábradlí.
Obě letošní Ceny Thálie za činoherní výkony míří do pražského Divadla Na zábradlí. Získali je Kateřina Císařová a Miloslav König. Císařová ztvárnila Káťu ve Vzkříšení, König francouzského spisovatele Michela Houellebecqa ve Veřejných nepřátelích. Cenu pro mladého umělce do 33 let v oboru činohry obdržela členka Národního divadla moravskoslezského Kamila Janovičová.
Hvězdy socialistické estrády po sametové revoluci nezmizely, dál koncertovaly a 35 let poté stále neupadly do zapomnění. Ti starší je poslouchají z nostalgie, někteří mladší, neznalí dobového politického kontextu, možná jako guilty pleasure, provinilé potěšení. A zájem o tuto hudbu, respektive s ní spojené příběhy jejích interpretů, mají i divadelníci.
Podruhé v této sezoně pražské Divadlo Na zábradlí změnilo směřování. Začátkem roku místo obvyklých autorských inscenací a dramatizací literárních předloh představilo pohádkový kabaret o spisovateli Franzi Kafkovi určený dětem. Nyní tu režisér Jiří Havelka uvedl známé drama Racek od Antona Pavloviče Čechova.
Dramatizaci knihy někdejší disidentky Dani Horákové o jejím soužití s režisérem a scenáristou Pavlem Juráčkem, výraznou osobností československé nové vlny 60. let minulého století, uvede tento pátek 28. dubna pražské Divadlo Na zábradlí. Inscenaci nazvanou stejně jako předloha O Pavlovi režíruje Anna Klimešová. Věnuje se samotě a izolaci ve vztahu.
Euripidova tragédie Bakchantky září na scéně pražského Stavovského divadla neonovými barvami jako psychedelická muzikálová show. Bůh Dionýsos coby popová hvězda svádí ženy k třeštění a vládci Théb zaslepenému pýchou rozumu chystá hrůzný trest. Režisér Jan Frič se spolupracovníky a kapelou Bert & Friends připravili "antický" zážitek, na jaký publikum hned tak nezapomene.
V jejích krátkých příbězích se život odvíjí „jako pokáleně páchnoucí pestrobarevná škála nekonečných dnů“, napsala. Texty finské autorky Rosy Liksom teď jako první v Česku převedlo na jeviště pražské Divadlo Na zábradlí.
Tereza dokončuje školu, chystá se napsat knihu a zdánlivě ji nic netrápí. Až na jednu vzpomínku starou pět let. Tehdy ji někdo znásilnil. Nebyl to žádný "úchyl" z temné uličky, stalo se to – jako drtivá většina znásilnění – mezi dvěma lidmi, kteří se dobře znali. A kteří si to pamatují úplně odlišně. Na těžké téma hledí bez předsudků nový český seriál Pět let.
Stojí v nehostinné zatáčce v pražské Libni. Kdysi symbolizoval bezuzdnost doby, dnes je spíš dokladem bizarní dekády, o níž se mluví se směsí nostalgie a pobavení. Klub Discoland Sylvie podnikatele Ivana Jonáka je tématem nové inscenace režisérů a dramaturgů Petra Erbese s Borisem Jedinákem, která osciluje mezi fascinací a dokumentem. Premiéru měla minulý týden v Divadle Na zábradlí.
Neobvyklý zážitek nazvaný Linka: Makropulos začne od čtvrtka nabízet činohra Národního divadla. Hrdinka slavné Čapkovy hry inspirovala režiséra Emila Rothermela a herečku Kateřinu Císařovou k nápadu vytvořit představení po telefonu pro jediného diváka. V průběhu procházky po Kampě a centru Prahy vede rozhovor s Emilií Marty a musí udělat osudové rozhodnutí.
Činohra Národního divadla v Praze uvedla on-line premiéru filmové verze své inscenace Za krásu. Představení, které režisér Daniel Špinar věnoval průkopníkovi moderního českého divadla Karlu Hugovi Hilarovi, viděno kamerou získalo naléhavost, intimitu i nevšední obrazivost. Diváka může záznam z monitoru počítače oslovit paradoxně intenzivněji než původní divadelní tvar.
Pražské Divadlo Na zábradlí se pokusilo o netypickou mainstreamovou komedii. Zlatou pláž v režii Jana Prušinovského, z poslední doby známého televizním seriálem Most!, by šlo nazvat nekorektní moralitou v žánru sitcomu.
